Kam sa podela siedma rota?

Něco mezi 3-4 hvězdičkami. Typická francouzská válečná komedie. Situačního humoru zde moc nenajdete, jakoby režisér chtěl více skloubit komiku s realitou války. Přesto se tu nějaké gagy najdou a nejsou špatné. V paměti mi utkvěla pasáž, kdy hrdinové prosí ve vesnici (kolaborujícího) živnostníka o jídlo ze svého krámu. Také bych rád upozornil na Aldo Maccioneho, známého z komedie "Zvíře" představujícího tam šviháckého režiséra. (02.10.2004)

Vracíme se do zlaté éry Francouzských komedií, konkurencí v té době byli pochopitelně u nás stále megapopulární Funesovky, ale Sedmá rota jde svým pojetím spíš k třeba k seriálu Haló Haló. Uznávám, že zub času už se přecijen podepsal, a dneska už je to spíš takové nostalgické pousmání, než velká řachanda, taky ale kolikrát už to člověk viděl, že :)? Ale ta kvalita tu prostě je, a ústřední trojice si troufám řící, je dnes už legendární. (17.12.2021)

Jsem ráda že tuto úžasnou komedii budou dávat v televizi je to prostě klasika s Francie. Jejich komedie jsou jedinečné. jako třeba Křidýlko nebo stehýnko Grand restaurant pana Septima Velký blondýn s černou botou tak bych mohla jmenovat další. Je to opravdu legrace sledovat vojáky francouzské armády jak jsou naprosto v klídku a říkají si " ona tak světová válka nějak dopadne hlavně že mi jsme v pohodě" . A jejich Sedmá rota nemá chybu. (18.08.2011)

Francouzské komedie se mi trefují do vkusu stále. Je na nich cosi ryze opravdového, nefalšovaného a přirozeného - mnohdy úsměv vzbuzuje pouhá grimasa herce nebo způsob, jakým mluví. Jsou to věci, které nenacpete do scénáře, ani kdybyste je zhmotnili a vlisovali na papír. Ta část mě, která miluje Paříž ze všech měst nejvíce, si nad snímkem pomlaskávala čirou radostí. Jiná část, ne nutně nepřekrývající se s mou francouzskou stránkou, miluje filmy jako umění. U snímků, ke kterým mám nekritický (třebaže i jen sentimentální) vztah, často skřípe zuby zavřená v kumbále, protože se narodila až po jejich shlédnutí a tudíž nemá právo do nich kecat. U Sedmé roty jsem jí, snad poprvé u francouzské komedie, dovolil se dívat. No, začala se vysmívat faktu, že film dělá z druhé světové, navíc z tak pochmurné části jako je blitzkrieg do Francie, docela humornou situaci. Neberte mě teď prosím jako žádného morouse - nejsem proti tomu, když se člověk vyrovnává s něčím smíchem a už vůbec mě film nijak neurazil. Černý humor, taky humor. Jen jsem si říkal, proč to tolik filmařů stále umí jen černobíle. Kde mohla vzniknout geniální komedie mapující první měsíce války, vznikla prostě jen komedie. A za to strhávám hvězdy, neb to mi přišlo škoda. Přitom potenciál to mělo, viz scéna s francouzským prodavačem lakomým, aby dal najíst vlastním spoluobčanům, ale horliv nakrmit projíždějící fritzky. (21.08.2011)

Po Velkém flámu nejlepší francouzská válečná komedie. Ústřední trojice hrdinů je skvěle sehraná, brzdí je pouze poručík Dubochel. Tassina si v tomto díle zahrál Aldo Maccione, který byl později neobratně nahrazen Henrim Guybetem. V Čechách se vyskytuje dvojí dabing filmu: v obou dabuje Jeana Lefebvra Stanislav Fišer a Pierra Tornadea Soběslav Sejk, který v porevolučním dabingu dabuje ještě další dvě postavy. V předrevolučním dabingu mluví Choudarda František Vicena a Tassina Josef Langmiler a Dubochela Petr Štěpánek, po revoluci je Choudard Jan Přeučil, Tassin Jiří Plachý a Dubochel Otakar Brousek ml. stejně jako v dalších dvou dílech, které sem přišly až po revoluci. (16.02.2006)