Kam sa podela siedma rota?

Francouzské komedie se mi trefují do vkusu stále. Je na nich cosi ryze opravdového, nefalšovaného a přirozeného - mnohdy úsměv vzbuzuje pouhá grimasa herce nebo způsob, jakým mluví. Jsou to věci, které nenacpete do scénáře, ani kdybyste je zhmotnili a vlisovali na papír. Ta část mě, která miluje Paříž ze všech měst nejvíce, si nad snímkem pomlaskávala čirou radostí. Jiná část, ne nutně nepřekrývající se s mou francouzskou stránkou, miluje filmy jako umění. U snímků, ke kterým mám nekritický (třebaže i jen sentimentální) vztah, často skřípe zuby zavřená v kumbále, protože se narodila až po jejich shlédnutí a tudíž nemá právo do nich kecat. U Sedmé roty jsem jí, snad poprvé u francouzské komedie, dovolil se dívat. No, začala se vysmívat faktu, že film dělá z druhé světové, navíc z tak pochmurné části jako je blitzkrieg do Francie, docela humornou situaci. Neberte mě teď prosím jako žádného morouse - nejsem proti tomu, když se člověk vyrovnává s něčím smíchem a už vůbec mě film nijak neurazil. Černý humor, taky humor. Jen jsem si říkal, proč to tolik filmařů stále umí jen černobíle. Kde mohla vzniknout geniální komedie mapující první měsíce války, vznikla prostě jen komedie. A za to strhávám hvězdy, neb to mi přišlo škoda. Přitom potenciál to mělo, viz scéna s francouzským prodavačem lakomým, aby dal najíst vlastním spoluobčanům, ale horliv nakrmit projíždějící fritzky. (21.08.2011)

První a nejlepší z trilogie zábavných Francouzských válečných komedií. Neodolatená trojice vojáků, telefonista Pithivier, seržant Chaudart a kulometčík Tassin jsou vysláni na výzvědy. Mezitím, je jejich rota obklíčena Německým vojskem a vzána do zajetí. A oni tři, spolu se sestřeleným poručíkem Duvauchelem se jim vydávají na pomoc. Samozřejmě, že se ve filmu nešetří typickou Francouzskou zábavou a dobrými fóry (šéf musí do vody, to kolo nemá brzdy, teď jsem si vzpoměl že jsem zapomněl říct šéfovi o tom psovi, nákup s pancéřovým vozem...). Co se týče Francouzských válečných komedií, předčí ji už jen "Velký flám" s Louisem de Funésem. (05.11.2005)

Nevím proč jsem od tohoto filmu čekala spíš typickou francouzskou crazzy komedii. Tak jsem první čtvrtinu filmu stále čekala, kdy už to přijde. Nejspíš bych si to jinak užila bez těchto pocitů. Na druhé straně mi v některých místech připadalo, že děj tancuje na místě - velmi zdlouhavé sušení svršků v lese a podobně... Ale nakonec to vůbec není špatné, vojáci vmanipulovaní do hrdinských činů, velmi odlehčený pohled na velmi těžké chvilky v dějinách Francie. (29.06.2010)

Klasická francouzská komedie s chytrým humorem, který se musí líbit snad každému. I když je děj filmu zasazen přímo do časů nejtvrdší německé okupace, je až neuvěřitelné, jak ho režisér s výpomocí skvělých herců dokázal dokonale odlehčit a připravit divákovi tak zábavný a absurdní pohled na celou záležitost. Takové válčení bych si nechal klidně také líbit...80% (19.08.2011)

Kdo je stejného data narození jako já, tak na tom bude, co se týče svého mládí a francouzské komedie, asi podobně. Měli jsme četníky, velkého blondýna, Fantomase a právě pány Chaudarda, Pithiviera a Tassina. První dobrodružství, nejlepší hodnocení…i když já se ztotožňuji s názory, že právě seznámení se sedmou rotou je nejslabším kusem z celé trilogie (nejslabší nerovná se špatný). Je to tak, že tahle válečná komedie nejede na vlně bláznivých gagů ala Les Charlots, ale spíš připomíná přátelské vyprávění u dobrého vína. Zní to trochu paradoxně, obzvláště když se bavíme o válečné době, každopádně takhle jsem to měl jako malý, mám teď a troufám si tvrdit, že budu mít i až budu s touto klasikou seznamovat svoje vnoučata. (17.12.2021)