Stepující stonožka
Le Mille-pattes fait des claquettes
Réžia:
Jean GiraultKamera:
Didier TarotHudba:
Claude BollingHrajú:
Francis Perrin, Roger Miremont, Jean-Jacques Moreau, Michel Galabru, Jacques Balutin, Jacques Marin, Yves Barsacq, Henri Virlogeux, Hans Meyer (viac)Obsahy(1)
Nacistický generál Goring túži po vzácnej soche Milotskej Venuše, ktorá si našla svoj prechodný domov v najznámejšom francúzskom zámku. Do krajiny galtského kohúta vyšle generál špeciálnu jednotku, aby sochu čo najrýchlejšie priviezla do Veľkej ríše. Jacques, zamestnanec múzea, je náhodným svedkom ostrého dialógu medzi nacistom a riaditeľom Louvreu. Okamžite informuje svojich dvoch priateľov sochára Francisa a výčapníka Henriho, o opovážlivosti Nemcov. Mladým Francúzom sa generálov úmysel ani trochu nepozdáva a sú pevne rozhodnutí krásne kamenné telo Venuše uniesť. Na realizáciu svojho plánu však majú iba dvadsaťštyri hodín. Ich heslom pri vlasteneckej lúpeži ako svoj čin nazývajú sa stáva záhadná veta: stonožka stepuje... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (95)
Tak tento film nemá s komedií společného vůbec nic. Jedinou věcí, která může potěšit nejedno oko diváka jsou francouzké ženy, které toho odhalují mnohem více, než bývá obvyklé a přitom to vypadá tak přirozeně. Ženy nejsou tak ošklivé, jako ty soudobé, takže občas může býti potěšené i oko druhé. Kdybych ovšem cítil potřebu vidět obnažené ženy, tak si pustím ten typ filmů, které jsou dětem do 15 let nepřístupné. Jistě bych tam toho viděl mnohem více. Od tohoto filmu jsem očekával spíše zábavu a ta se ani vzdáleně nepřiblížila. Slabá 1*. ()
Francouzské komedie mám velmi rád a jelikož je má rád i můj tatá, tak jsem na nich vyrůstal. Společně se slavnějšími komediemi jako je Sedmá rota či Fantomas je tohle další z nich. Bohužel jsem ji naposledy viděl, když mi bylo tak deset a absolutně jsem si nepamatoval herce natož název. Tudíž jsem musel využít zdejší diskuzi - hledám film (Tímto moc děkuji uživateli Šimpy). Není to nejlepší komedie Jeana Giraulta, ale určitě příliš nezostává za svými staršími kousky. Škoda, že Michel Galabru nehrál větší roli :(. Stepující stonožku si opět musím někde sehnat a po dlouhé době zkouknout, protože vím, že mě to tenkrát moc a moc bavilo..... ()
Stonožka stepuje, v podstate predstavuje najmä teda i akýsi, povedzme teraz zrovna [ne]oficiálny názov: záchrannej operácie, ohľadom istej, »milskej Venuše«, resp. vskutku naprosto vzácnej, mramorovej, a k tomu i akurátne až rovných 203 cm vysokej, antickej s o c h y; najprv sa síce ozajstne a spoľahlivo nachádzajúcej v parížskom múzeu v Louvri, čo by už akosi o hodne malú chvíľu ani nemuselo vôbec platiť, nakoľko totižto ríšsky maršal Göring, si práve na túto «milskú Afroditu» [pre označenie tohto umeleckého diela sa používajú dva názvy, pričom ten prvý v podobe Venuši, sa zvykne pre zmenu používať v talianskom Ríme; pozn. recenzenta], robí mimoriadne veľký zálusk, ktorým by si opätovne zase o niečo rozšíril svoje [CHAMTIVÉ] obzory v umeleckom prostredí, čiže inými slovami povedané, svoju ďalšiu »korisť« si plánuje odviesť domov do Nemecka...! • A mimochodom, traja francúzski mládenci, kľudne ich môžeme do budúcna nazývať akýmisi «pamiatkármi», alebo dokonca samotným Wehrmachtom sú prezývaní, ako nejakí teroristi z béžovej dodávky, pretože skrátka sami dokázali ukoristiť vzácnu trofej, a to konkrétne iba pre to, aby ju oslobodili pred pazúrmi nebezpečných [ľudských] plemien/šeliem!, čo je úvodný vstup na túto, takmer úplne geniálnu, komediálnu pôdu; pod režisérskou taktovkou: Jeana Giraulta, tvorcu žandárskej série! • Čím sa viacej na samý úvod vzdiaľovali od prvotného múzea, tým to bolo čoraz viac vtipnejšie a haluznejšie, a to ani nehovoriac o sexy sekvencii v »Hostinci u dievčatiek«, kde sympatickí protagonisti v zložení elektrikára Jacquesa [v stvárnení: Francisom Perrinom], následne sochára Francisa [Rogerom Miremontom], a končiac u Henriho [Jeanom Jacquesom Moreauom], nielenže trošku zrelaxovali, ale zároveň sa aj poriadne rozpálili pred hriešne zvodnými dievčatami, a to len kvôli tomu, aby intenzívne premýšľali, čo vlastne potom, keď opäť naštartujú dodávku? • Dorazí aj strýko jedného z nich, či skôr lepšie prevedené do danej reči vo význame, že oni dorazia k nemu na sídlo, kde sú už nasáčkovaní i samotní frickové, čo ponúkalo ďalšiu dávku úsmevných situácií, a veď sa ani nie je čomu, čo čudovať, keď strýka predstavoval sám: Michel Galabru ako pán de Beaugenay! • Majstrovské na celej veci bolo predovšetkým to, že túto [nad]rozmernú b e d ň u s Venušou/Afroditou, neustále niekde strácali, a nasledovne znova hľadali, čo predstavovalo dajaký adrenalínový rozmer - extra naviac; jednoducho podčiarknuté, že: nikdy nemali ucelený prehľad o tom, čo robia, a to ma stále privádzalo do zúfalstva, ako aj samotných predstaviteľov: v dobrom slova zmysle! • Normálne by som vari na záver [od]teraz len maximálne podotkol to, že UŽ úvodná, titulková a animovaná sekvencia so Stepujúcou stonožkou, ma tak perfektne navnadila na tento excelentný titul, že aj ostatný zvyšok titulu, sa niesol presne v identickom duchu, ako aj na začiatku! A čo je na všetkom najzaujímavejšie je to, že som to ani vonkoncom dopredu príliš neočakával, aký luxusný, filmový zážitok, ma naostatok čaká. GENIÁLNA ZÁLEŽITOSŤ. () (menej) (viac)
Všechny ty Sedmé roty, Bažanti nebo Stepující stonožka jsou vlastně komediemi na jedno brdo. Ačkoli se vztahují k válce, dokáží Francouzi s odstupem třiceti let po jejím skončení vytvořit vděčné komedie postavené na nevraživosti k Němcům. Filmy plné situačního i verbálního humoru a komediálního herectví. Němci jsou karikováni do směšných figurek neschopných ve střetech s Frantíky zvítězit. "Já nechci plynový kandelábr, já chci Venuši!" Stepující stonožka je v množině těchto komedií spíše slabší, přesto dávám 4*. Je to moje mládí. ()
Giraultovy komedie mám rád, možná že dávám pět hvězdiček hlavně proto, že jsem dosud tenhle film neviděl, ale to vůbec nevadí, Giraultovy gagy jsou nádherně, byť (anebo právě proto, že) jsou nepravděpodobné. Neustálé přesouvání a úklid sochy Venuše z Mélu včetně vylodění v Británii hodně zvedne náladu v dnešní nepěkné době. Rozkošná je část odehrávající se v zapadlém bordelu a ta esesačka - tak jako v Libyii... ()
Galéria (14)
Zaujímavosti (1)
- V rolích okupačních četníků, jimž neovladatelný náklaďák přejede bicykly, se objevili Guy Grosso a Michel Modo, představitelé četníků ze Saint Tropez. (GordonCZ)
Reklama