Stepujúca stonožka

Výskyt humoru není zaručen a divák bude dost stepovat, aby se ho vůbec dočkal. Je-li divák stonožkou, čekání unaví jeho končetiny. Vlastně jsou zde jen dvě humorné scény. První přijde asi po hodině, když dva odbojáři v převleku za gestapáky vysekají z maléru svého třetího kamaráda, který byl v převlečení za ženu dopaden při razii v nevěstinci. Mimochodem, na tu dobu pěkné kněžky lásky. Od této povedené scény se tempo filmu výrazně zvýšilo a bylo doplněno groteskním finále, v němž se nalézala druhá humorem načichlá scéna. Německý generál divoce souloží se svojí podřízenou a jeden z odbojářů jim při tom "asistuje" schovaný pod velkou postelí. Pelest pod přírazy naráží do jeho hlavy. Poměrně vděčný a nikterak nápaditý humor v chaotickém rozložení zápletky se jako stonožka vine celým filmem. Na zápletce se dalo zapracovat. Tahat se celý film o jednu sochu, mně přišlo poměrně stereotypní. Posléze už napětí kolem osudu sochy opadávalo. Herecké obsazení hodně neokoukané. Určitě existuje spousta diváků, kteří si herecký trojlístek Perrin-Mirremont-Moreau vybaví v souvislosti snad jen s tímto filmem. U mě tomu tak rozhodně je. Dabing ok, patřil k těm kvalitním. Kudrnáče Francise Perrina daboval Mirek Středa, ale k němu by se hodil Pavel Trávníček, který daboval Rogera Miramonta. Jean-Jaques Moreau mně typově připomínal německého komika Mike Krugera (maník z komedií o nosáčích). Neznámějším v hereckém ansámblu byl vždy skvělý Michel Galabru geniálně nadabovaný jeho dvorním dabérem Soběslavem Sejkem, který se i ve vedlejší roli nikterak neztratil. Z německých oficírů číšil respekt, ale samozřejmě jejich postavy musely být ty méně prozřetelné, aby svojí chytrostí nepřevyšovaly mazané francouzské odbojáře. Film nevyužil potenciál jejich postav naplno. I u komedie, která si dělá legraci z války, by se měl divák strachovat o svoje hrdiny. Tady, až na pár nevýrazných náznaků, k ničemu takovému nedochází. Vlivem řídkého děje se po půl hodině filmu stalo, že mně to připadalo, že mám za sebou nejméně o hodinu delší projekci. Bohužel, ještě víc jak hodina filmu byla přede mnou. Zpočátku pořád to samé omílání jednoho, do toho se přidal zrychlený pohyb postav v rámci groteskního rázu. Film spasila závěrečná půlhodina v dynamičtějším ražení. Ale ani ta nebyla nic tak extra. Ve výsledku je tahle letitá a proslulá komedie chaotickou kravinkou, která je zbytečně přechválená. O nic nepřijdete, když ji nikdy neuvidíte. Tenhle galský kohout by potřeboval víc zrní. Málo ho odbojáři krmili stonožkami. 40% (28.06.2015)

Tak tento film nemá s komedií společného vůbec nic. Jedinou věcí, která může potěšit nejedno oko diváka jsou francouzké ženy, které toho odhalují mnohem více, než bývá obvyklé a přitom to vypadá tak přirozeně. Ženy nejsou tak ošklivé, jako ty soudobé, takže občas může býti potěšené i oko druhé. Kdybych ovšem cítil potřebu vidět obnažené ženy, tak si pustím ten typ filmů, které jsou dětem do 15 let nepřístupné. Jistě bych tam toho viděl mnohem více. Od tohoto filmu jsem očekával spíše zábavu a ta se ani vzdáleně nepřiblížila. Slabá 1*. (21.02.2013)

Ve stínu "Velkého flámu" či trilogie o "Sedmé rotě" se na "Stepující stonožku" trochu zapomíná a byť není tak dobrá, stojí za pozornost. Dost dobrodružná a napínavá komedie s jednoduchou dějovou linkou, spoustou vtipných scén (Čepice, ty blbče!!!), sympatickými hrdiny, krásnými ženami a zajímavou menší rolí nestora Francouzské komedie - Michela Galabrua. 75%. (09.09.2010)

Francouzské komedie mám velmi rád a jelikož je má rád i můj tatá, tak jsem na nich vyrůstal. Společně se slavnějšími komediemi jako je Sedmá rota či Fantomas je tohle další z nich. Bohužel jsem ji naposledy viděl, když mi bylo tak deset a absolutně jsem si nepamatoval herce natož název. Tudíž jsem musel využít zdejší diskuzi - hledám film (Tímto moc děkuji uživateli Šimpy). Není to nejlepší komedie Jeana Giraulta, ale určitě příliš nezostává za svými staršími kousky. Škoda, že Michel Galabru nehrál větší roli :(. Stepující stonožku si opět musím někde sehnat a po dlouhé době zkouknout, protože vím, že mě to tenkrát moc a moc bavilo..... (24.07.2008)

No namiesto žáner komédia by som Stepujúcu stonožku zaradil skôr k ľahkej akčnej road movie. Ono smiať sa už príliš nie je na čom, ale zabaviť sa na filme stále dá celkom slušne. Dej poriadne odsýpa, o postavy sa báť nemusíme, pretože vieme, ako to celé skončí, pričom práve dovetok patrí k najlepším momentom snímky. No a ak vybrať nejakú hlášku, na ktorej sa dá pobaviť aj dnes, tak poznámka o tom, že chaloši majú nahánať samých seba a tak dúfajú v to, aby sa náhodou po ceste niekde neuvideli, je asi najvtipnejšia. No, áno, už to fakt nie je nič na válanie sa po zemi... (09.07.2018)