Stepujúca stonožka

No namiesto žáner komédia by som Stepujúcu stonožku zaradil skôr k ľahkej akčnej road movie. Ono smiať sa už príliš nie je na čom, ale zabaviť sa na filme stále dá celkom slušne. Dej poriadne odsýpa, o postavy sa báť nemusíme, pretože vieme, ako to celé skončí, pričom práve dovetok patrí k najlepším momentom snímky. No a ak vybrať nejakú hlášku, na ktorej sa dá pobaviť aj dnes, tak poznámka o tom, že chaloši majú nahánať samých seba a tak dúfajú v to, aby sa náhodou po ceste niekde neuvideli, je asi najvtipnejšia. No, áno, už to fakt nie je nič na válanie sa po zemi... (09.07.2018)

Další z komedií o francouzských (ne)odbojářích. Tentokrát je však vtipu poskrovnu a celé je to takové línější a nucené. Naivita a bezelstnost hrdinů filmu je sice sympatická, ale veškeré situace, které mají být vtipné, jsou spíše křečovité a vyzní do ztracena. U nás se o něco podobného pokusili Miloň Čepelka s Jiřím Šebánkem ve filmu Stůj nebo se netrefím a musím říci, že jejich film byl o poznání svižnější, byť kvalit francouzských majstrštyků taky nedosahuje. Kdyby se to autoři rozhodli natočit jako akční film s komediálními prvky, možná by to dopadlo lépe. (05.02.2017)

Při tom množství dobrých až skvělých komedií, které natočil, měl zkrátka i Jean Girault nárok na několik slabších kousků. Tohle je jeden z nich. Stepující stonožka je vlastně mix Sedmé roty, Velkého flámu a Bažantů, který ale zábavnosti kteréhokoliv z těch filmů bohužel nedosahuje. Sliboval jsem si od ní víc - třeba využití onoho titulního hesla mohlo být větší, čekal jsem, že se dozvíme, k čemu sloužilo. A ono ne. Nejvíce mě tak potěšil Michel Galabru (který dnes bohužel zemřel) v malé, ale zábavné roli: "Pánové ze štábu byli tak laskavi a rekvírovali mi včera večer moje sídlo." (04.01.2016)

Výskyt humoru není zaručen a divák bude dost stepovat, aby se ho vůbec dočkal. Je-li divák stonožkou, čekání unaví jeho končetiny. Vlastně jsou zde jen dvě humorné scény. První přijde asi po hodině, když dva odbojáři v převleku za gestapáky vysekají z maléru svého třetího kamaráda, který byl v převlečení za ženu dopaden při razii v nevěstinci. Mimochodem, na tu dobu pěkné kněžky lásky. Od této povedené scény se tempo filmu výrazně zvýšilo a bylo doplněno groteskním finále, v němž se nalézala druhá humorem načichlá scéna. Německý generál divoce souloží se svojí podřízenou a jeden z odbojářů jim při tom "asistuje" schovaný pod velkou postelí. Pelest pod přírazy naráží do jeho hlavy. Poměrně vděčný a nikterak nápaditý humor v chaotickém rozložení zápletky se jako stonožka vine celým filmem. Na zápletce se dalo zapracovat. Tahat se celý film o jednu sochu, mně přišlo poměrně stereotypní. Posléze už napětí kolem osudu sochy opadávalo. Herecké obsazení hodně neokoukané. Určitě existuje spousta diváků, kteří si herecký trojlístek Perrin-Mirremont-Moreau vybaví v souvislosti snad jen s tímto filmem. U mě tomu tak rozhodně je. Dabing ok, patřil k těm kvalitním. Kudrnáče Francise Perrina daboval Mirek Středa, ale k němu by se hodil Pavel Trávníček, který daboval Rogera Miramonta. Jean-Jaques Moreau mně typově připomínal německého komika Mike Krugera (maník z komedií o nosáčích). Neznámějším v hereckém ansámblu byl vždy skvělý Michel Galabru geniálně nadabovaný jeho dvorním dabérem Soběslavem Sejkem, který se i ve vedlejší roli nikterak neztratil. Z německých oficírů číšil respekt, ale samozřejmě jejich postavy musely být ty méně prozřetelné, aby svojí chytrostí nepřevyšovaly mazané francouzské odbojáře. Film nevyužil potenciál jejich postav naplno. I u komedie, která si dělá legraci z války, by se měl divák strachovat o svoje hrdiny. Tady, až na pár nevýrazných náznaků, k ničemu takovému nedochází. Vlivem řídkého děje se po půl hodině filmu stalo, že mně to připadalo, že mám za sebou nejméně o hodinu delší projekci. Bohužel, ještě víc jak hodina filmu byla přede mnou. Zpočátku pořád to samé omílání jednoho, do toho se přidal zrychlený pohyb postav v rámci groteskního rázu. Film spasila závěrečná půlhodina v dynamičtějším ražení. Ale ani ta nebyla nic tak extra. Ve výsledku je tahle letitá a proslulá komedie chaotickou kravinkou, která je zbytečně přechválená. O nic nepřijdete, když ji nikdy neuvidíte. Tenhle galský kohout by potřeboval víc zrní. Málo ho odbojáři krmili stonožkami. 40% (28.06.2015)

Tohle mi přišlo minimálně stejné, možná o chloupek lepší než slavná 7.rota ale o trošku horší než Velký flám.Úžasný byl Michel Galabru, nadabovaný skvělým Soběslavem Sejkem aneb Být pozván do vlastního domu je velmi vzácný paradox..scénky v hampejzu byly taky perfektní a nebo soulož velitelů v zabrané ložnici, to bylo úplně jako v Lybii :) (21.02.2016)