Kam sa podela siedma rota?

Najprv som sa vskutku dôkladne zoznámil s dvomi [ne]obyčajnými francúzskymi [jeden ale s talianskymi koreňmi] rádovými vojakmi: Pithivierom v podaní Jeana Lefebvrea a konkrétne i s Tassinom v podaní Alda Maccionea, na ktorých v podstate i [ne]priamo dohliadal hlavný seržant [v civile ako povedzme vedúci železiarstva] Chaudard v podaní Pierre Mondyho, a snáď až následne potom sa im do cesty ["konečne"] prikmotril aj istý poručík / letec: Duvauchel v podaní akéhosi Érika Colina, kedy zrovna toto »vtipné kvarteto«, sa nachádzalo nielen na akejsi križovatke pred nemeckým Wehrmachtom, ale zároveň sa taktiež i vehementne pokúšalo s touto nepriaznivou situáciou aj niečo patričné urobiť; skrátka: 7. rota zo 106. spojovacieho pluku, sa teda i čochvíľa hneď ocitne v absolútnom nemeckom zovretí, a k tomu i pomerne dosť rýchlom zajatí, keď práve týchto troch, resp. štyroch protagonistov, môžeme kľudne považovať za jedných zo šťastnejších, ktorí sa i napriek tomu častejšie ocitali v hodne nezávideniahodných situáciách s mimoriadne pozoruhodným nadhľadom. • A síce sa predsaže niektorý herec z tohto vydareného [francúzskeho] obsadenia [neprezradím ale ktorý presne], napokon akosi príliš nepohodol s ústredným režisérom: Robertom Lamoureuxeom; dokonca stelesňujúci i jednu z ozaj maličkých úloh [plukovníka Blancheta] v tomto komediálne ladenom titule, odohrávajúcom sa v roku 1940, a nakrútenom v roku 1973 [premiéra prebehla 13. decembra], čo je vlastne už pred rovným polstoročím + takmer tromi týždňami ako extra naviac, čím som chcel totižto maximálne iba podotknúť, že to medzi nimi ani nebolo prílišne poznať [rozbroje pred kamerou sa zrejme museli i na chvíľu zase odložiť!] , pričom v druhom dieli sa už tento predstaviteľ bohužiaľ neobjavil, čomu sa ani nečudujem, keďže si tentoraz nejako zvlášť ne[po]rozumel s «hlavným vedúcim». • Túto skutočnosť som sa mimochodom dozvedel až po mojej osobnej projekcii s tým, že mňa táto sympatická jazda priveľmi [po]bavila a nič podstatné ma na nej ani ne[vy]rušilo, t.j. užíval som si množstvo trefných gagov zo strán hereckých predstaviteľov, najmä prostredníctvom J. Lefebvrea, ktorý takpovediac úplne zatienil celý zvyšný ansámbel, ale napríklad už medzitým spomínaný Talian: A. Maccione, mu zvyčajne veľmi zručne sekundoval. • Moje očakávania, priznám sa, boli spočiatku nadmieru mizivé, no každou ďalšou uplynutou scénou, ma táto atmosféra čoraz intenzívnejšie pohlcovala, až by som normálne povedal, že ani nechýbalo nadmieru veľa k maximálnemu hodnoteniu! (03.01.2024)

Naprosto krásný důkaz toho, jak si Francouzi mistrně umějí dělat legraci ze svých velkých proher...Římani nám tehdy vyplenili zem? Nevadí, Asterix to vše odlehčí a zesměšní je všechny...Němčouři nám dali na frak? No a co má být, vždyť není nad to udělat z nich bandu hlupáků, kteří to tu neměli zase tak snadné. Jestli něco uměli šířit do celého podrobeného světa, byla to totální tupost, na kterou uměli naši vojáci vždy trefně poukázat...Ale to vůbec nevadí, Francouzi jsou v tom vážně výborní. Tento film, který je jasně nejlepším z celé série, jest toho jasným důkazem... (11.06.2009)

60% - Pár scén bylo vysloveně povedených, ale nesmál jsem se tolik, kolik jsem čekal. O moc jiného, než smích nebo alespoň pobavený úsměv, v komedii nejde. Obzvlášť v tomto filmu se nedalo hovořit o nějakém propracovaném ději, ten stavěl vysloveně na legračních eskapádách hlavních hrdinů. Bohužel mě neoslovily... (19.01.2008)

Nevím proč jsem od tohoto filmu čekala spíš typickou francouzskou crazzy komedii. Tak jsem první čtvrtinu filmu stále čekala, kdy už to přijde. Nejspíš bych si to jinak užila bez těchto pocitů. Na druhé straně mi v některých místech připadalo, že děj tancuje na místě - velmi zdlouhavé sušení svršků v lese a podobně... Ale nakonec to vůbec není špatné, vojáci vmanipulovaní do hrdinských činů, velmi odlehčený pohled na velmi těžké chvilky v dějinách Francie. (29.06.2010)

Ve svem hodnoceni se shoduju se svymi rodici - Francouzi si z druhe svetove valky (a zejmena sami ze sebe) dokazi udelat legraci. At uz jde o Sedmou rotu nebo Velky flam s de Funesem. Nejen ze jsou tyto filmy vtipne, ale jejich humor je nekdy pekne kousavy (v pripade tohohle filmu scena s prodavacem), a proto prezily i svoji dobu. Jen skoda, ze tahle doba velkych francouzskych komedii uz skoncila... Anebo ne? (21.08.2011)