Neviditeľní

"Židi prošli holocaustem a dneska mají vlastní stát. Teplouše dřív zavírali, dneska se ženěj. Černoši jsou v Americe prezidentama. Jenom my děláme, jakože nejsme." Jsou věci mezi nebem a dnem, kterým můj stoprocentní aquagen nerozumí, ale co se týká sekt, lobbismu a žab v želé, tak na to jsem odborník. Asi proto se mi mezi 7111 českými vodníky hodně líbilo, což hodlám zapít výjimečně osvěžujícím Lochnessem 1960 s naprděnými bublinkami od místní potvory. (25.09.2016)

"Pan Laušman nerespektuje ani zákony této země, takže proč by měl respektovat ty přírodní?" Tak to je skvělá policejní úvaha a já se musím přiznat, že mne nástup Neviditelných pobavil. A hlavně vyškolil. Já jsem si pořád myslel, že náš svět ovládají ilumináti, zednáři a Kalousek, ale ono je to jinak. Jsou to vodníci. To dá rozum. Kdo ovládá vodárny a kanalizace, ten vládne světu. Škoda, že mám aquagen jen 7%. Jdu si dát žáby v želé. (08.09.2016)

"Takže celý to vodnictví spočívá v tom, že můžu mít hlavu v kýblu, jak dlouho budu chtít?" Tak to není nic moc, ale hlavně, že má novopečený vodník Laušman skvěle vybavenou lobbistickou kápézetku a fantasticky vynalézavou zlatokopku Moniku, která ho miluje stejně tak, jako milovala jeho chudší předchůdce Jardu Jágra a Leoše Mareše. Navíc zde nastupují do akce jeziny, tedy vlastně sirény, což je fajn a první lekce z lobbingu rozhodně stála za to ("Profesionál nikdy neplatí úplatky ze svýho."). Také nabízená poučení jsou důležitá a budu se jimi ve svém dalším životě pod vodou řídit: 1. Nepít vodu u Neratovic, 2. Neznečišťovat vodu zahazováním mobilů, 3. Nevcucávat do Sava nesprávnou osobu. (08.09.2016)

"Laušmanovi někdo prásknul, že ho prásknul ten náměstek, tomu z toho vyrostlo číro a neví, jak k němu přišel." To se tak někdy stává, když někdo zapomene na přátelství a musí si na něj vzpomenout při waterboardingu. Nicméně majitel Prahy a přilehlých krajů Laušman mě zase pobavil, i když jeho pobíhání v dámských šatech mi zavonělo trapností, ale interview komisařky Jaré v televizi, místní rozvíjení Brna a již tradiční házení mobilů do vody nemělo chybu. (10.09.2016)

"Baretti Johana ukradla mi Laušmana." Čtvrtý díl je velkým sólem pro Moniku, která vytočila svou blonďatost do hodně vysokých otáček. Bohužel je to tentokrát jediná zábava, protože policejní zásahy v tomto případě překročily hranice pitomosti a Laušmanova Vyšehradská zvědavost mě zase moc nezaujala. Ale Monika je jedinečná, když s vážnou tváří vykládá, kterak Laušman svědomitě zachraňoval státní peníze z tendrů do své kapsy a ještě mu za to nikdo nepoděkoval. I já jsem ho na chvíli zalitoval. (11.09.2016)

"Svatý Jane, Křtiteli náš pravý a opravdový, přijmi pod hladinu našeho bratra Ivana Laušmana a odpusť mu hříchy, ze kterých se vyzpovídal. Že okradl Dopravní podnik, České dráhy, silnice a dálnice, jakož i letiště, aerolinky, energetiky a ekology, že krátil daně, kradl a zabíjel ... výjimečně. Svatý Jane, vydělané miliardy by dal na charitu, ale nemůže si vzpomenout na zahraniční konta, na kterých jsou uloženy, protože jsou tajná. Svatý Křtiteli, přimluv se u Bratra Všemohoucího, ať bratru Laušmanovi odpustí." Tak tato řeč otce Vody je jediné, co mne v tomto dílu opravdu pobavilo. Jindy zábavný Laušman se totiž zmohl pouze na plácání o vagíně světa, Monika málo koulela svýma tupýma očima, topící plavčice Berková mne vůbec nezaujala a propojení špiček policie s organizovaným zločinem vodníků to nedokázalo nezachránit. (12.09.2016)

"Pod tíhou nových důkazů ukončit alibistický a nedůstojný život v utajení." A taky restituce všech přehrad od začátku tisíciletí, kontrola těžby z mořského dna a žába ve státním znaku. Revolucionář Eda se do toho pustil skvěle, ale v tom ho podporuje již jen vodnická romantika, brekeke. Polepšený Laušman totiž vyměnil zábavnost za nekonečnou erekci, Monika nabídla pouze teorii o balené vodě a chudák králík Rašín si vzal kecky a šel na tramvaj. Ale jinak je to celkem fajn politika, při které zatím není průzračně jasno, kdo kope za čistou vodu, kdo za vodovody a kdo na tom nejvíc vydělá. (14.09.2016)

"Žádám Vás o ruku Vaší dcery Johany. Slibuji, že ji budu ochraňovat a udržovat vlhkou a chladnou a to i v časech suchých a horkých." Tak tomu říkám žádost o ruku, i když v tomto případě poněkud předčasnou. Jinak mi tento díl nepřinesl moc zábavy, ale zajímavostmi se nešetřilo. Do politické hry totiž vstupuje Sladkovodní aliance i Církev, Edovo a Vydrovo tajemství zvolna vyplouvá nad hladinu Vltavy a přátelský rozhovor lovkyně Jaré s loveným Laušmanem nabízí zajímavé možnosti dalšího vývoje. Nemusí pršet ... stačí když kape. (17.09.2016)

"Šméčka se vždycky zaokrouhlujou." Proto ta záloha bude 10 milionů a nikoli 11, takže Monice nezbudou peníze na kabát, kabelky a spoustu dalších krásných a důležitých věcí. Moničin mozeček však dokáže produkovat skvělé nápady, Vydrův rozhovor pro televizi je zase hodně zábavný a Laušman si nenechá vzít dobrou náladu, ani když se ho chystají jedni zatknout a druzí zabít. Také mne zaujala myšlenka, že Ministerstvo financí má odbor na zakládání tajných kont, protože samo sebe umí nejlépe obejít. Tento díl je zkrátka velmi poučný, ale jedno velké zklamání mi přenesl. Je jím tajemný Krysa, ze kterého se vyklubal obyčejný a trochu trapný Holub. (18.09.2016)

"Jenomže on nejde zatknout. Má všude známý. Já bych ho zatkla, pak bych s ním jezdila po kriminálech a nikde by mi ho nechtěli přijmout." Tak to je pech. Laušman zkrátka umí a to tak, že dokonce odolné jeziny nestíhají polykat prášky proti chlapům. A přesto může být usušen. Ano, tak dramatický je tento díl. A mě dost pobavil Eda na Facebooku, vodník z rozbrušovačkou byl taky skvělý, Monika uplatňující pozici potenciální daňové poplatnice neměla nejmenší chybu a dokonce ani Krysa to tentokrát moc nekazil. (20.09.2016)

"Dřív mě také zajímaly ženy konkrétně. Teď je mám rád tak nějak všechny." Laušman se vžívá do role Mesiáše, u Vydrů se vydírá, odhalují se rodinné vazby a paní Vydrová se vydává na pastvu. To je celkem fajn, ale mě v tomto díle nejvíc bavil disident Pivo, kontakt komisařky Jaré s otcem Vodou a zejména předávání úplatku, tedy vlastně knihy, přímo před očima komisařky ("To je jako čtení jenom pro mě nebo to bude číst ještě někdo?"). Jen ten Laušman by se neměl převlékat do ženských šatů, protože přitom ztrácí veškeré mé sympatie. (20.09.2016)

"Co kdybych Vás teďka zabila, Rudolfe. Pomohlo by Vám to?" Tak to je úplateček, ne jak ten Gott, století 20. Krysa se tentokrát dostal do formy, ale ještě o kousek lepší jsou těhotné jeziny a podnikatelka Monika. Jenže jindy zábavný Laušman je v ústraní, vousatá paní Vydrová mě nebavila a zamilovaná komisařka Jará je trapnou parodií dokonalé manželky. Ovšem její zvídavost na téma, kdy se do polívky přidává ten legendární pytlík, mě upřímně rozesmála. (25.09.2016)

"Kdyby nás chtěli zavřít, tak my zavřeme co? ... Kohouty." Opravdu bohaté lidi v této zemi ještě nezavřeli a zavřít Vydru nebyl dobrý nápad. Bude sucho, bude se vydírat a paní Vydrová si bude dávat nohu za krk. Tentokrát to žádná velká zábava nebyla, spíše se intrikovalo, ale seznam vodníků se rozšířil o Kalouska, Schwarzenberga, Okamuru, Babiše, Obamu či Merkelovou, takže to celé začíná dávat smysl. (25.09.2016)

"Když pustíte pana Vydru, tak my pustíme ty kohouty." Technika přeskakující desky v podání JUDr. Moniky je naprosto dokonalá, stejně jako ceník služeb BISky při shánění kompromitujících materiálů. Také odmítnutí obvinění vodnice donášející do Vatikánu stálo za to, stejně jako výroba mladého Laušmana číslo 359 a Krysovo odůvodnění použití svitků na víčka od zavařovaček - pruží to, těsní to, převáže se to ocasama. Nějaký drobný nedostatek by se pod vodou jistě našel, ale jako zakončení seriálu je tento díl vynikající. (25.09.2016)