Dáma v zlatom

Důležitý film, ideálně se hodící do koláže oslav 100. výročí úmrtí Klimta (a Schieleho). Někdy je jednoduše důležité natočit formálně (ne)obyčejný projekt o zopakovat jím apel, jenž je stále platný a který by nesnesl experimentální podobenství. Anšlus v umění má mnoho podob a doufám, že ještě mnoho mít bude. Kromě filmu lze též doporučit stejnojmenný román Anne-Marie O'Connor s podtitulem Strhující příběh mistrovského díla Gustava Klimta - slavného portrétu Adele Bloch-Bauerové. (30.05.2019)

V podstatě od prvního záběru mě bylo jasný jak tahle story dopadne. Nevím jak to bylo s autorským právem, ale takhle se přece film nedělá. Chyběla mě dramatizace příběhu, dokonce i tradičně silné a filmařsky vděčné soudní scény působily strojeně a mdle. Jediný co se dá pochválit je výkon Helen Mirren a výrazné herectví v malé roli od Daniela Brühla. Zbytek je jak vyschlý bahýnko na luční cestě. (24.06.2015)

Ťažko sa mi komentuje film po Big Bearovi s ktorým sme si už na viacerých filmoch sadli do nôty. Ku komentáru iných sa nevyjadrujem, je lepšie ich prehliadnúť. Zaujímam sa o holokaust a o každú historický doloženú udalosť, ktorá s holokaustom súvisí. A to je tento film. Ide o výborný film natočený podľa skutočnej udalosti. Upresním trocha historické fakty. Ústrednou myšlienkou filmu nech je veta z filmu, že umelecké diela, ukradnuté nacistami, sú poslední väzni 2. svetovej vojny. Maria Altmann uteká spoločne s manželom z Viedne (21-22.10.1938) po prirodzenej smrti svojho otca v júli 1938. Svojho manžela Fritza (boli manželmi 10 mesiacov) si Maria Altmann vyplatila z koncentračného tábora Dachau, keď jej brat prepísal továreň v Rakúsku do rúk arijských majiteľov. Hubertus Czerninský rakúsky investigatívny novinár pomohol odhaliť nacistickú minulosť rakúskeho prezidenta Kurta Waldheina a bol hlavným iniciátorom aj v prípade reštitúcie obrazov zhabaných Židom v Rakúsku, kde objavil rozhodujúce materiály o ktorých potom informoval aj Mariu Altmannovu v roku 1998. Žaloba na navrátenie obrazov v Rakúsku bola podmienená zložením sumy v hodnote 1% z ceny obrazov a tá bola 135 miliónov dolárov. Takéto peniaze, ale ani zaručený úspech nemali k dispozícii. Súdny dvor v Rakúsku rozhodol 16.1.2006. Ostatné udalosti uvedené vo filme takmer presne sa zhodujú z históriou. (08.07.2015)

Kultivovaně natočený, ale naprosto nevzrušivý snímek, u něhož jsem zpozorněl pouze ve scéně, kdy se objeví postava Ronalda Laudera. "Víc Kožených a Železných," vzpomněl jsem si přitom na výrok jednoho nejmenovaného tuzemského politika a na arbitráž, za kterou jsme kvůli Vladimírovi zaplatili Lauderovi a CME 355 milionů dolarů. Může nás tedy hřát pocit, že jsme na ten Klimtův obraz přispěli tak nějak všichni. (24.10.2015)

Na začátku se to malinko táhne a sem tam je to nuda, ale příběh je to hodně silný a Helen Mirren dokázala postavu Marie Altmann zahrát tak, že mi přirostla k srdci a soucítila jsem s ní každou minutu filmu, proto jsem mírně překvapená, že nezískala nominaci na Golden Globe. Nicméně příběh Marie mě dojal a jsem ráda, že to skončilo, tak jak to skončilo. (01.01.2016)