Svetlo medzi oceánmi

Na Alici, Rachel a Michaela bych se díval dvě hodiny, i kdyby loupali brambory nebo krájeli mrkev, přesto si myslím, že Světlo mezi oceány mohlo být o půlhodinku kratší a neuškodilo by to ničemu. Ale to je tak asi jediná výtka, kterou k filmu mám. Jako milovník realismu a naturalismu v literatuře jsem měl pocit, jako bych se díval na filmové zpracování některého ze slavných románů 19. století. A co je nejdůležitější - takový film vyžaduje naprosto přesné a nadprůměrné herecké výkony, takže potřebujete dvě oscarové herečky, které mají navíc obličej jako obrázek a zatím neoscarového chameleona, který zvládne širokou škálu emocí a postavy od nejněžnějších klaďasů až po šílené a drsné záporáky. Souhlasím s názorem, že jde o jeden z nejlepších filmů roku a mimořádné herecké výkony všech tří ústředních představitelů jsou pevným a nepostradatelným základem tohoto úspěchu. (25.12.2017)

Melancholický, poklidně plynoucí film plný rozporuplných otázek, které by každý asi vyhodnotil trochu jinak. Kdo je tady ten špatný? Kdo udělal chybu? Kdo je oběť? Co by bylo správné a v jakou chvíli udělat ? A správné pro koho vlastně ? Všechno to působí naprosto reálně, přirozeně, příroda a prostředí vůbec, herci jsou skvělí a v neposlední řadě i příběh samotný. Nevím, jak lépe to říci, než že působí tak obyčejně lidsky jak jen to asi jde. Včetně postav, která si každá nese v sobě něco z minulosti,nebo prostě jen povahový rys, nebo nakonec cit- zkrátka něco čemu se člověk těžko sám ubrání. Tenhle příběh ukazuje jak to dopadne, když se střetnou věci, které si člověk v sobě nosí. Jak jsou nakonec potom obětmi všichni. ----“You only have to forgive once. To resent, you have to do it all day, every day. You have to keep remembering all the bad things.”---- (22.02.2017)

Ťažko povedať, prečo sa niečo podobné našim kinám vyhlo, to samozrejme hovorí viac o inteligencii distribútorov než o kvalite diela. Pretože až na veľkom plátne by sme si naplno vychutnali to úžasné pobrežie oceánu, zvuk burácajúcich vĺn a čajok. Pomalé tempo je ale dnes, v dobe prvej signálnej, sprosté slovo. Pomalšie rozprávanie podtrhuje aj predlhá expozícia, čo mne ale osobne v tomto prípade vôbec nevadilo. Film o tom, že niektoré životné rozhodnutia nie sú ani dobré, ani zlé a následky týchto činov vyžadujú ďalšie rozdodnutia, ktoré tiež nie sú ani správne, ani nesprávne, ale v vďaka ktorým sa stávajú všetci len obeťami. (05.04.2019)

Uh... Proč tu je možno sakra hodnotit jen pěti hvězdičkami? Šel bych i výš! Tohle mně rozsekalo, i oči jsem měl jednu chvilku nějak uslzené. Chtěl jsem aby se u mého 3800 (uh!) komentáře povedlo vidět něco parádního a splnilo se to dokonale. Nádherný příběh! Cesty do pekel jsou někdy dlážděny jen těmi nejlepšími úmysly. Příběh je naprosto skvěle zasazen do období těsně po první světové. Vidíme to konec konců již v úvodu na vlakové stanici. Polovina mužů vystupujícíh z vaku nebo jdoucích po nástupišti je chromá, bez končetin. Ti co měli kliku a měli obě ruce i nohy byli ale často také traumatizovaní. Mnohdy dokonce mnohem více. Vyhořelí s postraumatickými poruchami z válečného šílenství jehož byli svědky. Na takové hrůzy není lidská psychika uzpůsobena. Tom byl jedním z těchto mužů. Naprosto jsem chápal čím prochází a čím procházel i dál. A do toho láska a nával štěstí v podobě mladé milující ženy. Divák tak trochu tuší, že se něco musí sakra podělat a také že ano... Lokace ve filmu byly nádherné. Já miluji majáky byť si službu na nich asi dost idealizuji. Zenhle i se svým zázemím byl jední z těch, kde by se mi jisto jistě líbilo. No mít tak k sobě Aliciu Vikander... :-)... Eh... Klidně bych oželel elektřinu, internet i televizi. Tohle byl zatraceně povedený film, moc se mi to líbilo! Samozřejmě úžasné bylo hvězdné herecké obsazení a tečku tomu dal jako vždy pan mistr Desplat. Jo a pokud to někomu přišlo dlouhé, či dokonce ,,ubíjející'' jak zde také kdosi napsal, tak já se nenudil ani sekundu!!! Dávám za 5 vln tříštícíh se o útesy... * * * * * (31.12.2021)

Asi hodinku jsem si říkal, že výsledek zaostává za papírovým očekáváním. Nakonec jsem se naštěstí docela zmýlil. Režisér Derek Cianfrance oslnil i naštval už svým syrovým a odtažitým debutem Blue Valentine. „Naštval“ proto, že to zdaleka nebyl stravitelný film, na druhou stranu oceňme, že si šel svou vlastní cestou, a stejně jako v druhém dítku (Za borovicovým hájem) ukázal svůj cit pro pohlcující atmosféru. A jelikož tehdy nechal Ryana Goslinga a Michelle Williams projít bolestivým vztahovým rozkladem, můžeme předvídat, že se tentokrát dočkáme něčeho podobného. Zajímavý rukopis tedy pokračuje, doba se změnila. Po válce není nic jako dřív, takže samota správce majáku bude pro Michaela Fassbendera tou správnou cestou pro vyčištění vzpomínek. Nová příležitost mu přivane i Aliciu Vikander, která má sice půvabnou tvář, ale dítě donosit nedokáže. Pomůže kojenecký pláč vycházející od oceánu. Dá se nicméně očekávat, že to tak snadné nebude, bohužel některým motivacím a volbám hlavních hrdinů jsem příliš nevěřil. A ač Cianfrance mistrně vede každého herce a začíná platit za černého režijního koně, až příliš spoléhá na náhodu. Nejde jenom o obsah člunu, ale i o návštěvu hřbitova, setkání na výročí, „správná“ matka v obchodě. Možná rýpu, ale je to tak. Vnitřní hloubku mu ale upřít nelze. Jeden výhružný pohled Vikander nebo vyhaslost v očích Fassbendera a hned víme. K tomu skrumáž zvuků, emotivní obrazová stránka, zvolená hudba. To je radost. 70% (27.02.2017)