Motocyklové denníky

74%. Přesné. Jihoamerická road movie na staré rachotině. Na cestu se vydávají dva kamarádi Alberto Granado a Ernesto Guevara později zvaný Che. Mladý 24 letý Che objevuje jižní ameriku a problémy chudých v jednotlivých zemích jako Peru, Kolumbie a Venezuela. Je to cesta dvou mladých idealistů (někdy lezou až na nervy), kteří se z poznaného zblázní a význačně to ovlivňuje jeich následující životní pouť. Zezačátku to má solidní tempo, balení slečen, finty jak se zadarmo najíst a spravit motorku. Od půlky tempo opadá a hlavně pasáž s leprou je až moc přetáhlá. Což mrzí i z toho důvodu, že pak je střih do Venezuely a konec filmu, jako by se na cestě z Peru do Venezuely nic nestalo. Škoda. (25.08.2010)

Volnost a nezávislost jsou vždy inspirující. (14.11.2009)

Velmi prijemny film odvoch mladych ludoch ktroy sa rozhodli si splnit sen... Kazdy ale iny. Jeden prejst latinsku ameriku na motorke a druhy (Guevara) chce pomahat chorym na lepru v Columbii. Motorka je len prostriedok. To ze nie su na to pripraveny, ze blazni tahaju motorku cez sneh a ze nemaju peniaze ani na zakladnu udrzbu sa im vypomsti... nakoniec ale dosiahnu co chceli, ale ich pohlady na zivot sa razne zmenia. Tam asi niekde vznikol mlady CHE. Mne sa velmi pacilo, odporucam... (17.05.2011)

Dokud jsou hlavní hrdinové na cestách, je to skvělá road movie plná humoru, dobrodružství i menších dramat. V okamžiku, kdy zastaví svůj stroj a usadí se, začíná to tak trochu drhnout a ztrácet na spádu. Škoda. (09.10.2005)

Kdosi mi film hodně doporučoval. No měl proč. Clověk si sedne do kina, hezky se baví, obdivuje Bernala, má pocit, že se i dozvídá něco z historie. Každou minutu ale ve mně sílil pocit nehorázný propagandy, který vyústila v dost příšernou selanku. A když jsem si pak ještě někde přečetla, jak Che stavěl koncentráky pro nevhodný členy společnosti, skoro mě naštvalo, jak vůbec takovej film mohl vyhrát cenu. (29.10.2005)

Projekt 100 (2006) (17.01.2007)

Docela jsem se na to těšil, ale byl jsem překvapen, bylo to úplně něco jiného. Nakonec měl film takovou zvláštní atmosféru a to především díky civilním hereckým výkonům a myslím, že i dobře postavené kameře. Che smekám klobouk a doporučuji ještě knihu Compaňero od Jorge Castaňedy. (18.03.2008)

neskutečná adorace, patetičnost, jednostrannost = zklamání (23.09.2005)

má to možná poetiku, jinak jsem vůbec nepochopil, co (jestli něco) tím chtěli tvůrci sdělit... asi mám nedostatečně vyvinutej vztah k Che Guevarovi... asi Bernalova nejhorší role (03.01.2009)

Kdyby to byla roadmovie jak si nějací dva chlapíci z Argentiny vyrazili na výlet,film by sice nevzbudil takovou pozornost,ale byl by přijatý asi příznivěji.. Já si rozhodně nemyslím,že jde o nějakou agitku..Kdo tohle tvrdí,nekouká na americké velkofilmy a nežil v totalitě.Pokud Che tvrdil,že na světě není spravedlnost,mohl to v té chvíli myslet vážně.Ještě nevěděl,co z něj revoluce udělá..nebyl první ani poslední v dějinách,který utopil v krvi své ideály. Ani okamžik jsem se nenudil,oba hlavní hrdinové byli skvěle zahraní Sernu jsem si vyloženě zamiloval.Doteď mám v hlavě písničku Chipi,chipi z chilské vesnické zábavy..na těch tancovačkách to chodí všude stejně,at je to v Chile,nebo v Proboštově :-) (07.04.2006)

Roztahana idealizacia psychopatickeho teroristu. Som zvedavy kedy natocia cosi take o Bin Ladinovi. (20.11.2006)

Ak si odmyslíme, že pozdejšie Che všetko poprel čo sa snaží tento film ukázať(a on opísal vo svojich deníkoch) a vlastne vôbec nebudeme brať do úvahy o kom tento film je, tak nás čaká pekný film o putovaní dvoch kamarátov. (07.06.2008)

Film o budúcom lekárovi, ktorý sa rozhodne, že svoju krajinu spozná spoločne so svojím priateľom na motocykle. Kto sa rozhodne podívať sa na ich spoločnú jazdu a dobrodružstvo, tak ten môže vidieť a spoznať prekrásne mestá a okolie, ktoré sa nachádzajú medzi Argentínou a Venezuelou. Samozrejme nejedná sa len o krásnu, bezstarostnú prechádzku. Títo chlapi spoznajú skutočný tvár ich krajiny a životy ľudí. Keď ste dostali chuť, tak sa na to jednou podívajte :). Osobné hodnotenie: 72% (***) (22.02.2011)

Člověk vidí, kdo to CHE byl...zač bojoval...pro co zemřel... (05.04.2007)

Vizuálně je tento film rozhodně působivý, herecké výkony obou hlavních představitelů taktéž nezaostávají, ale.. Pokud se podíváte do historie, není těžké zjistit, že symbol revoluce a skvělá prodejní značka v jednom toliko dobrodinní rozhodně nezpůsobila. Film sice zobrazuje Che Gueavru, jak říká sám distributor v apolitickém světle, avšak opak je pravdou. Je zde zobrazen skutečně nekriticky, coby idol každého začínajícího revolucionáře, a to film u mne sráží. (03.07.2007)

Bildungsroman marxistického Krista latinskoamerické chudiny podle Sallese, a ještě k tomu zaostává za vlastní ambicí. Nicméně jisté kvality má. (25.10.2008)

Nejlepší film z Projektu 100, roku 2006. Vtipný a dobrodružný road trip, kde je z motocyklu méně, než by se z názvu dalo tušit. (07.12.2010)

Nic co by nějak výrazně chytlo za srdce, ohromilo dramatickou zápletkou a ukázalo dosud nepoznané efekty, právě naopak. Motocyklové deníky jsou věrnou adaptací paměti jednoho nechvalně proslulého pána a ani si nechtějí hrát na to co nejsou. Proto také chytají za srdce historkami zdánlivě obyčejného studenta medicíny, namísto do extrému nahnaného dramatu tu máme příběh obyčejného života, který se pyšní úchvatnými reáliemi Latinské Ameriky. Záměrně apolitický film nijak nenavazující na pozdější léta Che Guevary a tak by Motocyklové deníky mohli být příběhem kohokoliv jiného, kdyby se nápadu na cestu Jižní Amerikou nechytnul právě Ernesto Guevara a nenapsal o tom chytlavé paměti, jejichž filmová podoba nám ukazuje, co všechno je v úsilí obyčejných lidí a tím se stává více inspirativní než výrazně oblíbenější a dražší snímky. (22.06.2018)

Až moc dobrej film a hlavní představitel na to, o kom to je. Bylo by záhodno aspoň naznačit, jak všechny tyhle myšlenky o rovnosti a následný revoluce dopadly. To se v hodnocení nedá jen tak přejít. Ale ta cestovatelská část je super! (16.03.2006)

Nabízí se mi dva možné pohledy na tento snímek: emocionální a racionalizovaný. Ten první mi otevřela kamarádka, se kterou jsem na něm byl. Sledovala atmosféru, hudbu, latinsko-americké tance. Unášelo ji to. Druhou možnost, racionalizovaný průhled, bych mohl reprezentovat já. Sledoval jsem latinsko-americký evergreen sociální nerovnosti, sociální nespravedlnosti a radikálních rozdílů mezi bohatými a chudými - a znázornění vlivu těchto faktorů na budoucího revolucionáře. Utrvrzovalo mě to v názoru, že lidé z Latinské Ameriky se snaží vysvětlit veškeré společenské problémy skrze nerovnost. Když jsem kamarádce začal vysvětlovat mistrnost skryté propagandy, řekla mi, že jsem jí zkazil dojem z filmu. Je mi to líto, ale nedokážu se u takovéhoto filmu nechat unést pocitovou vlnou, protože nesouhlasím s tím, co je za ní... (03.10.2006)