Volání netvora: Příběh života

Pocitovo som sa zmietal. Keď už som čakal slzopudnú drámu, zrazu som sa ocitol pri sledovaní fantasy rozprávky, ktorá...opäť skĺzla do vôd rodinnej katastrofy. Nechápte ma zle, ale akosi sa mi táto symbióza týchto dvoch uhlov pohľadu protirečí. Zistili to diváci, zistili to kritici, ale nezistili to ľudia, ktorí sa filmom nechali uniesť ( prečo ? ). (23.08.2017)

Dobrodružná fantasy? Ani náhodou! Jedná se o vcelku smutné drama, které se, navzdory názvu a prvnímu dojmu, potýká s realitou života a lidských pocitů. Byť se může zdát, že se zde divák dočká nějaké nadpřirozené podívané, ve skutečnosti ho čeká dost realistický snímek, ve kterém ony fantasy prvky slouží pouze jako taková pomocná šablona pro hlavního dětskýho protagonistu, který zde byl btw vynikající. Někomu to může připomínat del Torův Faunův labyrint, přičemž by vlastně nebyl daleko od pravdy. Kdyby se film někdy tolik netáhl a ještě víc by přitlačil s emocemi na pilu (stupeň patosu je zde totiž naštěstí malý), jednalo by se o skvělou podívanou. Pokud nemáte rádi fantasy, za prvé si mě smažte z přátel a za druhé tomu určitě šanci dejte, nedávejte na první pohled. Slabší 4* (17.07.2017)

Smrt není příliš veselé téma, není ani příliš časté konverzační téma. Na to, kolik lidí už umřelo, je až s podivem, jak málo se o smrti mluví. Smrt, která dřív byla přirozenou součástí života, děti vídaly o nedělích konec životní cesty slepic a králíků, s nimiž definitivní rozloučení proběhlo ve společnosti brambor a nádivky, případně špenátu a zelí, při nedělním obědě, stejně jako, když přišel čas, svých prarodičů, případně sem tam někdo odešel předčasně v následcích úrazů. S postupem doby se smrt přestěhovala ze dvora a světnice do nemocnic, ze součásti života se stalo tabu a z toho, co vždy bylo těžké se stalo neúnosné. Nejhorší smrt je, když se rodič dívá do hrobu svého dítěte. Vyrovnávat se jako dítě se smrtí rodiče je hned druhá v pořadí. A smrt sama o sobě není tak strašná, jako umírání. Cílovkou Volání netvora nejsou jen děti, ale každý, komu záleží na dalším člověku, protože pak mu hrozí, že bude potřebovat Netvora, aby se vyrovnal se ztrátou, (31.01.2017)

Prekvitajúce množstvo nápadov. Režisér sa hrá, komponuje a mieša. Emočne úprimné a zasahujúce presne tie miesta, ktoré to zasiahnuť má. Zároveň je to do určitej miery čarokrásne. Hlas Liama Neesona v úlohe monštra je nádherne povznášajúci. Viacej ako o charaktery, ktoré sú nositeľmi veľmi jednoduchých pocitov a emócií je pre režiséra dôležitá atmosféra a významovosť, ktorej úlohou je uľahčiť vnímanie smrti. Animované príbehy sa nesú v tejto nálade, rovnako ako atmosféra dedinky v ktorej sa príbeh odohráva. A Monster Calls je taký magický realizmus, ktorý netlačí na pílu a zostáva vo svojej negatívnej tématike nadmieru pozitívny. Také pohladenie na dušu. (27.04.2018)

Nemilosrdná pohádka. Bez uhlazování a lakování narůžovo ukazuje svět malého kluka, který se mu rozpadá, protože kluk přichází o základní oporu. Tisový obr klukovi pomáhá dostat se přes tuhle propast, ale dělá to krutě otevřeně. Nabídne mu sice pomocnou ruku, ale ta je plná trnů, protože obr ho nechce připravit na sen, ale na realitu. Proto ty nejednoznačné pohádky, které vypráví (i když s pohádkou o apatykáři a knězi morálně nesouhlasím – apatykář rozhodně nebyl v žádném ohledu ušlechtilý muž). ____ Mám ráda ponuré pohádky, i když tahle byla ponurá možná až příliš – a to dotekem skutečnosti. Zajímavá animace pohádek, skvělé prolínání fantazie a reality, Sigourney jako čupr ledová babička a ten malý kluk, co hrál, jakoby byl placený za každou slzu, kterou vyloudí z diváků. ___ Pokud se nebojíte smutku, s chutí do toho! (13.03.2018)