Daredevil

He’s a lawyer who breaks the law. A Catholic who dresses as the devil. Největší výhoda netflixáckého Daredevila je do značné míry i jeho největší slabina. Tvůrci se zcela nepokrytě inspirovali u nejlepších autorů Murdockovské ságy; Franka Millera, Briana Bendise a Marka Waida. Čili je toto zpracování přesně tak temné, nekompromisní, neustálým deštěm i krví smáčené, na ponuré atmosféře stavící, nikam se neženoucí, s bitkami kde každá rána bolí a pracující s ryze dospělými tématy stírající veškeré rozdíly mezi černou a bílou, jak by se dalo čekat. Středobodem a hlavním tahounem je pak obhájce Murdock (v tomto ohledu je to jediný hrdina, který má co zajímavého dělat i v civilu a je škoda, že toho tvůrci nevyužili více) a nikoli jeho maskované alter ego. Není to prostě ona standardizovaná rozjuchaná barevná popcornovka pro celou rodinu, kterou doteď Marvel na plátnech i televizních obrazovkách střihal jak Baťa cvičky. Daredevil je temná kriminálka o organizovaném zločinu a korupci. Je to tedy poprvé, kdy Marvel více zajímají postavy než (super)hrdinské pozlátko. Problém je, že jak tvůrci adaptují jednotlivé linie/motivy od výše uvedených, tak je zároveň nezvládají z(a)pracovat stejně tak sofistikovaně a tak tu mnohé z nich působí tu a tam přes koleno lámané či v nejednom případě až do ztracena vyznívající. Ambiciózně se tak sice nakousne mnohé, ale ne vše se podaří i uspokojivě dotáhnout. Navíc to není mezi Murdockem a zásadně ze zákulisí jednajícím Fiskem tak osudově vyhrocené, jak by se slušelo s ohledem na to, jak výteční oba jsou (a to je D'Onofriův Kingpin vůbec prvním fungujícím, zajímavým a respekt vzbuzujícím "záporákem" marvelovského universa). Což je zádrhel o to nemilejší, že jiní to již zvládli podobně kvalitně, ne-li v lecčem i lépe. A to nejen na filmovém poli, ale i na tom televizním a jakkoli se srovnání s Arrowem přímo nabízí, tak Daredevil má více společného spíše s Person of Interest; stylem, přístupem k akci, prací s morálkou i záporáky; ostatně tamní Elias je Kingpinem jedna k jedné. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 (13.04.2015)

Po neslaném, nemastném Constantinovi z dílny konkurenční NBC přichází Netflix se svou vlastní komixovou adaptací, podle mého podstatně zdařilejší. Daredevil nikdy pořádně nevykročil ze stínu svých slavnějších marvelovských bratránků (Spiderman, Avengers, X-men a spol.), v čemž mu rozhodně nijak nepomohlo filmové zpracování s Benem Affleckem. Pro stanici jako Netflix, která se nebojí složitějších, sociálně-politických témat, se však jeví jako ta ideální volba. Slepý Matt Murdock totiž kromě superhrdinsky citlivých smyslů disponuje i superlidsky pevným etickým kodexem a citem pro morálku a právě na tomhle poli se odehrává nejzajímavější drama seriálu. Nepřítel je jasný - zkorumpovaný systém, ovládaný zločineckým syndikátem v čele s tajemným Kingpinem. Méně zřejmý už je ale způsob jak s ním bojovat a to, kam až v tomhle boji může jedinec zajít. Za úspěchem seriálu tak podle mě stojí hlavně kvalitní psaní (Drew Goddard), a teprve poté charismatické výkony Charlieho Coxe (Daredevil) a Vincenta D'Onofria (Kingpin), svižná režie a vynikající choreografie soubojů. V nejlepších chvílích se seriálu daří filosoficko-společenské komentáře, za které by se nemusel stydět legendární The Wire, v těch slabších občas koketuje s patosem a melodramatem - v naprosté většině stopáže však baví a překvapuje. Nebýt mírně pomalejšího a očekávatelného konce, šel bych na pět, takhle: 80% (21.04.2015)

Daredevil je skvělý z několika důvodů. Prvním z nich je rozhodně to, že v tom samém New Yorku, kde sídlí nablýskaný Stark Tower a v tom samém světě, kde se prohání parta nadlidí a v tom samém vesmíru, kde je sedm (nebo kolik galaxií) existuje ještě další tvář města New York. Je plné spekulantů, kteří vydělávají na tom, že po bitkách Avengers zbývají v ulicích trosky z domů, které je potřeba opravit, dodat beton, cihly - zkrátka spekulovat. Do tohoto světa přichází životem zakoušený slepec, který nebojuje s galaktickými zjevy nebo superzbraněmi, ale "nechce zklamat svoje město". Dělá to vlastně líp než takový Arrow. A nakonec má Daredevil jeden velký trumf - Vanessu. Samotný seriál je na 4, ale něco tak fascinujícího jako vztah Wilsona Fiska s charismatickou, inteligentní a nádhernou galeristkou jejího formátu - jak mu narušuje rituály, činí jeho pustý, temný život plnější - nemá obdoby a je to velká síla. Herecky vytříbená záležitost, která si zaslouží více než tři řádky. (24.05.2015)

--- PRVNÍ SÉRIE --- Nečekaně opravdu kvalitně natočená krimi marvelovka zasazená do špinavého a krvavého podsvětí a úplně odlišný styl, než doposud komiksárny od Marvelu přinášely. Ačkoli mi tohle pomalé a temné tempo, charakteristické spíše pro DC komiksy, sedí méně, než oddychový, barevný až lehce komediální Marvel, Daredevil mě chytl a nepustil až do konce, byť nedostatky určitě má a těch 90% mi přijde opravdu přestřelených. Tempo je i na těch 13 epizod dost pomalé a příběh není natolik výživný, aby spolehlivě vydal na takřka 13 hodin stopáže. Obrovská péče je věnována na podrobné vykreslení hlavního záporáka, Fisk má opravdu charisma a člověk je často na vážkách, zda mu má fandit či nikoli. Epizody jsou protkány mnoha flashbacky a to jak ze života hlavní trojky, tak ze života Fiska. To všechno je fajn, ale přibližně v polovině série děj dost stagnuje a rozjíždí se až se závěrečnými díly a tudíž nemůžu říct, že bych se po celou dobu 100% bavil. Na druhou stranu potěší fakt, že je první série uspokojivě uzavřená a nekončí žádným trapným cliffhangerem, byť nějaká ta dvířka si samozřejmě otevřená nechává a nemůžu říct, že bych se na pokračování netěšil. Hodnocení série: 4/5 --- DRUHÁ SÉRIE --- Trochu jiná série. Akčnější, dynamičtější a taky roztříštěnější co do dějových linek. První čtveřice epizod s Punisherem v čele je na jasné pětihvězdí. John Bernthal a jeho sugestivní fyzické herectví téhle sérii kraluje. Po objevení Elektry už nadšení trochu opadá a zápletka okolo ninjů, byť taková tradičně solidní, už není však pro diváka tak osobní, jako Punisherovo utrpení. To ale vyvažuje parádní bojová choreografie, nekompromisní rating a vpravdě bezchybná režie jednotlivých scén a dialogů. Další řadu určitě nevynechám, jen příště prosím už bez těch ninjů. Hodnocení série: 4/5 --- TŘETÍ SÉRIE --- Říká se, že superhero film je tak dobrý, jako jeho záporák a tady to teda rozhodně platí. Fisk je tentokrát vyloženě emocionálně démonický - takhle hmatatelný strach ze záporáka a depresi z naprosto bezvýchodné situace, ve které se hlavní postavy nachází, jsem u marvelovky ještě nikdy necítil. A není to jen Fisk, ale třeba i sympaťák zvláštní agent Nadeem nebo pošahaný psychopat Dex. I přes pomalejší tempo je napětí parádně budované a příběh dostatečně bohatý, takže oproti dalším defenders hrdinům Daredevil ani na chvilku nenudí. Aby ne, když mj. obsahuje i jedny z nejlepších bojových one-shot scén ever. Hodnocení série: 5/5 (04.07.2015)

Daredevil je skvělou konkurencí současně nejlepším DC seriálům Flash a Gotham (přeceňovaného Arrowa záměrně ani nezmiňuji). Z Gothamu si bere syrovou atmosféru a umocňuje ji nadruhou, z Flashe zase charisma hlavního superhridny. Konečně nám Marvel ukázal, že umí i něco jiného než barevné, světlé, veselé a optimistické superhrdiny ve stejně laděném prostředí. Bojové scény poprvé nepůsobí tak, že má hrdina neomezenou sílu a výdrž, ale že ho může souboj i unavit a nějakou tu ránu jako správný Murdock i schytá. Srovnání s Affleckovým rudým ďáblem rozhodně není na místě, ale jeho deštěm vykreslený digitální sluchozrak mám bohužel stále v hlavě. Povedený seriál! (12.04.2015)