Daredevil

Daredevil je skvělý z několika důvodů. Prvním z nich je rozhodně to, že v tom samém New Yorku, kde sídlí nablýskaný Stark Tower a v tom samém světě, kde se prohání parta nadlidí a v tom samém vesmíru, kde je sedm (nebo kolik galaxií) existuje ještě další tvář města New York. Je plné spekulantů, kteří vydělávají na tom, že po bitkách Avengers zbývají v ulicích trosky z domů, které je potřeba opravit, dodat beton, cihly - zkrátka spekulovat. Do tohoto světa přichází životem zakoušený slepec, který nebojuje s galaktickými zjevy nebo superzbraněmi, ale "nechce zklamat svoje město". Dělá to vlastně líp než takový Arrow. A nakonec má Daredevil jeden velký trumf - Vanessu. Samotný seriál je na 4, ale něco tak fascinujícího jako vztah Wilsona Fiska s charismatickou, inteligentní a nádhernou galeristkou jejího formátu - jak mu narušuje rituály, činí jeho pustý, temný život plnější - nemá obdoby a je to velká síla. Herecky vytříbená záležitost, která si zaslouží více než tři řádky. (24.05.2015)

Je potěšující sledovat jak se MCU plní skvělými postavami také mimo hlavní filmovou linii. Není to ale ani tak o DareDevilově ex/nemesis Elektře jako Franku Castlovi aka Punisherovi. Frank Castle je v druhé sérii splněným snem - hravě pokořil všechny předešlé pokusy, dokonale sedí do ponuré atmosféry seriálového vkladu od Netflixu do MCU a v plné podobě se objevuje až na závěr - podobně jako DareDevil v první sérii vytáhl kostým v posledním díle. Spiritistická zápletka s prastarou společností je v tomto kontextu přitažená za vlasy (možná je to most pro Doctora Strange a podle nedávných ukázek je celkem jasné, že všechno co v MCU pochází z daleké Asie je duchařské až až). Každopádně se stále jedná o televizní produkt s vysokým standardem. (14.04.2016)