Bedári

Hugovi Bedári sa dočkali mnohých foriem spracovania. Takmer každý velikán francúzskej kinematografie sa ocitol v roli Jeana Valjeana, pričom taký Jean Gabin so svojimi hereckými kvalitami sa jej taktiež nevyhol. Až na muzikál s "Gladiátorom" v hlavnej roli, sa mi páčilo každé jedno sfilmovanie tejto famóznej predlohy. No a nie je tomu inak ani v tomto prípade. Veď s Gabinom to ani inak nešlo .. (10.12.2021)

Jako by Victor Hugo psal Bídníky pro Jean Gabina. Nebo možná spíše podle Jean Gabina. Pro mne je to jeden z absolutních vrcholů a jeden z těch velice řídkých případů, kdy po shlédnutí filmu se již těžko vracím ke knize. Jsem nad ní, ať se bráním jak bráním, zklamáván. Nádherný film, který mne nadchl už před mnoha lety a při každé další repríze mé pocity znovu potvrzuje,. (28.02.2006)

Dlouho, dlouho jsem si myslela, že toto zpracování Bídníků nikdo a nic nepřekoná. Pak jsem uviděla ty Hosseinovy a zjistila jsem, že je to pravda. Pomalu tekoucí děj, který ale ani chvíli nestagnuje, výborné herecké výkony a mnoho citlivě dojemných scén. Tento film mě dokáže vtáhnout do děje, cítím bídu bídníků i revolučního ducha barikádníků. A scény z barikád jsou vůbec jedny z nejpovedenějších, snad i díky Jimmy Urbainovi v roli Gavroche. Bourvilův Thenardier je nádherně slizká a úlisná svině. Blierův Javert sice neměl takové fyzické dispozice pro roli jako Bouquet díky svým ústům, ale přesto ve mě vyvolal potřebu nenávidět ho a útrpně si povzdechnout nad jeho koncem. Gabin výborně hraje Valjeana. A skutečně hodně dlouho pro mě byl Gabin jediným možným Valjeanem. Ale po zhlédnutí Hosseinových Ubožáků je mým "osobním" Valjeanem Lino Ventura, ten jako kdyby roli nehrál, jako kdyby Jeanem Valjeanem skutečně byl. Jen podotknu, že zpracování s Belmondem má s Hugovou předlohou tak pramálo společného, že se neodvažuji srovnávat. A z úcty k jinak bezchybnému Depardieu raději pomlčím o verzi z roku 2000. O americké představě o Francii začátku devatenáctého století se raději zmiňovat nechci. (01.06.2011)

Přestože je v tomto filmu zobrazen život se vším všudy, je v něm hluboká láska, nenávist, odvaha i zbabělost, touha žít i smrt, bída i bohatství, nepůsobí ani v těch nejvypjatějších okamžicích drasticky či zoufale, stále je přítomna naděje, smíření, odpuštění i pokora k životnímu údělu. Je to vlastně pohádka, která nemá za cíl diváka deptat, ale hladit ho na duši. Proto se jí dá odpustit i jistá míra naivity a romantického patosu. Dnes už se v podobném duchu netočí ani nepíše, ale i tak je snímek stále nadčasový. (09.09.2023)

Já mám Gabina taky rád a vůbec bych ho nechtěl srovnávat třeba se Stallonem, jen mě napadá otázečka, proč, spousta zdejších nafilozovělých, mnohdy rádobyinteligenrtních diváků má názor, že Stallone, Arnold nebo spousta dalších nejsou herci, neboť mají jeden jediný výraz v ksichtě, zatímco Jeanu Gabinovi totéž prochází? To bych rád věděl. (27.11.2013)