Bedári

Je to klasika to asi jo, jenže musím se kvůli tomu posadit na zadek? Příběh Jeana Valjeana je zajímavý, ale je vyprávěn hrozně rozvláčně. Hlavně je to díky tomu, že dle mého zbytečně podrobně sledujeme osudy i vedlejších postav. Navíc zápletky jsou postavené na tom samé, či podobném. Na tom, že dojde k změnění jména a jeho odhalení vede k dalším patáliím. Vývoj nezastavíš a to, co mohlo fascinovat v 19. století, dnes na kvalitní filmový příběh, podle mě nestačí. Se vší úctou ke klasice. (09.02.2012)

Zřejmě nejlepší filmová adaptace Bídníků Victora Huga. Jean Valjan s tváří Jeana Gabina má v sobě něco, co konvenuje s mým dojmem a představou utvořenou si kdysi během četby této knihy. To samé nabízel i český Jean Gabin - Rudolf Hrušínský. Tvář člověka, který v ní má zapsáno to, co skutečně prožil... (22.08.2007)

Netuším jestli to Viktor takhle stupidně už napsal, nebo jestli mu to zkurvil až tenhle režisér, poněvadž je to první verze, kterou jsem viděl (když pominu něco možná viděno v dětství). Budu doufat, že b.) je správně. Protože takovouhle snůšku neuvěřitelných nespravedlností a útrap aby jeden opravdu pohledal. Vlastně celý Valžánův příběh mi přijde jako vycucaný z prstu. Celý život je vlastně perzekuován za úplnou banalitu. Není to zloděj, podvodník ani vrah. Ukradl pitomej chleba a odseděl si za to 19 let! Přijde mi trochu přitažené za vlasy, aby ho kvůli tomu popotahovali jako starostu jen pro přiznání, že je bývalý galejník, nějak mi to nedává smysl. Ale nechť, je to francouzská klasika, čert to vem. Nicméně v tomhle provedení jsou postavy tak jednostraně černobílé a ploché a děj taková červená knihovna, že jsou vedle toho všechny díly Angeliky dohromady nebo Belmondův Kartuš umělecká díla hodna Vláčila. Abych nebyl nespravedlivý, první díl byl ještě jakž takž koukatelný, ale dvojka už byla tak nestydatě stupidní až to bolelo. A jakmile se to začne točit kolem povstání, tak to už je opravdu vrchol. Nic tak přehnaně patetického už jsem sakra dlouho neviděl. Dialogy tak hloupoučky naivní, že jsem se co chvilku chytal za hlavu. Poslední hodina dvojky naprosto úmorná. Takže jednu hvězdu za Gabéna, který film táhne a kterého je tam (hlavně ve dvojce) zatraceně málo a za slušnou hudbu. Jinak bych tomu napálil bez skrupulí odpad. Nechápu to přemrštěné hodnocení tady - zřejmě nostalgie z dětství. Koukali jste na to teď někdy, nebo hodnotíte jen na základě vzpomínek? (18.04.2020)

I přes mnohá novější a nepochobně velmi dobrá zpracování, např. s Lino Venturou, jsou asi tyto přeci jen stále nejlepšími. Prvně jsem je viděl v kině, když mi bylo asi 7-8 let a od té doby pro mne patří k tomu nejlepšímu z filmové světové produkce a když mám možnost, koukám znovu. A znovu si užívám tu kvalitu i sílu příběhu. To je prostě zlatý filmový fond ve všech směrech. Pokud náhodou někdo neviděl a považuje se za náročnějšího diváka, tak rozhodně doporučuji. (30.08.2013)

Každý, kto chce aspoň trochu seriózne hodnotiť tento klasický prepis Hugovho románu, mal by si uvedomiť, že bol napísaný pred 150 rokmi a nakrútený pre 60 rokmi. Že knižná podoba Bedárov má 1600 strán. Tú nemožno prečítať za popoludnie. A takisto nemožno čakať že film bude mať obvyklých 90 minút (to na margo tých, ktorí sa mrvili v kresle nevediac sa dočkať záverečných titulkov). Niekomu tento film pripadal ako rozprávka. Áno, je to istá forma rozprávky. Rozprávky o boji dobra a zla. Romantizmus je už taký. Zlé je, ak to píšu ľudia obdivujúci westerny, ktoré sú zväčša o tom istom. A nielen tie. Ale späť k filmu. Pokladám ho za najvernejší prepis Hugovho románu aj bez vyzdvihnutia Gabinovho prínosu k stvárneniu postavy Jeana Valjeana. Videl som aj iné verzie a už nemám záujem o ďalšie, rovnako tak, ako nemám záujem o žiadnu verziu Rómea a Júlie po zhliadnutí Zefirelliho filmu. Že päť hviezdičiek ostáva nedotknutých som snáď ani nemusel písať. Trpko smiešne je, že v dnešnej zlodejskej dobe asi nikto nepochopí dobu, v ktorej sa niekto pre krádež bochníka chleba dostal na galeje. (17.02.2018)