Osm hrozných
The Hateful Eight
The Hateful Eight
The Hateful Eight
The Hateful Eight
The Hateful Eight
Réžia:
Quentin TarantinoScenár:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Samuel L. Jackson, Kurt Russell, Jennifer Jason Leigh, Walton Goggins, Demián Bichir, Tim Roth, Michael Madsen, Bruce Dern, James Parks, Dana Gourrier (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Niekoľko rokov po občianskej vojne sa zasneženým kopcami Wyomingu rúti dostavník. Vezie sa v ňom John Ruth (Kurt Russell), lovec ľudí, známy aj ako „Kat", a Daisy Domergueová (Jennifer Jason Leigh). Jeho čaká odmena, vypísaná na jej hlavu, ju proces a slučka. Po ceste stretnú dvoch mužov - majora Marquisa Warrena (Samuel L. Jackson), bývalého vojaka, z ktorého sa tiež stal obávaný lovec ľudí a Chrisa Mannixa (Walton Goggins), južanského odpadlíka, ktorý o sebe tvrdí, že je novým šerifom v meste, kam majú všetci namierené. Keď im silná víchrica zabráni pokračovať v ceste, rozhodnú sa hľadať útočisko v drevenici u Minnie, ktorá je obľúbenou zastávkou dostavníkov. Vo dverách ich však nevíta majiteľka, ale niekoľko cudzincov, ktorí sa rozhodne netvária prívetivo. Nad horským priesmykom zúri snehová búrka a ôsmi pocestní začínajú tušiť, že do mesta sa nakoniec asi nedostanú... (Forum Film SK)
(viac)Recenzie (2 105)
Pořádně silný kafe - a stejně nezahřeje. A nečekejte, že vám budou Tarantino s Morriconem přitápět, ba naopak. V jejich provedení se i prodírání se ke kadiboudě ve sněhové vánici mění ve filmový poklad. Quentin sám však nejvíce vyniká v dialozích a snad poprvé v kariéře si uvědomil, že leckdy může být tím nejlepším hudebním podkresem ticho. Takže ač se v jeho službách ocitl mistr z nejpovolanějších, nezničil jeho hudbu neustálým opakováním a použil ji v místech, kde může dýchat a růst, a s nimiž si bude moci později člověk onu hudbu spojovat. Podobně ale přistupoval i k práci s herci. Obyčejně spolu vedou rozhovor pouze dvě osoby, ostatní přítomní v něm mívají jen velmi malou roli, pokud vůbec nějakou. Pokud k navození klaustrofobických stavů nestačí ty čtyři stěny, mezi nimiž se většina z těch tří hodin odehrává, pak ty kecy docela určitě ano. Myslím si, že Tarantino nikoho z herců hlavních rolí výrazněji neprosazoval na úkor ostatních, takže všichni dostali tolik prostoru, kolik film potřeboval. Snad jen Tim Roth mi sem úplně neseděl - jako by byl jen inkarnací obou postav, které v Tarantinových předchozích filmech ztvárnil Christoph Waltz. Jenže právě z jeho úst zazní slova o spravedlnosti, jež v závěru postaví přeživší postavy naprosto na hlavu. Ještě důležitějším tématem je pak rasismus, který je Quentinovou nynější optikou dán obyčejnou nenávistí, nikoli pohrdáním odlišnou kulturou, barvou pleti nebo neschopností integrace. Negerská pohádka jménem Nespoutaný Django se tak jeví jako podstatně starší, než ve skutečnosti je. Problém jsem měl jenom s rejžovou profláklou fintou, přetočením času, k němuž dojde v předposlední kapitole. To bravurně budované napětí a mrazivá atmosféra z děje náhle zmizí a v epilogu už jich film nemá čas znovu dosáhnout. I přes hromadu fantasticky vypointovaných dialogů a vtipů je Osm hrozných zatím zaručeně nejtemnějším a nejvážnějším Tarantinovým snímkem, není to už jen pocta italským westernům a sedmdesátkovému grindhousu. Ovšem taky je v tom tolik cynismu, že to překvapilo i mě. Ne každý to asi rozdýchá... ()
Taky mi už ono Tarantinovské ždímání scénaristické fusekle tady lezlo krkem. Místo šponování brilantně vyhraněných scén jako ve sklepě v Bastardech nebo u Djangovy večeře, tady spíše plní nehorázně velkou expozici. Nedokážu se ale ztotožnit s názorem, že Tarantino nepřichází s něčím svěžím. Jo je to dost odvozený z Reservoir Dogs, a tudíž trochu symbolizuje úkrok v Tarantinově tvorbě zpět, nicméně se mi líbily čtyři věci: Lincolnův dopis, skvělá inspirace v Deseti malých černoušcích (odkaz k Agatě Christie bych od Tarantina nečekal), funkční role postavy generála Smitherse aneb Warren si to svojí vlastní ješitností dost pohnojil a vývoj postavy Chrise Mannixe. Závěr Hateful Eight mě tak docela nadchl. Co mi ale naopak vadilo hodně, bylo to, že celá zápletka, aspoň dle mého názoru, nedávala moc smysl. Hateful Eight mají pro mě moc plot holes (proč Jody střelil Warrena jen jednou do koulí, když ho mohl rozstřílet na maděru?), na to, jak si Tarantino hraje na důmyslnost svého scénáře. Pravdou, ale zůstává, že Hateful Eight je komplexnější politickou satirou než "mainstreamový" Django. Nejpřiléhavěji to vyjádřila Tatannka ve své recenzi na radio Wave, když označila poslední Tarantinův počin za politické podobenství o kořenech zla ve Spojených státech. Zatímco v Djangovi se křiklavě akcentovaly rasistické dějiny amerického Jihu, Osm hrozných nenápadně ale o to mrazivěji zachycuje americký "volksgeist", který je společný všem, ať už černochům, odpadlíkům, jižanům, unionistům, či mexikáncům. Postavy se zde společně dojímají nad ideály americké státnosti a ústavy v podobě Lincolnova dopisu, zároveň však všichni holdují násilí, zbraním, které milují a vlastnímu pojetí spravedlnosti. Dopis je ostatně nepokrytě ve filmu přiznaným klamem, který Mannix po přečtení skrčí a zahodí. Dost mi to připomínalo Coeny. Strach a hnus ve Wyomingu v kontrastu se zářnou budoucností americké společnosti. Gore scény mohou být na první pohled už pro mnohé samoúčelné a prvoplánové, ale naopak v Hateful Eight dle mého názoru poprvé dávají opravdový smysl. Tarantino natočil pod veškerým tím pozlátkem především odporný film o americkém pokrytectví, a tím si asi tu čtvrtou hvězdu zaslouží. ()
Tarantino se stále pokouší o jeho oblíbený žánr - western. Obdivuje Sergia Leoneho a jeho westerny. První pokus s Djangem mu vyšel spíš proto, že jak má ve zvyku nacpe do filmu všelijaké dobré herce, kterým dá do úst ještě lepší kecy a přihodí krvavé flákance. Western v pravém slova smyslu to byl jen tak možná pro Afroameričany. Druhý pokus o tento žánr si tak pojistí lépe a rozhodne se dát mu dvě věci, které k dobrému westernu patří - šířka nekonečných plání díky Ultra Panavision 70 a Ennia Morriconeho. Bohužel ani jedno nevyužije. Podaří se mu přemluvit Mistra ke spolupráci pro film, kde hudba nemá důvod diváka zasáhnout. Přesto AMPAS nazná, že pan Morricone by měl dostat Oscara a dá mu ho za asi jeho nejrutinnější skladby. Záhadou je i snímání na 70mm formát pro film, kdy většina děje se odehrává v interiéru. Tarantino natočil film, který je divadelní hrou, kde na malé ploše vytvoří rádoby zapletený příběh a má být opět na divákovi, aby si sestavil jednoduché puzzle z pitoreskních figurek k radosti vykutáleného režiséra. Tohle fungovalo v Pulp Fiction a v Gaunerech, tady je to už jen nezáživné a opakující mlácení prken do dveří. P.S.: Když točíš western Quentine, tak namaskuj i zuby. Takhle bílý, zářící chrup desperádi neměli. ()
Pro mě jednoznačně nejlepší film roku 2015 a dost možná jeden z nejlepších westernů, který může hrdě stát vedle předchozího Tarantinova Djanga i starých Spaghetti westernů !!! ()
Užvatlaná nuda nadhodnocená díky jménu režiséra s příběhem postačujícím na 67 a nikoliv 167 minut stopáže. ()
Samozřejmě svérázný, upovídaný a příběhově podvratný autorský western, jak se dalo od Tarantina čekat. (Ne)mohl si odpustit některé manýry - "8. film QT", 70mm formát obrazu (u konverzačky odehrávající se v jednom dostavníku a místnosti?) nebo původní Morriconeho hudbu (která zaznívá minimálně a nejvýraznější momenty stejně podbarvuje jeho stará skladba z Carpenterovy Věci = Oscar tentokrát vyloženě za zásluhy). Ale i když určitou zdlouhavost jsem na začátku a konci pociťoval, těch 167 minut mi uteklo a já se bavil víc než u Panchartů a Djanga - komorní návrat ke stylu Gaunerů se vyvedl. ()
Nikoho nenutím, aby se mu tento film líbil. Je totiž určen pro Tarantinovy fanoušky a zejména pro konverzační fajnšmekry. Z toho důvodu doporučuji film v originálním znění. Herci jsou totiž atraktivní a když spolu vystupují na jednom pódiu, chci slyšet je a ne dabéry, třebaže kvalitní. Ve filmu je užita nádherná hudba, kterou odehrála Česká filharmonie. Taky za své umění dostala Oscara. Ve filmu se mi samozřejmě líbí dialogy, jakož i jednotlivé výstupy zúčastněných herců. Ze zasněžené planiny se přesuneme do hospodského obydlí, kde se odehrává většina filmu. Následující je jedna velká divadelní show. Zejména postavu Samuela Lee Jacksona jsem sledoval s velkou chutí. Jeho celkové vzezření působilo vynikajícím a cool dojmem. Ten dlouhý kabát a klobouk si budu navždy pamatovat. Celkové vystoupení se podobá stolní deskové hře "Cluedo". Hráči mají za úkol uhodnout, kde je vrahem. Zde může divák hádat, kdo je dobrý a kdo ten špatný. I když úplně ze zlata není nikdo. PS: Velice mne bavila opakovaná scéna s dveřmi, které bylo nutno vždy po otevření zatlouct. ()
Další dokonalost od Quentina Tarantina, kde jsem hltal každé slovo a každou scénu. Jediné, co mi chybělo v tomto úžasně obsazeném filmu byl Christopher Waltz, kterého však skvěle zastoupil Tim Roth. Někomu by se mohlo zdát, že některé scény byly trochu zdlouhavé, ale k podtržení skvělých dialogů to prostě patří a jinak si to ani představit neumím. ()
Príbeh: Jedna chata, osem mužov a rôzne pohnútky k činom. Herecké obsadenie: Vo filme sa nachádza celý ansámbel hercov, ktorých si Tarantino vedie z filmu do filmu lebo jednoducho znamenajú kvalitu. Najviac som si ale išiel Samuela a jeho príbeh s generálovým synom. Prevedenie: Quentin je jednoducho majster dialógov, čo nám už dokázal v nejdenom filme a tento teda nie je výnimkou. Keď si k tomu zoberieme že celý film sa odohráva v chate a v koči tak je tu zahrané ozaj veľké divadlo s ozaj malým gašparkom. Pocity: Hltal som z filmu každú vetu. Nenormálne sa mi páčia tieto brutálne zvraty a to je aj dôvod prečo Quentinovi tak fandím. Pridaná hodnota: Film sa právom zapisuje do dejín modernej kinematografie a je možné sa na neho pozrieť aj viac krát a stále si z neho niečo zobrať. Bavilo po celú nekonečnú 210. minútovú stopáž. 92% ()
Mám pocit, že tady se Tarantino už hodně utrhl ze řetězu, a všechno podřídil tomu, aby se mohlo jet na vlně co největší brutality, a efektních zabijaček. Než jako pocta westernům, tak mi to spíše připadalo, jako taková variace na Agathu Christie a její díla jako Až tam nezbyl žádný nebo Vražda v Orient expresu. Uzavřené prostředí tady však nedává moc vyniknout charakterům, a poslední hodina je spíše jen postupný souhrn kruťáren, které se dějí na jednotlivých postavách. Ze začátku se zas film pomaleji rozjíždí, je tu sice nádherná mrazivá krajina, a znatelný Tarantinův rukopis, ale hlášky a postavy tady nejsou tak úderné, jak by od něj člověk začal. ()
Qčko furt umí!!! ()
Tarantino, jak ho úplně nemusím, obzvlášť do té doby, než se dostaneme k Minnie. Tuna žvástů o ničem, která se naštěstí ve druhé polovině překlopí do záživnější podoby. Fajnová záležitost, která by snesla solidní prostříhání. Hold si u Quentina ujížídím spíše na hollywoodštěji laděných snímcích. 7/10 ()
Konverzační western-detektivka-masakr. Příliš dlouhá stopáž. Dialogy nejsou špatné, ale brilantních je pramálo. Zjevně v dialozích chybí Christoph Waltz, ale pokračovat Tarantino v jeho obsazování, brzy by se rakušák okoukal... První půlka filmu se neúměrně vleče a finále druhé půlky není tak grandiózní, aby to kompenzovalo. Zápletka je poněkud kostrbatá a přetažená za vlasy - Tarantino je si toho vědom a mnohokrát se ji snaží obhajovat: "zkrátka to musí být takhle, protože by to jinak nešlo". Hudba velmi kvalitní, Tatantino skládá velký hold Morriconemu a dává mu ohromný prostor, někdy mi to až přišlo že točí scény na konkrétní melodii. Atmosféra naprosto našlapaná! Zkrátit stopáž by filmu výrazně prospělo. 3,5* ()
Radostně zdvižený prostředník. Anebo něco jiného? ()
Quentin se rád poslouchá, točí si podle svého a Weinsteinovci mu u toho svítí lucernou s papalášskou noblesou. Být to kdokoliv jiný, už dávno má ze scénáře trhací kalendář, protože na rovinu, hodina zbytečných keců ve filmu je. Je tu i další kupa záporů (chorá logika, vycucaná zápletka, Tim Roth, který se snad rozhodl parodovat Christopha Waltze), ale nudit se u toho nenudíte. Závěrečné makabrózní defilé vám vykouzlí křivý úsměv na rtech. 70% ()
Fanatickým fanouškem Tarantina nikdy nebudu, ale kill bill se mi líbill a reservoir dogs ještě víc -ono vážně stačilo obsadit k rothovi a madsenovi buscemiho a podoba by nebyla jenom náhodná- Vůbec mu takhle sevřená, komornější poloha svědčí mnohem víc než ty rozmáchlé kusy typu panchartů nebo djanga (nebo jackie brown) jinak nahláškované tak akurát, velké plátno fakt dává vyniknout prostorovosti 70mm formátu (i když by to chtělo spíš IMAX) předimenzované splatter násilí správně krvavé (inu, nicotero) prostě, nejzábavnější tarantino od ..Gaunerů (!) 100% ()
Jít na 180 minut filmu, o kterém dopředu víte, že bude vlastně jen o mluvení v jedné místnosti, zní hrozivě, ale jedině dialogový virtuos Tarantino z toho dokáže udělat takovou záležitost, že po závěrečných titulcích nejistě kontrolujete hodinky a nemůžete uvěřit, že už ty tři hodiny uběhly. Velmi příjemně mě překvapil Kurt Russell, kterého jsem snad poprvé v životě viděl doopravdy hrát, ale také Morricone s českým orchestrem, který potvrdil, že i ve svém úctyhodném věku má stále světu hudbou co říci. Film v první půli diváka naladí i rozhodí, aby o všem, co se před ním děje, pochyboval. Ve druhé půlce přichází spád, který vzhledem k předchozímu dává divákovi pocit, jakoby přejel pomyslný úvodní pahorek na horské dráze. Pak je to jízda. Pro mě jednoznačně velký zážitek, na který mělo smysl jít do kina. 100% = 5/5 ()
Tradičně precizní filmařina v podání Mistra svého řemesla, jenž k (téměř) dokonalému zážitku zásadně pomáhá vynikající herecký ansámbl. Označení "Gauneři ve westernu" vlastně říká vše, co je nutné o Osmi hrozných vědět. Rozhodně nečekejte druhého Djanga, ale spíš komorní drama téměř divadelního charakteru, které je skvěle napsané, nezapomenutelně zahrané a velmi, ale opravdu velmi krvavé. ()
Súvisiace novinky
Zemřel Ennio Morricone
Z Říma dnes dorazila velice smutná zpráva pro svět filmu a hudby. Ve věku 91 let nás opustil legendární hudební skladatel Ennio Morricone. Zemřel v římské klinice v noci z neděle na pondělí na… (viac)
Kino Světozor slaví Patnáct let
Čeká vás velká nádhera a trochu i melancholie. Kino Světozor dostane občanku a oslaví to filmovou přehlídkou Patnáct. Během týdne od 24. do 30. května uvede 15 největších hitů i srdcovek týmu, který… (viac)
Tarantino ulovil další hvězdy
Jak určitě víte, v srpnu 2019 jde do kin devátá tarantinovka. Once Upon a Time In Hollywood se točí kolem televizního herce a jeho kaskadéra, kteří v roce 1969 zachraňují svoje kariéry. Ve vedlejším… (viac)
TOP filmy 2016 dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Výběr tří nejlepších filmů roku dle jednotlivých TOP uživatelů ČSFD.cz je každoročně oblíbeným čtením. Adepti měli za úkol vybrat tři pro ně nejlepší filmy, uvedené v roce 2016 do českých nebo… (viac)
Nyní nevím co se ode mne asi očekává. Quentin Tarantino je tvůrce, na kterého jsem si již zvykl... no zvykl... jeho tvorbu zbožňuji a je to něco co asi celkově změnilo můj pohled na filmografii. Nikdy jsem se nesetkal se snímkem, který by se mi od Quentina nelíbil. Sice se našli slabší, ale stále by to bylo něco co by se mi nelíbilo. Zcela upřímně... možná jsem narazil na kámen úrazu. Už jen když jste se dívali na prvních deset minut Nespoutaného Djanga, tak vám bylo zcela jasný, že jde o Tarantina. Teďka ani nevím jestli jsem se koukal na Tarantina, na nějakou westernovku s prvky old school hororu a nebo... na co jsem to vlastně k*rva koukal? Tenhle film se rozjížděl pohodově. Sice jsem si nepřipadal jako u klasický Tarantinovky, ale stále to mělo nějakou úroveň. Pak ale přišel zvrat, ve kterém Samuel vypráví o kouření jeho velkýho černýho klacku konfederátem. Já vlastně ani nevím jestli ta scéna byla nejhorší a nebo nejlepší jakou jsem kdy viděl. Od té chvíle už to šlo od desíti k pěti. Asi na mě dělala dojem hudba pana Morriconeho, ale bohužel v tom špatném slova smylu, protože jsem si ani nepřipadal, že bych se koukal na něco příjemného. Ta hudba na mě neustále dělala špatný dojem. Nakonec došlo i na klasickou dávku krve, ale zároveň až takového nechutenství... Je pozoruhodné jak Quentin neustále navyšuje minutáže filmů. Všichni jsme si mysleli, že Django bude vrchol, ale tohle ho trumflo. Ale asi, Django byl zároveň vrchol v celkové tvorbě pana Tarantina. Líbilo se mi, že vlastně celá ta délka filmu byla zároveň věnována tomu, abyste si udělaly názory na charaktery postav a celkově se s nimi obeznámili. Na závěr řečeno.... já absolutně nevím jak film ohodnotit. Chtěl bych mu dát co nejlepší hodnocení, ale moc mi to nejde vzhledem k tomu, když si uvědomím, že jsem skoro tři hodiny koukal na film, který se mi po stránce příběhu a toho jaké filmy Quentin dělá skoro vůbec nelíbil. Na druhou stranu... filmy jako Hanební pancharti a série Kill Bill pro mne na první zhlédnutí také nebyla žádná sláva a dnes to je něco co považuju za klenoty. Počkáme si na světla kino sálů, ale zatím z tohoto filmu jednoznačně dobrý pocit nemám! Two weeks later: No dobře, dal jsem našemu krásnému Tarantinově počinu novou šanci. Na podruhé to s Quentinem vždycky vyjde. Nyní to je lehce jinak. Po druhém zhlédnutí jsem schopen ocenit umění Kurta Russella, který v jednom záběru je schopen vypadat jako největší drsňák a poté jako milý človíček účetní s brejlemi na nose. Dokážu ocenit nakonec úžasný soundtrack pana Morriconeho, který je dokonalý, ale stejně mi prostě vůbec nesedí do filmografie pana Tarantina. Ty písničky, jako závěrečný počin na konci a těch dalších pár... to je THE Tarantino. Dokáži ocenit geniální budování charakterů všech postav, přičemž u každé postavy se dozvíme něco, co může ovlivnit rozhodnutí lidí na konci filmu. Nakonec zvítězila loajalita a čestnost. Jsem schopen ocenit herecký um pana Samuela mathfaking Jacksona, který si asi střihl jednu z nejpropracovanějších rolí. Jsem schopen ocenit Waltona Gogginse, který se z role uřezávačů koulí vypracoval na post šerifa a hlavně na jednu z tutově hlavních rolí. Já jsem schopen ocenit skoro všechno, ale jde hold o to, že jsem očekával něco jako Quentinův opus magnum, ale místo toho jsem dostal hodně disfemicky řečeno odrhovačku, paskvil a kopírovačku starších Tarantinovek. Už z úctu ke každému ze štábu jsem nakonec dal to ohodnocení, jaké jsem dal. Ale upřímně... tohle byl nejhorší Tarantinův film. I u Auta zabiják jsem se bavil víc, a mimochodem, Auto zabiják se mi dost líbilo. () (menej) (viac)