Strom snov

Psychické a socio-ekonomické následky války aneb vietnamský syndrom v plné kráse. Snímek plyne pomalým a rozvážným tempem, což vystihuje dynamiku života v chudých jižanských státech, kde v této době byla nouze o práci. Americký válečný veterán nesmazatelně poznamenán zvěrstvy války ve Vietnamu a vlastní volbou, kterou musel pod tlakem v mezní situaci udělat, se snaží postavit se na nohy a dát si život do pořádku. Velmi dobře zachycené dobové podmínky a strukturální problémy tehdejší americké společnosti (vláda nebyla schopna generovat pracovní místa pro veterány, které sama poslala do zadržovací války). Trošku mě mrzí, že Avnet nešel trochu hlouběji při zkoumání duševního rozpoložení navrátivšího se otce rodiny (Costner), což by dalo příběhu ještě větší jiskru a dramatičnost. Ačkoliv mě udivuje, jak dokáže po svých zkušenost hlavní hrdina zachovat rozvahu a být stále oddaný morálně čistým a demokratickým hodnotám, tak příběh působí velmi nenásilně a věrohodně. Analogie války a dětských rozporů je zachycena báječně a jen dokresluje fakt, že i v civilizovaných podmínkách mohou být jedinci zatlačeni zpět do fáze barbarství. Samotná projekce postavy Costnera do jeho syna (Wood) je velmi zdařilá, i když v daných životních podmínkách asi dosti problematická. Celkově výborný film o post-traumatickém stresu, o hmatatelných následcích vietnamského dobrodružství pro americké vojáky, o dospívání v ne zcela funkční rodině, o lidské hlouposti, odvaze, odhodlání a určitém životním přesvědčení (když se chce, vše je možné - pokud máte naději). 8/10! (23.03.2012)

Dalsi podhodnoteny film, ktoreho zhliadnutie som vdaka tomu odkladal. A este ma odradzal Jon Avnet, ktory sa ako reziser doteraz prilis nevyznamenal. Pritom to je velmi pekny rodinny film s dvoma vyraznymi liniami. Prva sa venuje detskym hrdinom a ich rôznym prihodam, ktore zazivaju napriek tomu, ze vyrastaju v tazkych chudobnych podmienkach. Druha sa venuje ich otcovi v podani Costnera, ktory trpi posttraumatickym vojnovym stresom a napriek neustalej snahe mu nic nevychadza. Uz davno mi Costner nebol tak sympaticky a cely cas som mu drzal palce, aby to nevzdal. Bohuzial ocakavany smutny koniec je nevyhnutny. Ale aspon som sa znova poriadne dojal. Väcsinu casu ale sledujeme pohodovu liniu s detskymi postavami (ktore su skvele typovo obsadene a hned troch hercov som uz poznal z inych projektov) v ktorej neustale superia dve skupiny a nie je v nej nudza o zabavne momenty, takze napriek pomalemu tempu a stedrej stopazi, som sa ani na chvilu nenudil. Ako bonus dostaneme aj nejake to moralne ponaucenie o tom, ze akakolvek vojna je nezmyselna. Vzhladom na to je pôvodny nazov ovela trefnejsi ako ten cesky. S filmom som spokojny a odporucam ho kazdemu, kto ma rad rodinne filmy s detskymi postavami. Mne sa pacil ovela viac ako podobne ladeny Stand by Me. 8/10. (26.12.2016)

Film, který se v divácky líbivém provedení pomalu valí vpřed, aby se snažil v ne úplně přesvědčivé formě upozorňovat na společenské problémy Ameriky 70. let prostřednictvím dětských očí. Problémem je občasná přemoudřelost dětí, kteří v určitých chvílích neuvěřitelně schopně brání demokratizaci společnosti a útočí na lidskou omezenost a krutost. Na takovou úroveň se nedostává ani většina dospělých. Jsou to sice oduševnělé řeči, ale působí až nepatřičně, obzvláště v porovnání s jejich ostatním nevyrovnaným chováním. Občasná překročení hranice citového vydírání také budí rozpaky. Film zkrátka útočí na diváky všemi povolenými i nevkusnými způsoby, aby sám sobě dodal punc výjimečnosti. Jeho poselství není špatné: snažit se bránit zbytečným konfliktům a rozepřím, které mohou konfliktní situaci pouze vyhrocovat, a učit se kompromisům a spolupráci. Vznešená a chvályhodná myšlenka, bojující proti bezpráví, které plodí pouze další bezpráví. Ale myšlenka nebývá totožná se skutečným životem a ideály tak nedocházejí svého naplnění. V hlavních rolích jsou sourozenci Stu (zajímavý Elijah Wood) a Lidia Joanne (Lexi Randall) Simmonsovi, kteří tráví přelomové léto v jejich životě v dětské bezstarostnosti, řevnivosti, společenské nesmiřitelnosti, zažitém pokrytectví a osobním hrdinství. Z dalších rolí: válečným konfliktem postižený otec dětí Stephen Simmons ("správňácký" Kevin Costner), muž s nejvíce demokratickým pohledem na svět ve městě a okolí, jeho ustaraná manželka Lois (Mare Winningham), hubatá černošská dívka Evaldine (LaToya Chisholm), nejlepší Lidiina kamarádka, děti útočící rodiny Lipnickich Billy (Christopher Fennell), Arliss (Donald Sellers), Leo (Leon Sills), Lester (Will West) a Ula (Jennifer Tyler), jejich otec (Raynor Scheine), opilec a násilník, či rasistická učitelka slečna Strapford (Christine Baranski). Film neurazí, ale svým způsobem provedení ani vyloženě nenadchne. (30.11.2012)

Dost divný rodinný film s vynikajícím 11-tiletým energickým Elijah Woodem a nevýrazným 36-letým Kevinem Costnerem. Film je o vtahu syna a otce - válečného veterána unaveného věčným hledáním práce a bojem o živobytí, v paralelní rovině pak o snaze jeho dětí o právo na plnohodnotný život bez soubojů se spolužáky a s vlastní střechou nad hlavou. Průměrný film +1* za Wooda a -2* za cituplný vydírající scénář a režií nedosažené napětí. Trailer: http://www.sms.cz/film/strom_snu/ukazka (13.01.2010)

Ten film tak přetéká patosem sentimentem a klišé, že je s podivem, kolik hvězdiček posbíral, ale tolerance k těmto berličkám je všude na světě velmi nízká. Příjemné bylo sledovat herectví mladičkého Elijaha Wooda, jen musel člověk vypnout zvuk, aby neslyšel ty příšerné dialogy. Na konci, zdá se, prozřela i rasistická učitelka. (26.02.2019)