Až na dno

Kdo má rád jazz, tak zná Joa Albana. Já mám ráda také jazz, ale tohle jméno mně nic neříkalo, až v Low Down, kde byly podkladem skutečné vzpomínky jeho dcery. Ne, není to film pro všechny, má pomalé, loudavé tempo, které přesně ladilo i k hudebním jazzovým skladbám a k ponuré, temné atmosféře. Heroin je svinstvo, to ví mladá Amy-Jo moc dobře a její mládí tím muselo být značně pošramocené, když vezmu v úvahu, že mamka taky nebyla žádný poklad. Oklepat se z toho šíleného, heroinem nasáklého života muselo dát Jo možná fušku, ale stálo to za to. Klobouk dolů před Johnem Hawkesem a Elle Fanning. Hráli tak, jak šel život.......naprosto přesvědčivě. Strašně smutné, deprimující, dlouhé jako samotný Joeův život, ale tak to holt bylo. (19.06.2016)

Krátká výseč ze života skutečného jazzového pianisty Joe Albanyho, skvělého muzikanta, který se celý život potácel ve spáru heroinové závislosti. Je to hodně indie a pouze pro ty, kteří mají rádi pomalu plynoucí filmy, jakoby v rytmu zklidněné jazzové skladby, piánka, saxofonu a všeobjímajícího klídku. Na vyhrocené emoce se zde nehraje, jenom si budete užívat ty skvělé herce (boží John Hawkes je až nápadně podobný Albanymu, všechno jsem věřil i Elle Fanning), zvuky piána, atmosféru osamění a zatleskáte Kiedisovi a Fleovi (jenž tu má menší, ale zapamatováníhodnou roličku) z ´Red Hot Chilli Peppers´, kteří tenhle film zafinancovali a zprodukovali. Neměl jsem pocit, že by se mnou tvůrci hráli nefér hru a tak to má být. Pouze cameo Petera Dinklage je tu úplně zbytečné, rozsahem i významem v ději. (16.06.2016)

Dle mého názoru je principiálně špatně natáčet film s postavami, které jsou nesympatické a není na nich vůbec nic, díky čemu by s nimi divák mohl soucítit, sžít se s nimi, chápat jejich motivace a fandit jim. Jakmile totiž nepřirostou divákovi k srdci, tak jsou mu ukradeny jejich osudy a vůbec je v tahu zájem o celý film, bez ohledu na jeho řemeslnou kvalitu a herecké výkony (ani jedno z toho není špatné, avšak ani nijak oslnivé). Hrdinové v Až na dno se po krk topí v hovnech a můžou si za to výhradně sami (hlavní hrdinka je ke svému okolí a ke své situaci apatická a pasivní, její otec je závislý na heroinu, matka pro změnu na alkoholu) a ani se to moc nesnaží změnit. Co je na tom proboha atraktivního, kromě toho, že jde o adaptaci knihy podle skutečných událostí? Navíc je to utahané a řada vedlejších zápletek je zbytečná (viz. všechny pasáže, ve kterých se objevuje Peter Dinklage). Drogy jsou špatné, to ano, ale to jsem se dozvěděl už z řady lepších filmů... (07.07.2014)

Komorní drama s jednoduchým, ale chytlavým a emotivním dějem a silnými hereckými výkony andělskou Elle Fanning počínaje, věčně vyfetlým Johnem Hawkesem konče. Kromě Cersei se tam mihne i Tyrion fucking Lannister, který opět dokazuje, že mu titul "god of tits and wine" právem patří. Ne, vážně. Low Down je poměrně náročné dobové drama z prostředí bohémů (rozuměj feťáků), které se odehrává v místech s mimimem slunečního svitu. Celkové nasvícení má nejspíše evokovat bezvýchodnost situace a opakující se zklamání mají nejspíš za cíl diváka zničit tak, jako byla zničena hlavní hrdinka. V rámci životopisných filmů se nejedná o snímek mapující život nějakých známých osobností, ale naopak je to drama ze života obyčejných lidí natočené na motivy autobiografické knihy od Amy Albany (jež hraje právě Elle Fanning), která se i podílela na filmovém scénáři. (06.03.2016)

Hned na začátek zdůrazňuji, že film by mě bavil asi podstatně méně bez přítomnosti Petera Dinklage. Přestože se stává modrokožcem živícím se účinkováním v pornofilmech, zachovává si svůj jedinečný sex-appeal známý už ze Hry o trůny. Dokonce i vztah k hlavní hrdince a situace, do kterých dostávají, mi připadaly asi nejpozoruhodnější z celého filmu a následující stopáž tím pádem spíše oslabují. Celkově je film ale výjimečný svým obsazením. Glenn Close zde ztvárňuje pro ni docela atypickou postavu starostlivé matky/babičky. Elle Faning je stejně éterická a čistá jako ve videoklipu Leaning Towards Solace od nejznámější islandské kapely Sigur Rós (známých svou loňskou sérií atmosférických filmových videoklipů nazvaných Valtari film experiment), kde se už v roce 2011 setkala se svým filmovým otcem Johnem Hawkesem. Když se to tak vezme, klip by skoro mohl být delším teaserem k filmu. Rodinný svazek doplňuje Lena Headey, zde stejně prohnilá, jako právě ve Hře o trůny (zase?). Dohromady to funguje. Stejně jako hudební dokres, který je natolik přirozený, že obraz neruší, ale podporuje. Všudypřítomné zvuky pulzujícího života vytvářejí melodii vlastně samy. (06.07.2014)