Až na dno

Krátká výseč ze života skutečného jazzového pianisty Joe Albanyho, skvělého muzikanta, který se celý život potácel ve spáru heroinové závislosti. Je to hodně indie a pouze pro ty, kteří mají rádi pomalu plynoucí filmy, jakoby v rytmu zklidněné jazzové skladby, piánka, saxofonu a všeobjímajícího klídku. Na vyhrocené emoce se zde nehraje, jenom si budete užívat ty skvělé herce (boží John Hawkes je až nápadně podobný Albanymu, všechno jsem věřil i Elle Fanning), zvuky piána, atmosféru osamění a zatleskáte Kiedisovi a Fleovi (jenž tu má menší, ale zapamatováníhodnou roličku) z ´Red Hot Chilli Peppers´, kteří tenhle film zafinancovali a zprodukovali. Neměl jsem pocit, že by se mnou tvůrci hráli nefér hru a tak to má být. Pouze cameo Petera Dinklage je tu úplně zbytečné, rozsahem i významem v ději. (16.06.2016)

Low Down (až na dno) je příběhem mladé slečny, která dospívá se svým otcem-jazzovým pianistou-feťákem. Celý příběh sledujeme očima hlavní hrdinky, která se snaží psychicky vyrovnávat s okolním nežádoucím prostředím a hlavně se snaží ze všech svých silm pomoct svému otci. Děj filmu je podle skutečných událostí a odehrává se v Los Angeles sedmdesátých let. Film se mi líbil, možná byl příliš zbytečně natahovaný, ale na jedno příjemné shlédnutí to stačí dokonale. Další věc co potěší, jsou camea známých herců např. Peter Dinklage ze Hry o Trůny. Doporučuji. (MFF Karlovy Vary 2014) (28.07.2014)

Hned na začátek zdůrazňuji, že film by mě bavil asi podstatně méně bez přítomnosti Petera Dinklage. Přestože se stává modrokožcem živícím se účinkováním v pornofilmech, zachovává si svůj jedinečný sex-appeal známý už ze Hry o trůny. Dokonce i vztah k hlavní hrdince a situace, do kterých dostávají, mi připadaly asi nejpozoruhodnější z celého filmu a následující stopáž tím pádem spíše oslabují. Celkově je film ale výjimečný svým obsazením. Glenn Close zde ztvárňuje pro ni docela atypickou postavu starostlivé matky/babičky. Elle Faning je stejně éterická a čistá jako ve videoklipu Leaning Towards Solace od nejznámější islandské kapely Sigur Rós (známých svou loňskou sérií atmosférických filmových videoklipů nazvaných Valtari film experiment), kde se už v roce 2011 setkala se svým filmovým otcem Johnem Hawkesem. Když se to tak vezme, klip by skoro mohl být delším teaserem k filmu. Rodinný svazek doplňuje Lena Headey, zde stejně prohnilá, jako právě ve Hře o trůny (zase?). Dohromady to funguje. Stejně jako hudební dokres, který je natolik přirozený, že obraz neruší, ale podporuje. Všudypřítomné zvuky pulzujícího života vytvářejí melodii vlastně samy. (06.07.2014)

Miluji příběhy podle skutečnosti, je to hlavně také proto, že je dost těžké takový film natočit, aby jste uspokojili diváky s tím, co jste vytvořili. V tomhle filmu je skvěle vyobrazená silná láska mezi otcem a dcerou, to je na filmu ta nejpozoruhodnější věc. Ale za zmínku stojí i většina obsazení, kteří film docela drží. (09.07.2014)

Kdo má rád jazz, tak zná Joa Albana. Já mám ráda také jazz, ale tohle jméno mně nic neříkalo, až v Low Down, kde byly podkladem skutečné vzpomínky jeho dcery. Ne, není to film pro všechny, má pomalé, loudavé tempo, které přesně ladilo i k hudebním jazzovým skladbám a k ponuré, temné atmosféře. Heroin je svinstvo, to ví mladá Amy-Jo moc dobře a její mládí tím muselo být značně pošramocené, když vezmu v úvahu, že mamka taky nebyla žádný poklad. Oklepat se z toho šíleného, heroinem nasáklého života muselo dát Jo možná fušku, ale stálo to za to. Klobouk dolů před Johnem Hawkesem a Elle Fanning. Hráli tak, jak šel život.......naprosto přesvědčivě. Strašně smutné, deprimující, dlouhé jako samotný Joeův život, ale tak to holt bylo. (19.06.2016)