Jack Strong

Trocha polsko - amerického patetismu. 1)  "Vynikající a strhující špionážní thriller" (Radek99*****) si představuji jinak. Rozvláčná lehce nudící první polovina filmu se naštěstí spolu s tím, jak soudruzi začali po shánčlivém Jackovi pátrat, transformovala do příjemně koukatelné skoro až akční podívané._____ 2)  Úvahy o podobách či rozdílech české a polské národní mentality se nabízejí samy. Jen by to posuzování chtělo více soudnosti a lepší znalost historie, než jakou disponuje běžný absolvent české školní výuky. (30.12.2021)

Výborná práce, Jackové a Malgorzaty. Bůra sice dávám z pravidla jen tehdy, když to chci zdecydowanie zobaczyć ponownie, ovšem chyběl tákhle malilinkatej kousek. A pak, že propagandu v ten správný čas zvládá jenom Savětskyj čelavěk. Dobře nakrouceno, jsem překvapen jako spermie v tlustém strevě. Klučičím. (09.03.2015)

Tak Poláci celkem překvapení :-) Jedinné co vedu v paměti z jejich tvorby je Sexmise a Čtyři z tanku a pes a to teda opravdu bůhvíco nebylo. Jack Strong je úplně z jiného soudku a rozhodně se tvůrci nemají naprosto za co stydět. Filmu nechybí akce, zápletka, drama ani děj. Je to napínavá podívaná, pohled za železnou oponu a rozhodně s filmem zažijete zajímavý večer. Mohu jedině doporučit! (22.02.2015)

Bardzo dobre! Tenhle opravdu vynikající a strhující špionážní thriller přesně definuje rozdíl mezi českou a polskou kinematografií, potažmo obecně mezi našimi dvěma národy. My, Češi, nejenže nejsme schopni a neumíme takovýhle film natočit, hlavně asi proto, že v naší národní historii nedisponujeme podobnými příběhy. My se dojímáme nad vlastní zbabělostí při sovětské okupaci v tragikomediích, zatímco Poláci mohou točit vážně míněný film o aktivním odporu. Ono to celé výstižně ilustruje rozdílnost našich národních povah, zatímco Poláci zpívají ve své hymně ,,Ještě Polsko nezhynulo / Dokud ještě žijeme / Co nám cizí moc vzala / Šavlí si zpět vezmeme", my se dojímáme nad krásami své domoviny a o tom, že budeme za vlast bojovat, nepadne ani slovo. Paušálně akceptujeme jen pasivní odpor, prototypem široce akceptovaného národního hrdiny je Jan Palach, kdežto aktivně bojující národní hrdinové, kupříkladu bratři Mašínové a jejich odbojová skupina, jsou Čechy opomíjeni, ostrakizováni a dokonce nenáviděni. Přitom právě jejich příběh (hlavně ta část útěku přes celou tehdejší NDR) by byl nejsilnějším a nejnapínavějším politickým thrillerem celé studené války. (Škoda, že už to Miloš Forman nestihne natočit, románová předloha Jana Nováka Zatím dobrý bylo dokonalá!) A analogii k postavě Ryszarda Kuklińského / Jacka Stronga máme přece v osobě jejich otce, generála Josefa Mašína, příběhu odboje o dekádu staršího. Režisér a scénárista Władysław Pasikowski se na podobné typy příběhů zaměřuje (mimo své režijní tvorby se podílel třeba i na až příliš akademicky vyznívající Katyni Andrzeje Wajdy) a je to znát, navíc je schopen natočit opravdu fungující špionážní thriller, chápe pravidla žánru, zvládá akční scény (třeba opravdu strhující a dobře natočená zimní oldschoolová honička ve finále snímku), výborně dávkuje napětí a díky tomu byl tenhle žánrový film skutečně napínavý, což je gro žánru...a hlavně uvěřitelný (až na těch několik otřepaných žánrových klišé). Výborný casting a práce s herci, zvlášť ruské postavy byly přesvědčivé, konkrétně maršál Kulikov v podání Olega Maslennikova (zde na čsfd zatajeného) byla herecká kreace s tím nejsilnějším fyzickým herectvím. Osobně jsem měl ale rozporuplné pocity z postav amerických, zvláště těch z centrály tajné služby, všichni tihle americkou angličtinou hovořící herci mi přišli o třídu níže než herci ostatní... (13.02.2015)

Škoda, že když už se do širší distribuce u nás dostane nějaký polský mainstream, je to podbízivě natočené Komasovo Město 44, a ne třeba právě tahle precizní žánrovka W. Pasikowského, jehož Psi pro mě počátkem 90.let znamenaly na obrazovce ČT naprosté zjevení. Později jsem si režisérovu filmografii komplet sehnal z Polska na DVD a nyní jsem rád, že s Dozvuky a Jackem Strongem pořád kope tu nejvyšší filmařskou ligu. Jo, Poláci holt mají Pasikowského a Kuklinského, my akorát Jákla a Kulínského. (04.04.2015)