morgos

Nejsem žádný spisovatel, ale čas od času mě něco tak rozesměje, že si to musím zapsat, abych si to mohl připomínat. Před nedávnem mi má kamaradka říkala, že by jsme se mohli kouknout na jeden super film. Jako vždy jsem se začal bát, že to bude na můj vkus až moc artová depresárna nebo tří hodinový záběr na starého vietnamce sedící na loďce a důmající o lidském bytí či podobné existencionální náloži nudy. Nakonec jsem byl překvapen, že se jedná o životopisný film nějaké dříve známe velké hudební hvězdě, která žila ve stylu - sex, drogy a rock’n’roll. Řekl jsem si, že to zní dobře. To bych mohl přežít. Film má jenom 90 minut, tak to bude rychlovka. Takže zadání byol jasný. Měl jsem stáhnout a přinést film Nico, 1988. Film jsem nalezl na internetu celkem rychle. Stáhl jsem ho a otevřel. Obraz byl dobrý a časomíra ukazovala 91 minut. Pohoda a klídek. Film jsem hodil na flešku, sbalil popcorn, víno a vyrazil jsem ke kamarádce. Všechno bylo připravené a film začal. Po prvních několika sekundách mi přišlo divné, že film má český dabing, jelikož je z loňského roku a není to zrovna mainstreamový film. Pak mi bylo divné, že hlas, který nás provází úvodem je mužský. Začal jsem si říkat co jsem to pustil za kravinu. Kouknu na název a vše sedí. Najednou se ocitnem někde v číně a Steven Segal tam začne řezat lidi. No super. Je to ještě horší než jsem si myslel. Nakonec jsem zjistil, že jsem nestáhl špatně pojmenovaný film. Sice to nebyl film Nico, 1988, ale byl to film Nico natočený v roce 1988. Budiž to pro mě pro příště ponaučení a jestli se někomu stalo něco podobného, tak mi napiště určitě se zasměji. Hlavně ale pamatujte, že filmy nejsou tím, čím se zdají býti.