Réžia:
Aki KaurismäkiScenár:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHrajú:
Markku Peltola, Kati Outinen, Juhani Niemelä, Kaija Pakarinen, Sakari Kuosmanen, Annikki Tähti, Anneli Sauli, Elina Salo, Outi Mäenpää, Esko Nikkari (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Z vlaku vystúpi muž s cestovnou taškou. Na ceste ho prepadnú, okradnú a zbijú do bezvedomia. Vďaka dvom bezdomovcom, ktorí sa o neho postarajú, napokon prežije, ale stratí pamäť. Nevie, odkiaľ prišiel, ani kam mal namierené, dokonca si nepamätá ani svoje meno. Pomaly si začne budovať nový život, s ktorým je spokojný, keď ho zrazu dobehne jeho minulosť. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (142)
Zajímavý film o muži o kterém víme pouze to že vystoupil z vlaku a po šarvátce s chuligány a ráně do hlavy utržil kompletní ztrátu paměti.Když se probere neví kdo je ani zda má někde domov a rodinu.Začíná proto od nuly na okraji společnosti...po jídelnách a azylech....seznamuje se s novými lidmi kteří budou teď jeho rodina.Jemu je to fukar...neví co bylo před tím a neví jak se jmenuje....a už se to nedozví...ani my. ()
Další mistrovský kousek z dílny Akiho Kaurismäkiho. Muž bez minulosti svým způsobem představuje v režisérově dosavadní tvorbě jistý posun - stopáž je delší, postavy jsou výmluvnější - přesto však stále pevně dodržuje svá "pravidla" narace a podává nám komorně laděný, přesto neuvěřitelně silný příběh muže bez paměti (perfektní Markku Peltola), jenž se v komunitě bezdomovců a ve společnosti pracovnice Armády spásy (jedinečné sólo Kati Outinen) snaží vrátit zpátky do života, který si ovšem nepamatuje. Musí tedy začít znovu! I v tomto díle můžeme nalézt Kaurismäkiho tradiční témata - periferie společnosti, chladný obraz své domoviny Finska, i ukázku lidské pospolitosti a solidarity, stejně jako zrůdnosti. Z mého pohledu se jedná o mimořádně krásný film. Normálně by to bylo za krásné čtyři hvězdy. Ale za mile nenápadnou vzpomínku na Kaurismäkiho dvorního herce Matti Pellonpää si Muž bez minulosti zaslouží o půl bodu navíc. ()
Dle mého zbytečně unylá povídačka o "druhém narození". Jediné co mě zaujalo je, že i přes chladný styl vyprávění (pro mě charakteristický rys Severské kinematografie), můžu film označit přídomkem - radostný. A také nesmím zapomenout zmínit scénu bankovní loupeže, ta má v sobě totiž cosi nezapomenutelného. 65% ()
Když jsem tenhle film viděl kdysi dávno v kině poprvé, po celou dobu mi v něm strašlivě chyběl Matti Pellonpää, protože jsem na něho byl v Kaurismäkiho filmech navyklý, a v hlavní roli jsem si tedy stále představoval jeho. Ale nikdo holt nejsme nesmrtelný... a každý jsme nahraditelný. A po třetí projekci už si zase film těžko představím bez M. Peltoly (vida - M.P. jako M.P.). Navíc Peltolův dělník opravdu vypadá jako dělník a ne jako jeho karikatura. A Pellonpää se objeví aspoň posmrtně na fotografii v baru, kterýžto moment se mi hrozně líbí. Jinak je to pořád starý dobrý Kaurismäki se svou nezaměnitelnou poetikou, kterou mám tolik rád, tzn. že příběh se odehrává v naší společnosti, ale lidé v něm žijí jako u dna společnosti třetího světa, moc toho nenamluví a s jejich emocemi je to jako se šafránem. Už postarší Kati Outinen to v uniformě Armády spásy ohromně sekne, kvartet armádních muzikantů s chic pěnicí to válí parádně, takže spokojenost veliká. ()
hovorte si čo chcete, mne sa tento spôsob filmu páčil, a zabavil som sa. Dej, .... postavy... dialógy .. ba i samotný príbeh ... všetko tak nejak navodené do zvláštneho až absurdného stavu .. čo napokon filmu dalo charakteristicky rys - a charakter. Film odporúčam sledovať s titulkami a užijete si "dokonalost absurdity! .... hihi ... a na záver .. taká milá spomienka na ... "Smúti snáď strom za svojim opadaným lístím? " :) ()
Galéria (41)
Zaujímavosti (3)
- Na fotoportrétu, kterého je možné všimnout si na stěně během scény v baru, je Matti Pellonpää, který hrál v několika Kaurismakyho filmech, než v roce 1995 náhle zemřel. (oje)
- Film získal v roce 2002 Velkou cenu poroty v Cannes. (Terva)
- Stejnojmennou divadelní adaptaci scénáře uvádělo od roku 2010 Dejvické divadlo v režii Miroslava Krobota. (skudiblik)
Reklama