Fantastické zvery a ich výskyt

Tenhle snímek pro mě dokonale splňuje pojem „producentský film“. Řemeslná jistota, ale vnitřní nihilum. Logické nonsensy (proč Scamander nepoužije při lovu hůlku hned a nechává vše zajít do krajnosti?) schované pod Yatesovou sebejistou režií vás ukolébají s pocitem, že je vše v pořádku. Když chcete po skončení sami zrekapitulovat děj, nejde se čeho chytit. (21.11.2016)

Tak ja osobne neviem, kde tento film zobral 77%, ale minimálne prvú polovicu by som mu dal prinajlepšom dve hviezdy. Expozícia CGI kúzelných zvieratiek, ktorá v kinematografickom priemysle nie ja naozaj žiadnou novinkou a pritom som mal pocit, že zo začiatku nám tvorcovia nič iného ukázať nevedia. Druhá časť Fantastic Beasts nabrala miernu svižnosť a aspoň sa lepšie pozerala, ale ani v nej som nepostrehol prílišné kvality v rámci scenára, jednoducho sa stále všetko dokola točilo okolo utečených zvierat a tých prazvláštnych obskurusov (a ak mali ony predstavovať hlavného záporáka, tak to nabudúce prosím viac priestoru dajte radšej Grindelwalldovi). Necítil som z filmu nostalgiu a nepriniesol so sebou ani žiaden nový, pohlcujúci príbeh, ktorý by ma prinútil tešiť sa na pokračovanie. Dejovo fakt prázdne, za tie vyše dve hodiny sa tam skutočne nič prevratné nestane. Priemer jak vyšitý, bohužiaľ, aj to som možno s hodnotením mierny. Ani úprimne neviem, ako chcú na jednotku rozumne nadviazať tak, aby to pôsobilo nenútene. (21.01.2017)

Jinak než jako o ohromném potěšením o tomhle filmu zkrátka psát nemůžu. Všechno je v něm správně a když sáhnu po srovnání, které se přímo nabízí, kouzelnický duel mezi fantastickým Mlokem Scamanderem a mdlým Doctorem Strangem má jasného vítěze. Fantastická zvířata a kde je najít nepotřebují nezáživný úvod, aby nám představila hlavní hrdiny (ačkoliv jsou relativně neznámí), protože už to jsou všechno zkušení čarující lidé a co umí nebo neumí, poznáváme za pochodu. Nepotřebují ani křečovitě vtipkovat za každou scénou, ačkoliv humoru není málo. Samozřejmě, mají výhodu v tom, že se odehrávají ve známém světě, ale nespokojí se s tím a ten svět velmi příjemně rozšiřují o nové zápletky, postavy a drobnosti typu "mudlové v Anglii, nečarové v USA". Všechno je to srozumitelné, ať Harryho Pottera znáte, nebo ne, a umocněné (jak jinak) fantastickým obsazením v čele s podivným Eddiem Redmaynem, rozkošnou Katherine Waterston a skvělou romanticky komickou dvojicí Dan Fogler - Alison Sudol. (23.11.2016)

Pokud jdete do kina na něco, co Vám rozšiřuje universum, se kterým jste se v dětství ztotožnili, a do dnes na něj nedáte dopustit, tak i na koberec v kině našlapujete opatrně a nevíte, jak rozčarováni budete v nadcházejících minutách. Nedutáte a tušíte, že vše dopadne dobře. Jenže tušení není výhra. Občas i to se nevydaří a pak je průser na světě. Ne ale v případě Mloka Scamandera, který se mi původně bez emocí představil s knížečkou, kterou jsem tenkrát dostal k Vánocům a od té doby jsem na ní nešáhnul a někde na ní leží prach. Jenže filmová studia jsou holt velmoc a peníze je stále třeba někde tisknout. No a když se jedna značka vydolovala, je na čase, aby přišla zase nějaká jiná a tak přišel na scénu Mlok, který začíná prvním filmem a skončí bůhví kolikátým. Samozřejmě dle výdělků a tvůrčích možností. Osobně ale musím říct, že jak Mlok, tak i ostatní postavy na mě víceméně zafungovali. Během filmu jsem si uvědomil, že jsem opět ve světě čar a kouzel, akorát o pár desítek let dříve, což není vůbec na škodu. Také mi udělali radost Katherine Waterston a Alison Sudol, o kterých jsem předtím vůbec nevěděl. Mudla Dan Fogler také nezklamal a Johnny Depp na konci filmu už vůbec ne. Je mi tak nějak jasné, jakým směrem to bude směřovat a upřímně jsem rád, že právě Depp toho bude součástí. Skoro, jako kdyby se mi vracelo dětství…a myslím si, že u filmů takový pocit není nikdy na škodu. (28.11.2016)

Vyzerá to, akoby ktosi čítal Harryho Pottera a rozhodol by sa nakrútiť jeho pastiš. Ak by film neťažil z mena franchisu, tak by zapadol prachom druhý týždeň po premiére. J.K. Rowling je mizerná scenáristka a jedným z problémov bude pravdepodobne jej silný dohľad nad filmom. Jedno je napísať komplikovaný svet na tisíce strán kníh, druhá vec je napísať scenár dvojhodinového filmu: príbeh sa opiera o treťotriedne zvraty (zámena kufríkov!), až videoherný naratív (lovenie zverov) a ku konci je neznesiteľne nudný. Navyše vďaka Yatesej réžii film vyzerá tak, ako by vyzerali jeho filmy Harryho Pottera, keby nebolo Cuarona, ktorého Yates následne imitoval - zmätený, rozťahaný a bez atmosféry. (19.11.2016)