Láska a vojna

„Táto vojna ma naučila, že je dôležité všetko povedať skôr, ako bude neskoro.“ Mám rád Stratenú generáciu, temného Ernesta Hemingwaya, fascinujúci život, ktorý s bolesťou prežil a jeho diela (klasika Starec a more). Takisto mám rád Richarda Attenborougha, ktorý ak si raz za čas zrežíruje životopisný film, nedopadne to vôbec zle (GÁNDHI, CHAPLIN, KRAJINA TIEŇOV). Preto som sa na LÁSKU A VOJNU tešil. Nejedná sa ani tak o adaptáciu konkrétneho Ernestovho (veľ)diela, ale skôr o historický príbeh, v ktorom náhodou figuruje na fronte ťažko zranený Ernest Hemingway a zamiluje sa do ošetrovateľky. Mne osobne je fuk, do akej miery sa snímka (ne)drží skutočných reálií. Keby to bol dobrý film. Ale nie je. Je to strašná nuda, nevýrazná a civilná v najhoršom zmysle slova. Skutočným podrazom je však otrasné herecké obsadenie. Už Sandre Bullock máme problém uveriť výzor utrápenej sestry, ktorá videla viac bolesti, ako môže priemerný človek zniesť. Stále je to len matná Sandra Bullock v zdravotnej blúze cediaca patetické, prízemné reči. Tou skutočnou bombou, bohužiaľ v negatívnom zmysle slova, je však až desivo mdlý Chris O´Donnell (BATMAN NAVŽDY, BATMAN A ROBIN), v ktorom, nech by sa akokoľvek snažil, nie je ani štipka TOHO Hemingwaya. A on sa ani nesnaží, len si navliekol vojenský mundúr a začal motať neznesiteľne detinské monológy o láske, bolesti a ja neviem o čom ešte. Fádne. (30.10.2004)

O čem to je? No, o Lásce a o válce. Záměrně jsem použil u lásky velké „L” a u války malé. Protože válka je tu jen jako pozadí, na kterém se odehrává příběh „osudové” lásky. Sandra je jako obvykle špatná u Attenborougha najdeme to, co u většiny hódně starých režisérů, kteří mají své nejlepší filmy už dávno natočené. Nevím jak to přesně nazvat. „Vyschlá studna” - i když to zní divně, je to podle mě celkem výstižné. Jako kdyby jim na stará kolena došel dech a nápady. 60% (04.08.2008)

Slaboučké. V 90. letech snad atraktivní romance na téma Hemingway a Agnes von Kurowská, ale dnes už jen vzpomínka na roky, kdy tak seriózní téma dávali takovým jako byl Chris O'Donnell nebo Sandra Bullock. Lépe čas věnovat románu Sbohem, armádo nebo jeho první adaptaci s Gary Cooperem z roku 1932. U těchto dvou počinů je totiž kvalita zaručena. (30.01.2020)

Dějově utahané. Bohužel tady Buldogová vypadá o dost staře než Oudonnel, takže Oudonnel na mě působí jako mladý, trapný, nevyskákaný péro, uhlazený ksichtík a gelman a ne, jak se o Hemingwayovi traduje - ostřílený, drsný dobrodruh, který své romány psal dle svých vlastních zážitků. (i v tak mladém věku bych si ho tedy představoval úplně jinak). Obsazení mi prostě nesedlo. (13.06.2014)

Mladý spisovatel působí jako reportér na frontách první světové války. Utrpí zranění a během rekonvalescence prožije milostný vztah s italskou ošetřovatelkou, který jej poznamená na celý život. Chris O Donnel ztvárnil mladého spisovatele Ernsta Hemingwaye velmi přesvědčivým způsobem a rovněž Sandra Bullock nezůstává o nic pozadu. Režie je vzorná, ale scénář není místy až tak zajímavý. (11.02.2009)