Réžia:
Richard AttenboroughScenár:
John BrileyHrajú:
Ben Kingsley, Candice Bergen, Edward Fox, John Gielgud, Brian Oulton, Trevor Howard, John Mills, Martin Sheen, Ian Charleson, Athol Fugard (viac)Obsahy(1)
Biografie Mohandase K.Gándhího, nenápadného právníka, ze kterého se stala díky jeho filozofii nenásilí a přímého protestu vůdčí duchovní osobnost Indie. Příběh Mahátmy Gándhího a jeho vzestupu z postu bojovného právníka v Jižní Africe až na pozici duchovního vůdce v Indii. Po svém návratu do Indie si Gándhí uvědomuje, že Britové udělali z Indů druhořadé občany. Dovede indický lid až k povstání proti Britům, přičemž zpočátku volí pouze formu nenásilných protestů Tento film popisuje život a dobu Mahátmy Gándhího, indického politického vůdce, kterému se podařilo osvobodit svou zemi od britské nadvlády za pomoci nenásilných prostředků a tím dát naději a inspiraci nadcházejícím generacím. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (340)
Krásný film s brilantním Kingsleyho herectvím... který Gándhího a jeho boj proti kolonialismu podává spíš jako legendu než věrné zachycení reality. Jak moc je to špatně je diskutabilní, film je to dobrý, idealistické myšlenky prodat umí, a dokumentární věrnost a nestrannost jakou má třeba Bitva o Alžír tady snad nikdo nečeká. Při délce přes tři hodiny se ale o trochu komplexnější zachycení tehdejší reality pokusit mohli. 8/10 ()
Výborný film, s nímž bych ono vágní slůvko "nuda" rozhodně nespojoval. Ale neubránil jsem se cukání v koutcích prakticky u všech scén, v nichž vystupoval téměř karikaturisticky ztvárněný Muhammad Džinnáh v podání Alyque Padamseeho a věru to nebylo jen proto, že si ho tak trochu spojuju s podstatně lidštějším a charismatičtějším podáním Christophera Leeho. A pátou hvězdičku také nemůžu dát z toho důvodu, že znám film, který téma Gándhí zpracovává se znatelně vyšší myšlenkovou i filmařskou kreativitou, neotřelostí a imaginativností - Hey Ram. Líbil by se Civalovi? __________ P.S: Tak jsem si schválně na YouTube pustil všechna možná videa zachycující skutečného Džinnáha a ani na jednom se jakkoli neblíží tomu nafoukanému spratkovi z tohoto filmu. ()
Kinematografie rozeznává tři časy: (i) Objektivní čas, po který divák sleduje dílo, měřený hodinkami. (ii) Filmový, nebo-li dramatický čas. (iii) Čas subjektivní, u kvalitní podívaný daný tím, že se vcítíme přes děj do postavy a prožíváme s ní všechny časové deformace. A teď klíčová otázka: Jak se přenést z času objektivního do subjektivního? Pochopitelně, přes čas dramatický (schopnost filmu vyprávět příběhy), ovšem ten v případě Gándího neexistuje, tudíž se přesouváme nazpět k času objektivnímu. ()
Rozpočet měl na danou dobu (ač filmová studia projektu nevěřila) a hlavně daný žánr velmi slušný. Život bojovníka za svobodu tak mohl Richard Attenborough po letech příprav zfilmovat poměrně rozmáchle. Ctí tradici výpravných eposů, stejně jako v jiných případech měl v rukávu triumf v podobě hlavní role: Ben Kingsley prostě klobouk dolů. Vnímáme nejdůležitější momenty života trpělivého a pokorného duchovního a politického vůdce Indie, dobové detaily a zejména pak jeho nenásilný boj proti britské nadvládě, která však často odpovídala krvavým potlačením odporu. Možná až příliš se tu přikresluje svatozář, možná jsme některé scény mohly postrádat. Tak či onak režisér měl dle mého nejednou k látce přistupovat „zajímavěji“ a poutavěji. Něco načrtneme a pak to „jen“ obdivně rozvíjíme a opakujeme. Možná i proto je to subjektivně delší, než ve skutečnosti. Ale třeba někdy (v lepší rozpoložení) změním názor. PS: Gándhího pohřeb po zastřelení hinduistickým fanatikem toho času představoval co do počtu statistů největší masovou scénu v historii filmu (na 300 tisíc komparzistů, mimochodem ve skutečnosti za jeho rakví kráčel milionový průvod), na druhou stranu pohřeb ve filmu zabral jen velmi málo minut. Možná právě i to o něčem svědčí.. ()
Úskalím životopisného snímku vždy bude zájem o osobnost, které se věnuje. Mahátma Gándhí je charakter sám o sobě - svou trpělivostí, tvrdohlavostí a mírumilovným jednáním musí s každým člověkem alespoň trochu zahýbat. Ostatní tasí meč, on nastavuje tvář, ostatní zuřivě demonstrují, on je umlčuje svou hladovokou. Attenborough správně pochopil, že život jednoho z největší myslitelů nejde shrnout celý, a tak se soustřeďuje na významné politické události, které měly dopad na celosvětovou společnost. Nejzažším rokem je tedy rok 1894, kdy Gándhí začíná své myšlenky prosazovat v Africe. Pokud máte rádi pomalejší filmy, kde má jednu z hlavních rolí kamera, tady se nabažíte. Spousta krásně nasnímaných panorámat, klidné prostředí, práce s komparzem...Nad vším ční fantastický herecký výkon Bena Kingsleyho, v jehož přítomnosti ty tři hodiny utečou jako voda. Zamrzí možná vynechání několika událostí (pokus o atentát) a občas podivně pracuje střih (akčnější scény), ale jako kolos je to ukočírované velmi dobře. Navíc pěkná reklama na humanismus. [Přesná stopáž: 191 min] ()
Galéria (90)
Fotka © Columbia Pictures
Zaujímavosti (25)
- Hned pro dva herce je Gándhí jejich posledním účinkováním. Své poslední role ve filmu ztvárnili John Boxer a John Clements. (Rugero)
- Mahátma Gándhí bol ľavák, no vo filme píše Ben Kingsley pravou rukou. (kacer4)
- Film nechtělo financovat žádné studio. Většina peněz byla získána od Josepha E. Levinea, od Attenboroughova přítele Jakea Ebertse a prodejem práv ke hře "The Mousetrap". (džanik)
Reklama