Cesta nádeje

Je tam vojna, romantika, hľadanie stratených synov, bojové scény, exotika blízkeho východu, krásna Oľga....čo chcieť viac? Už iba lepší scenár a lepšiu ako priemernú réžiu. Škoda, že Russell nezavolal svojmu kamošovi Ridleymu. Ten by si asi lepšie poradil s niektorými problematickejšími scénami a celkovo by to vyzeralo "veľkofilmovejšie" a adekvátnejšie látke. Cesta mi pripadala, akoby mala pôvodne o minimálne pol hodinu viac, ale producent rozhodol inak. Viď záverečné o tri týždne neskôr....No a konečne mi došlo, že Russell je dvojníkom Jiřího Langmajera. (03.12.2016)

Dramatická pohádka Russella Crowea chce být opečovávaným klenotem v kýčovité krabičce. Kýčovitá je, o klenotu ale mluvit nemůžeme. Nápady i emoce chybí, sledujeme průměrný příběh, kterak se otec-farmář-hledač vody ve vyprahlé krajině vydá hledat tři ztracené-mrtvé syny, kteří se účastnili jedné ze stěžejních bitev první světové války o Gallipoli. Vedli ji Britové s Francouzi proti Osmanské říši, úspěch by znamenal možnost napadnout tehdejší hlavní město Istanbul. Otec-Australan se v neznámém prostředí bleskurychle zorientuje, stihne se zakoukat do majitelky jednoho hotelu a získá přátelství, která mu umožní být blíž jeho poslání. Cesta neděje je bohužel ve své příběhové konstrukci předvídatelná prakticky po celou svou stopáž. Nabízí očekávatelné zvraty v očekávatelném pořadí. Výsledek je žánrově nevyrovnaný (narvu romantiku, i když se sem nehodí a hlavně nijak nestrhne – třeba „svíčková“ scéna je do očí bijící), flashbacky rušivé, scénář podle knižní předlohy je výrazně průměrný (jeden ze scénáristů je debutant a její autor, druhý má spíš televizní zkušenosti), herec Crowe už nám nabídl mnohem jistější momenty, režisér Crowe působí asi jako „tak třeba to vyjde.“ Nějaký apel ke smířlivosti mezi různými etniky jsem necítil. Naučené figury i obličeje jsou hezkým krášlením několika momentů, ale hlubších filmových prožitků se lehce otrávený divák ne a ne dočkat. Tentokrát osa obyčejný chlap v neobyčejné době nezabodovala. Těšil jsem se, velká škoda. Ale berme to tak, že jde o režijní debut!! (14.03.2015)

Zatiaľ čo tragédiu druhej svetovej máme vo filmografií zmapovanú, prvá svetová napriek fascinujúcim bodom v krviprelievaní toľko pozornosti nedostáva. Ale teraz sa dostaneme do roku 1915 a bitky pri Gallipoli. Russell Crowe režíruje seba celkom šikovne a neraz sa hrá s mnohými scénami naraz. Tu núka flashback, tam určitú víziu, inokedy skúša prechod z rovnakého miesta do minulosti. Má tu pokojné scény, hnusnú vojnu či akčné prepady, ale aj slnkom zaliate raňajky v istanbulskom hoteli. Pomáha si aj dobrými hercami - Jai Courtney v epizódnej roli skvostný, Olga Kurylenko veľa priestoru nemá, ale jej postava je pamätná a zobrať množstvo neopozeraných tvárí bol dobrý krok. Cesta nádeje mi čiastočne pripomína Unbroken v pomalšom rozprávaní, no kompenzuje ich neopozeranými miestami, posunmi v príbehu a má čosi do seba aj v tom, že za 111 minút ťažšej drámy som sa nepozrel na hodinky ani raz. Čo je malé, ale výrazné plus v celkovom vnímaní tohto typu filmov. Ťaží vás, púta vás, ale drží v pozornosti. (01.06.2019)

Velice působivá až nezapomenutelná scéna umírání bratrů. Jinak více se mi toto drama pod kůži nedostalo. Příběh o hledání s pár flashbacky, které jsou to nejlepší, co zde vidíme je jen náznak toho, jak toto celé mohlo být skvělé, kdyby ale příběh kráčel po jiné cestě. Nestalo se tak a já tak většinou na tomto díle nalezl natahování a nudu v příběhu, kde hlavní hrdina pomalu nemá co hrát a o výsledku stejně víte daleko dopředu. Je to škoda, protože naděje na dobrý film tu byla. Žel, stala se z ní průměrná kvalita. Zcela zapomenutelná. 60% (28.01.2019)

Russelle, na režijní prvotinu dost slušný výsledek. Čtvrtou hvězdu tvůj film ztrácí jen stran scénáře, kdy mi i na 111 minut ten začátek přišel jaksi příliš krátký a i přes otcovo pátrání mi to přišlo trošku... od hlavní postavy odosobnělé, jako bychom ten příběh nežili s ním, ale pozorovali ho lehce zpovzdálí. Zároveň to trochu kazila povinná romantická linka, která sice nebyla špatná, ale přišla mi jak naroubovaná z jiného filmu a celé její vyvrcholení bylo, na to, co a jak rychle se dělo, dost ukvapená. Možná si toho ale byl sám Russel vědom a tak se nám hned vzápětí brání tím, že měl alibi :) Na 4* to má díry, ale ty *** si to rozhodně zaslouží, stejně jako pohlídání si, jak si Russell bude počínat ve své režijní druhotině :) (30.03.2015)