Pasažieri

Já uím fo f tím je! Je to uovbitý! No dobrá, obsah vypovídá o všem (kromě skluzu k červenoknihovnímu laktačnímu pointění), takže není moc co psát. Pokud jste jako já tak za vidění nic nedáte, takže klidně do toho jděte ceckama, v rámci žánru je spousta setsakra horších volovin. Ovšem jedna palčivá otázka nám provždy zůstane - jak by si na místě Pratta poradil chlapík, co v tom ,,umí chodit"? - Polospoilery, bacháč! - Vzbudil by nejprve nějakého moulu, se kterým by jemně popil na rozloučenou a pak jej ve spánku ubil kusem kolejnice? Aby následně mohl z boxů vyndat třicet samic v rozličném provedení, od žahadel jak vozy po asijská kapesní prcátka, na každý den v měsíci jednu, vše hodil na ,,ve spravedlivém hněvu sejmutého figuranta" a trošku si ten vejlet alespoň užil? Než by zešílel z přemíry kvokotu a rozplynul své stresy v reaktoru? Ještě chytřejší by je bylo budit postupně, aby se nespikly... teď mi napadá, co kdyby z kokonu vylouplý kosmonaut preferoval klucká? Jé, to by bylo pokusů a krvavě ukončených omylů, než by se dala lidu předložit Zkrocená 2 - hora šrotu ve vakuu. (11.03.2017)

Musim rict, ze na to, ze se vlastne jedna o romantickej film, vubec to neni tak blby, jak jsem se obaval. Zacatek s magoricim Prattem by klidne misty obstal i jako komedie, nevim, jestli to bylo umyslne nebo ne, ale parkrat jsem se docela nasmal. No a zaverecna pulhodinka je sice neoriginalni, ale napinavy katastroficky sci-fi. No a zbejva nam ta hodinova vypln mezi tim, to ocekavane neni zadnej zazrak, ale ani nic vylozene nudnyho, navic vse v naprosto nadhernejch vesmirnejch kulisach, triky jsou totiz fakt vybrouseny. Nastesti tu jsou ale v hlavni roli dva sympataci, ktery utahnou i ty slabsi pasaze, takze za me vlastne spokojenost, slabsi 4*. (17.01.2018)

// Ten film si zaslouží, abych byl pozitivní. Nebudu psát, čím vším mohl být, ani proč to a to nefungovalo, místo toho se vrhnu rovnou na věc a pochválím pro začátek především ten sci-fi aspekt. Jestli se vám líbil Marťan, budete z Pasažérů nadšení. Ve vesmíru je hrozně snadné, aby věci působily depresivně, tahle loď je ale plná více či méně originálních nápadů, které jsou ovšem pojaty velice svěžím způsobem. Vedle toho pak potěší oba hlavní charaktery, podobná space romantika mi tu osobně chyběla a obsazení Pratta a koneckonců i té Lawrence bylo perfektním řešením. Co se proklínaného finále týče, upřímně jsem v něm problém necítil, v podstatě to byl jenom další a nutno říci i nezbytný krok k tomu, aby se film dohoupal, všechny zbylé linky se uzavřely a já mohl veskrze spokojený odejít ze sálu. Dokážu si představit, že na papíře to fungovalo líp, zpracování bylo ale dostatečně úchvatné na to, abych těch pár šrámů překousl. Na Pasažéry tak budu za rok vzpomínat úplně stejným způsobem, jako předtím na Gravitaci nebo toho již zmiňovaného Marťana. Což je v dnešní době vlastně celkem fajn trend. 7/10 (30.12.2016)

Technologická hi-tech laskomina v područí rutinního melodramatu bez vášně, v němž si tvůrci usmysleli, že pokud neutáhnou filozofii ani opatrné tokání, spasí je v závěru trocha velkolepého ohně. Úvodních dvacet minut je z jiného světa, finále z dobře známého universa, kde to řičí hysterickým smíchem. (02.10.2017)

"Smál jsem se muži bez kalhot, než mi došlo, že nemám nohy." Robot, gentleman a práskač Arthur mě bavil určitě víc než duo probuzených. Ti sice byli mladí, krásní, jedineční i odhodlaní, ale taky mi způsobili hybernační kocovinu a 612 dalších zdravotních problémů. Pardon, to jsem nebyl já, ale kapitán Mancuso. Mě to tedy nic neudělalo, vlastně mě to celkem bavilo, představoval jsem si 90 let pohody s vlastním kinem, zábavnými výstupy do vesmíru, hláškujícím robotem a vybíráním budoucí matky svých dětí. A asi by to dopadlo jinak než "náhodné" setkání Jima s Aurorou, které nedostalo šanci něčím mě překvapit. (09.05.2017)