Pasažieri

Nejsem už ve věku, kdy mě každé sci-fi dokáže ohromit jen samotným faktem že se odehrává v budoucnosti nebo ve vesmíru a potom musím sledovat laciné interiéry a mdlé herecké výkony nelogicky se chovajících postav. Nic podobného jsem v Pasažérech nenašel. Tvůrci se vybavili jednou z nejzajímavějších hereček současnosti a k ní přiřadili překvapivě více než solidně hrajícího Pratta. Vše klaplo nad očekávání dobře. Loď pluje rozlehlým osamělým vesmírem za svým cílem a něco začíná být špatně .... Kdyby někde v okolí existoval bar, ve kterém by naléval kořalku Michael Sheen, stal by se ze mě asi alkoholik :) 75% (07.04.2017)

Hvězda dolů za ten song v titulcích. To je prostě peklo. Jakýkoliv dobrý pocit z filmu tvůrci zabijí naprosto nesmyslnou nevkusnou písničkou, která se spustí asi tak půl vteřiny předtím, než skončí samotný film. Jinak souhlasím s tím rozdělením na třetiny, první je dobré sci-fíčko s velkým potenciálem, druhá je relativně zábavná romantika, třetí část je rutinní akcička, která by se neztratila v průměrném sci-fi seriálu. Jako celek lehký nadprůměr, který má spoustu drobných sympatických detailů, ale působí víc teen dojmem, než by se od seriózního sci-fi slušelo. (14.02.2017)

Jediný film svého druhu, kreativně uchopená a logicky rozvíjená romanťárna v cinefilním prostředí milovníků Vesmírné odysey nebo Vetřelce. Divácké nadšení z konfortu a neomezených možností uzavřeného futuristického světa působivě konfrontováno s vyvstávajícím morálním dilematem, přesně rytmizované vyprávění hladce spojuje linie nadřazeného sci-fi konfliktu s vnitřními konflikty a vztahy probuzených aktérů. Postava Laurence Fishburna je sice velmi násilně provedenou scénáristickou vsuvkou, jejíž jediný účel je popostrčit ústřední dvojici vstříc vyřešení technických závad, a závěr je přehnaně hollywoodský, ale celkové nadšení i tak výrazně převažuje, a to nejen díky sympatickému Prattovi a překrásné Jennifer, kterou by vzbudil snad každý chlap s alespoň minimálním sexuálním apetitem, ale také zásluhou nádherných kinematografických odkazů v čele s barmanem Michaelem Sheenem alias Lloydem z Kubrickova The Shining, který se okamžitě řadí k nejroztomilejším figurkám v historii barmanské i sci-fi. Kdo vede řeči o šíleně promarněném potenciálu, musí mít tu nejbujnější fantazii od dob Tolkiena, 85% (27.02.2017)

// Ten film si zaslouží, abych byl pozitivní. Nebudu psát, čím vším mohl být, ani proč to a to nefungovalo, místo toho se vrhnu rovnou na věc a pochválím pro začátek především ten sci-fi aspekt. Jestli se vám líbil Marťan, budete z Pasažérů nadšení. Ve vesmíru je hrozně snadné, aby věci působily depresivně, tahle loď je ale plná více či méně originálních nápadů, které jsou ovšem pojaty velice svěžím způsobem. Vedle toho pak potěší oba hlavní charaktery, podobná space romantika mi tu osobně chyběla a obsazení Pratta a koneckonců i té Lawrence bylo perfektním řešením. Co se proklínaného finále týče, upřímně jsem v něm problém necítil, v podstatě to byl jenom další a nutno říci i nezbytný krok k tomu, aby se film dohoupal, všechny zbylé linky se uzavřely a já mohl veskrze spokojený odejít ze sálu. Dokážu si představit, že na papíře to fungovalo líp, zpracování bylo ale dostatečně úchvatné na to, abych těch pár šrámů překousl. Na Pasažéry tak budu za rok vzpomínat úplně stejným způsobem, jako předtím na Gravitaci nebo toho již zmiňovaného Marťana. Což je v dnešní době vlastně celkem fajn trend. 7/10 (30.12.2016)

,,Vesmír má zvrácený smysl pro humor." Snažil jsem se film vnímat jako mírně artové drama, než jako sentimentální příběh od Rosamundy Pilcherové. Občas to nebylo lehké. Monolog, dialog, monolog, dialog, katastrofa.... Skvělé triky (tedy až na ten placatý vesmír okolo lodi v 3D), báječná hudba, výborná kamera. Kosmická loď je správně chladná a přitom vizuálně krásná. Procházka ve vesmíru (první a druhá) je záviděníhodná. Být ještě větší plátno, tak je to na závrať. Ztráta gravitace v bazénu je doslova dechberoucí... V závěru jsem byl rozpolcen - má to skončit jako Armageddon? ne,ne. Jako dojáky od zmíněné dámy? ne, ne. Tak jak? já nevím... vyšší hodnocení bych dal asi tehdy, kdybych byl v období citové rozkolísanosti, což nejsem, tudíž jsem si na konci nepoplakal. (30.12.2016)