Rómeo a Júlia

Film o naivním citu dvou náctiletých. Normálně bych mu nevěnoval ani nanovteřinu své pozornosti. No považte - Romeo a Julie se zamilují na 1. pohled (doslova a dopísmene) a už plánují svatbu. A z úst jim vychází tak silná slova, že by i barbar Conan brečel na svých bicácích. Jistě, kdyby oba dva přežili, ve Veroně by předvedli čítankový exemplář italské domácnosti se všemi rekvizitami, co k tomu patří (létající talíře a nože, přespávání před prahy a slova, která se nesluší vyslovit ani v méně solidní splečnosti v zaplivaném baru čtvrté cenové skupiny). Naštěstí ale umřeli a tak jejich příběh, který scelil svár dvou rodů, žije nesmrtelně dál. I díky tomuto úžasnému a dechberoucímu zpracování! Zeffireli má rád velké příběhy a umí je odpovídajícím způsobem převést na plátno, což každý rozhodně neumí. Velmi citlivě a věrně se drží látky, což oceňuji. Oba hlavní herečtí představitelé do svých rolí velmi přesně pasují (nedostižná éterická krása Olivie Hussey). Tento film není kýčovitou plejádou celebrit a laciných slov, Zeffireli věří tomu, co točí, proto jeho počin nepůsobí odtažitě. Skvělá hudba pochází z pera výsostného skladatele Nina Roty, velmi dojímavé tóny a krásný historizující kolorit činí z tohoto soundtracku takovou perličku na poli světové filmové hudby. Love theme patří k jednomu z nejkrásnějších leit motivů, co byly k filmu kdy složeny. Asi nikdy se nepřestanu obdivovat tomuto dílu. Takhle si představuji UMĚNÍ - krásné a nedostižné. (14.09.2006)

Verzií tejto legendárnej tragédie sa nedá spočítať, ale žiadna shakespearovská dvojica okrem Oivie Hussey a Johna McEneryho ma tak nekatapultovala. Pozdáva sa mi aj básnický scenár s divadelnými patetickými hereckými prejavmi, úchvatná balkónová scéna s prílivom nadpozemskej hudby filmový zážitok iba podtrhovala a herci sú podmaniví či svojím zovňajškom alebo vnútrom. Veľmi krásna romantika. (03.04.2010)

Asi nejvěrohodnější filmová adaptace původního Romea a Julie. Já osobně jsem tento film shlédnul jen z toho důvodu, že se mi do čtenářského deníku nechtěla kniha Shakespeara číst, a toto se mi zdálo docela solidní, i podle komentářů. Knihu jsem však nekonec četl, a kdybych měl soudit, tak film byl velice věrohodný. Tento žánr moc nemusím, a tedy víc než dvě nedám. (26.04.2010)

Mimo mísu... - - - P.S. Velikáni světového filmu na >d(v)ojce< coby nočním artovém prostoru (sic!) totálně už po víbůhkolikáté zas a znovu dojebaní uvedením v malostí pošahané šašské sračkovizi - s debilním ixtým pražskočudláckým dablinkem bez reálných ruchů a impotentním mixem zvuku vůbec (božínku, tam hraje kapela a není prakticky slyšet ani zvuk nástrojů!!!) a podivně vertikálně deformovaným výřezem z ořezu obrazu (1,66->4:3->16:9), pro našince takto sledovatelné s maximálním utrpením! - - - P.P.S. A proč to vlastně ta naše >televize veřejné služby< pořád dělá? Že by to byla opravdu jen banda debilních pakulturních ignorantů? A korupce a skvělý byznys pro spřátelené blby z dabingových firem? Parazitizmus za peníze nucených poplatníků? - - - P.P.P.S. To by mě i docela zajímalo, kde jsou ti zdejší renomovaní odborníci a publicisti, že to pořád nikomu nevadí!?! Howgh. (03.02.2012)

Tak to dopadá, když poslové lásky nemají křídla. A když se chlap nechová jako chlap. Juliinu přehnanou citovost bych pochopil, ale Romea měli někam poslat kácet stromy, aby se trochu vzpamatoval a dal vznětlivosti průchod užitečným způsobem. Škoda, že bratr Lorenzo fňukajícímu spratkovi jednu nevyťal. Vůbec je zajímavé, jak často se Františkáni stávají zástupci rozumu v místech, kde šedé mozkové buňky všech ostatních nejsou využívány právě na plný výkon (jen vzpomeňme na Ecova Viléma z Baskervillu). Mnoho bylo napsáno a nahovořeno o tom, zda pouto mezi Romeem a Julií dá se zvát láskou, nebo jde jen o prostou zamilovanost, výtrysk citů ve věku, kdy kre-ehm-mladý člověk teprve poznává sebe sama. Ač to druhé, méně romantické řešení je možná pravděpodobnější, nelze vyloučit ani to první. Jsou tací, a není jich zas tak málo, co k sobě naleznou skutečný cit už ve věku, ve kterém jejich vrstevníci řeší co na sebe, co ne na sebe, jak doma uhrát pozdní příchod v rozverném stavu, co lajknout a které přátele odinstalovat. Tihle dva k tomu, aby čas jejich lásku prověřil, nikdy nedostali příležitost. Dokázali by o sebe pečovat v nemoci i ve zdraví? Nevím, ale šanci bych jim dal. Pokud jde o zpracování, je skutečně na co se dívat, text je tu propojen s prostředím životně a podán výborně vedenými herci. Díky tomu i vzletné verše lásky, hněvu, pomsty a usmíření znějí přirozeně a nikoli uměle. Olivia Hussey je Julie jak má být, mladičká, křehká, plná citů, avšak uvědomující si sama sebe. S Romeem mám jako chlap trochu problém, to není vina jeho představitele. Co do věrnosti obsahu hry však ani nemohl být jiný. Zeffirelli dokázal, že filmové adaptace divadelních kusů rozhodně umí, je věrný látce, zároveň nejde o otrocký převod ani prosazování vlastního ega na úkor autora. Tak to má být. (26.11.2017)