V hlave

Citlivě udělaný animák s perfektním poměrem joy/sadness. (28.12.2015)

V hlavě je zase jednou ten zajímavý originální animák, který kromě fantastické animace také disponuje zajímavou myšlenkou, kombinací dětinskosti a inteligentního humoru či osobními vztahy a emocemi. Zdánlivě banální příběh dospívající holky, která se rodinou přestěhuje sledujeme pohledem postaviček reprezentující stránky lidské povahy v hlavě ústřední hrdinky. V podstatě to tedy připomíná kultovní sérii Byl jednou jeden život, akorát dějově uzavřenou, vtipnější, méně poučnou a naopak více fantaskní. Režisér Pete Docter nezapře inspiraci jeho dávnými Příšerkami s.r.o., Pixar jako takový zase nezapře to, že stále dokáže dělat zajímavé snímky. Přiznám se, že V hlavě mě hodně bavilo, po technické či dějové stránce mu není takřka co vytknout, ale prostě mě film nechytil za srdce tak jako Vzhůru do oblak či Wall-E, nepobavil mě tak jako Toy Story nebo Hledá se Nemo a tím pádem si nemůže vysloužit absolutní hodnocení. To jej však rozhodně nesráží do vod průměru. Lepší 4* (08.01.2016)

U některých lidí to v hlavě takhle funguje. Jiní tam mají bordel, drtiny, hobliny a případně vzduchoprázdno a to je co říct. Zobrazení emocí bylo super a pěkně trefné. Nejsympatičtějsí mi přišel Vztek a Smutek. Asi za to mohl i český dabing. K lidskému životu patří samozřejmě všechny emoce. Bez nich to prostě nikdy šlapat nebude. Moc příjemný a svěží animák s originálním nápadem a velkým přesahem a to všechno poctivě oceňuju, takže za pět. (14.07.2016)

Zasmáli jsme se, trochu si poplakali, ale taková domácí trvalka jako Toy Story nebo Auta z toho bohužel nebude. Na to je to moc utahaný. Podobně jako Rebelku si to asi více užijí děvčata. My kluci přece jenom dáme spíše přednost superfamílii Úžasňáků než pestrobarevným bolístkám v hlavě. Byť vskutku nádherným, to se musí Pixaru nechat. [Jonáš v kině / 5] (25.09.2015)

Nemůžu jinak než dát pět hvězd a po pravdě kdyby šlo šest, tak dám bez váhání i šest :-) Takhle originálně a vtipně vstoupit do dětskě duše, to je zásah přesně do černého. Ani nevím, kdy jsem se naposledy tak bavil. (02.11.2015)

Jeden z nejlepších animáků, jaké jsem viděl. Brilantní námět zrealizovaný tou vůbec nejlepší možnou formou. I přes některé opravdu vtipné momenty (údržba a "luxování" vzpomínek) je celý příběh maximálně konzistentní a seriózní, což má za následek intenzivní emocionální prožitek od začátku do konce. Nesmím taky opomenout, že tvůrci využili možnosti zvoleného tématu opravdu maximálně a moc si nedovedu představit, jak by to šlo vymyslet a natočit lépe. Jeden z těch filmů, u kterých si řeknu: "tohle do mrtě využilo veškerý potenciál a je to špička ve svém žánru". (01.12.2018)

Po Univerzitě příšerek jsem psal, že je Pixar zpět. Tak opravuju: Pixar je zpět až teď. Tak intenzivní filmový zážitek si už dlouho nepamatuju. Byl jsem na to sice připravený, čekal jsem kupu emocí, ale výsledek byl ještě daleko lepší. Neuvěřitelně originální příběh (teda né ten základní, ale všechno okolo), neuvěřitelná spousta nápadů, vychytávek a hraní si se světem, který je nám blízký, ale přitom tak trochu tajemný. V celém příběhu sice chybí jakýkoliv záporák, ale i tak je sakra komu držet palce a v některých momentech je to fakt o nervy. Navíc těch dojemných scén je tolik, že od poloviny filmu nemá cenu kapesník vůbec schovávat. On celý film je tak trochu smutný a částečně se rozveselí až při konečných titulkách, které ovšem už nepatří k základnímu ději. Těžko říct, co tomu řeknou menší děti, které můžou mít z některých scén podle mě i solidní trauma. Celé je to zabaleno do dokonalé animace a krásné hudby Michaela Giacchina. Všechny emoce jsou naprostí sympaťáci, no mně jako cholerikovi se pochopitelně nejvíc líbil vztek, který se vždycky uměl rozhodnout, ovšem ne vždy zcela ku prospěchu věci. Smutek rovněž dokonalý(á), až je mi ho chvílemi i líto. Tak by se ale dalo psát strašně dlouho, protože tolik pocitů a citů jsem opravdu už dlouho u žádného filmu nevyždímal. V hlavě se určitě řadí nejen mezi nejlepší Pixarovky, ale rozhodně i mezi nejlepší animované filmy vůbec a konec konců i mezi nejlepší filmy letošního roku. Tak poberte kapesníčky, celou rodinu a hurá do kina. Tentokrát to OPRAVDU stojí za to! (11.08.2015)

Část, kdy se dostávala Joy a Sadness zpět do velitelství mi připadala trochu moc natahovaná, ale jinak to bylo skvělé. (15.10.2015)

Než jsem šel do kina a film mě velmi příjemně překvapil. Od začátku se člověk nenudí a děj je velmi zajímavý a originální. V určitých sekvencích filmů jsem měl co dělat abych se přestal smát, až tak moc mě bolela od smíchu bránice. je to jeden z nej animáků co jsem já měl možnost vidět a že jsem jich viděl docela dost. Jediná výtka je délka filmu, která je lehce podprůměrná, pár minut na víc by neuškodilo. Také střední pasáž filmu není úplně tak záživná. Přesto doporučuji. (10.09.2015)

Prý jedna z nejlepších pixarovek. Naprosto rozumím všem, které mohl tento nový pixarovský animák zklamat. Trailery lákaly na trochu něco jiného, než se objevilo ve filmu. Ano, prostřihy na reálnou situaci a jednání v hlavě byly ohromně vtipné. Ale ruku na srdce, na tomto principu by celá stopáž podle mě fungovat nemohla. Rozčarované reakce z toho, že V hlavě sklouzlo k přímočarému putování je na místě, ale stejně tak by dopadlo vyprávění pomocí konfrontace reality a světa v hlavě. Stejně byste koukali na banální rodinný příběh, osvěžený o tajtrlíkování mozkových postaviček a hrozila by poučka opakovaný vtip... Ale k filmu. Ono lineární putování hlavou je ve skutečnosti extrémně nápadité (abstraktní část) a vtipné (hollywoodská studia ve snové sekci). Už dlouho jsem s etak upřímně nedojímal nad neskutečnou imaginací a lehkostí tvůrců jako právě u tohohle animáku. Je to opravdu jedna z nejlepších pixarovek, jen se nenechte tak snadno oblbnout trailery, Ty stejně neříkají o filmech nic. (24.11.2015)

Geniálny námet aj myšlienka, (každá jedna ľudská emócia je postavička v hlave človeka) no spracovanie a samotný príbeh už počas sledovania nudili. Začiatok ako tak ušiel, zoznámili sme sa s postavičkami aj s hlavným charakterom, porozhliadli sme sa v jej hlave a tešili sa na prvý deň v škole... No v momente ako sa postava radosti a postava smútku stratili, dej akoby ustal a tvorcovia začali až do konca servírovať klasickú omáčku..Omáčky síce rád mám ale nie v kinematografii. (03.05.2017)

Výborná pixarovka. Nápad s postavičkami, které ovládají člověka a celé tělo, není úplně nový, ale Pixar problematiku rozvedl do takových rozměrů, až se tají dech. Těch nápadů, vychytávek... Je to vtipné, milé, chytré a zábavné, ani na chvíli nemáte čas se nudit. Zatím animák roku. (25.07.2015)

Už první trailery ukázaly, že na tento animák se jen tak nezapomene (na rozdíl od velkého mimoňovského zklamání). Pixar se opět vrátil do dob Nema, Úžasňáků a myšáka Remyho. Žádné sequely či prequely, ale precizně zpracovaná originální myšlenka řídícího střediska lidské hlavy. Nebyla jsem unešená z každičké minuty (hlavně kvůli Smutku, tahle postavička mi dost vadila), ale jako celek si "Inside Out" zaslouží velkou pochvalu. A největší frajer byl Vztek! :) (29.07.2015)

Nádherný návrat Pixaru k animákům, které dokážou mile dojmout, skvěle pobaví a donutí vás trochu se zamyslet. Jediné malé mínus, nebo spíš plus, vidím i přes skvělý český dabing v nutné druhé návštěvě kina, tentokráte s titulky. (06.09.2015)

Skoropětka. Ale chvíli mi trvalo, než jsem se na styl filmu zvykla a do té doby jsem moc nadšená nebyla. Ale, když se rozjel gejzír nápadů, kvůli kterému už se těším až film uvidím znovu, a oblíbila jsem si otravnou hyperaktivní Radost a hlavně nesmírně sympatický hořkosladký Smutek, tak se mi to líbilo moc. (08.09.2015)

Spravil jsem si chuť po Triu - zajímavý námět, dobře zpracovaný, vtipné, svěží, popisné. (13.09.2015)

Ako osvetový animák pre deti skvelé, už tam chýbali len antidepresíva. A vizuálne by som tam prihodil tie pravoslávne stavbičky s cibulovitými kopulami, ako napr. Chrám Vasilija Blaženého v Moskve. Neviem prečo, ale strašne mi v tej "krajine mozgu" chýbali. Bolo to nápadité, chvíľami to ale strácalo tempo a občas to bolo až príliš infantilné. (09.11.2015)

enhle animák je úplná bomba, je pro všechny. Samozřejmě musíme počítat s tím, že byl dělaný hlavně pro děti, ale myslím, že si ho užije téměř každá věková kategorie. Disney se posledními díly zaměřil na trochu odlišné příběhy než „a tak princ s princeznou žili šťastně až do smrti“. A to se mi na tomto filmu líbilo nejvíce, byl takový ze života a měl dobře propracované charaktery. Celý příběh začíná Riley v hlavě, jakožto nevyrovnaná teenagerka tam má zmatek a celou řídící soustavu se snaží řídit „Radost“, která se pak omylem ztratí a ostatní „pocity“ si musí poradit bez ní. Nejvtipnější není hlavní zápletka, ale obklopující detaily a vedlejší scény. Ve filmu je spoustu vtipných narážek na jiné filmy a hlubší témata nenápadným způsobem – který se mi velmi líbil. Celkový dojem je tedy na jedničku a těším se na pokračování. (27.11.2015)

Na film jsem sel s 5 letym klukem. Bavil se, ale nakonec stejne nepochopil, ze radost bez smutku byt nemuze. Ale jak napsal Matty: "Radost ze smutku." Skvele to popisuje tento film. Dvakrat jsem si poplakl a to se naposledy podarilo jen Toy Story 3. (05.09.2015)

Totálně perfektní, bez hluchejch míst, i bez hromady zbytečnejch vysvětlovacích scén, kterejma jsou všechny dnešní filmy přeplácaný. (05.10.2015)