Líbej mě až k smrti

Jak noirovky nemusím, tak tohle by šlo! Už od první scény napínavý thriller, který nad průměr povyšuje originální scénář a hlavně kamera, která si libuje v netradičních úhlech pohledů (neustále se opakující záběr na boty, šikmé podhledy) - ty někdy dodávají scénám až surrealistický charakter. Postavy jsou sice někdy trochu až moc křiklavé - šilhavý ranař, psychopatická blondýna, sečtělý zloduch - ale nakonec jsem zjistil, že díky nim má tenhle polozapomenutý film ten správný říz. A jako třešnička na dortu - krásně rozmáchlý, démonický závěr. Pro mne perla žánru. (18.12.2011)

Kiss Me Deadly je řešením tolik vzývané rovnice "film = zábava" a tudíž perfektní prostředek k ukrácení dlouhé chvíle, při níž divák nechce být zatěžován jakýmikoli přesahy a přitom chce zůstat myslící bytostí. Nenadchne hloubkou myšlenek či hutností psychologických portrétů postav, avšak uchvátí přísně logickou stavbou vyprávění a postupnou gradací napětí. Kiss Me Deadly je film, jehož podstatou je naprosto čistý... příběh (nebo lépe řečeno "story"). Je to film z počátků atomového věku, těžící z atomového neznáma, mystéria pro obyčejné lidi té doby naprosto nepochopitelného. Těží se z onoho (pro film vděčného) Krišnovsko-Oppenheimerovského "Stávám se smrtí, ničitelem světů". Předlohou byl brakový román a tomu odpovídá celková atmosféra tohoto filmu. Jako upřimně řečeno, celý ten film je hrozná blbost, kde se pořád jezdí autem, někdo se zabíjí, někdo se vyslýchá... Ale moc hezky se na to kouká a podléhá oné atmosféře nasycené jakousi perverzní svůdností. (3 a 1/2*) (05.06.2011)

Vytříbený béčkový noir jako předzvěst Twilight Zone. Filmařsky efektní stylovka s řadou skvělých "ghost town" lokací (x), hlavní hrdina je sympaticky sráč a hulvát, dojem ještě posiluje tajemná hrozba a neurčitý "they" záporák, a pak to krásně atomově apokalyptický finále - nihilismus na max! #Noirvember (19.11.2022)

Konečně vím, odkud bral Frank Miller inspiraci pro své hrdiny ze Sin City. Soukromé očko Mike Hammer nemá prostě rád, když mu někdo zavraždí náhodnou polonahou stopařku v jeho autě a ten někdo chce oddělat i samotného Mikea. Jenže Mike je neskutečně drsný parchant s nepěkně brutálními způsoby vyšetřování. K tomu připočtěme smrtící ženy, zabijáky na každém rohu a pořádně záhadnou skříňku a dostaneme velice slušnou porci brakové zábavy. (19.05.2007)

Film Noir se objevuje v Americe začátkem 40. let s divácky úspěšnými filmovými adaptacemi románů tzv. drsné školy, vyznačujícími se společnými prvky (především osamělý hrdina (detektiv, očko) a osudová žena, motiv zločinu, šílené lásky, komentování děje vypravěčem, retro sled událostí, literárně stylizované dialogy...). Přestože jej nelze označit jako samostatný žánr, jenž právě v první polovině 50. let vrcholí množstvím žánrových podob a jejich kombinacemi (krimi, detektivka, gangsterka, melodrama, docudrama, boxerský film, novinářský film a jejich vzájemné fůze) a jeví se tedy jako mezižánrový filmový styl, lze u něj vysledovat určité konvenčně zastoupené znaky (šerosvit, low-key svícení, subjektivní kamera, extrémní úhly záběru ad.), ovšem v závěru je hlavním pojítkem filmů Noir jejich originální atmosféra. Aldrichův Kiss Me Deadly je detektivka s klasickým hrdinou, soukromým očkem Hammerem (vytvořeným brakovým spisovatelem Mickey Spillanem), který na vlastní pět rozplétá "od lana k provázku, od provázku k nitce..." souvislosti nenáhodných úmrtí, vedoucí k podivnému objektu Pandořiny skříňky a nakonec se dočká i jejího fatálního otevření. Bombastické finále je pak předzvěstí nejen mýtického zničení civilizace, ale i centrálních znaků koncepce Filmu Noir, který tímto snímkem, coby filmovým mezníkem, dosahuje svého vrcholu. Va-va-vům! (13.03.2006)