Blade Runner 2049

Jednotku som videl RAZ v živote, nebola to žiadna srdcovka, ale po audiovizuálnej stránke to bola taká bomba, že som „musel“ dať 4*. Scenár ma každopádne ktovieako nestrhol a nezaujal a herci boli dobrí, ale nič geniálne. Dvojka prišla 35 rokov (!) po jednotke, stála 150 miliónov dolárov (!!) a neobsahuje skoro žiadne akčné scény (!!!). Je to temné, dospelé, vážne a seriózne sci-fi pre dospelých, trvá dve a pol hodiny a jeho najslávnejší herec sa prvý raz na scéne objaví až po hodine a trištvrte (a je s ním narábané podozrivým spôsobom: keď sa to tak vezme, má len dve väčšie scény a potom je len štatistom v zatopenom finále). Na strane druhej, nemôžem dať menej ako 4* A tentoraz nielen za tradične silnú hudbu a výpravu (hoci jedným dychom sa musím priznať, že niektoré stavby a interiéry pôsobia umelohmotne, proste ako filmové kulisy), no i hercov a scenár (ktorý má veľa chýb, ale tiež veľa plusov, viď. prekvapivé twisty). Edward James Olmos potešil. (04.02.2018)

Bohužel, tohle mě minulo. Starý Blade Runner jsem vypl v půlce a koukat na remake doma, zřejmě to dopadne obdobně. Denise Villeneuva považuji za velmi nadějného a zručného režiséra, jeho Sicario s Prisoners patří mezi mé oblíbené filmy, ale nový Blade Runner je pro mne divácky nevděčný. Vizuálně samozřejmě lahoda a divák má při sledování chuť vzít si foťák a jednotlivou scénu si vyfotit. Ryan Gosling se mi do hlavní role hodil, ale k plusům to bude zřejmě vše. Opěvovaný Harrison Ford se ukáže 30 minut před koncem, tedy v době kdy je divák unaven a vyčerpán, Jared Leto jako záporák je ve filmu všeho všudy 10 minut, což je snad jeden z největších záporů a hříchů, protože dobrý záporák dělá dobrý film, Rko je velmi nevyužité, k zvratu nedojde žádnému a samotná akce tvoří asi 15 minut ze 163 minutového filmu, no nedivím se, že 5 lidí z kina odešlo a já kdybych nebyl poctivý filmový fanoušek, odejdu zřejmě také. Až moc artové, surrealistické a snové, že jsem z toho málem dostal hemeroidy z neustálých změn poloh v sedačce!45% (14.10.2017)

Skvělej název filmu protože z tohohle se mi chtělo BLEJT a na záchod jsem byla pěknej RUNNER abych to stihla a vygrcala obsah žaludku do mísy a ne v obýváku na koberec. Blade Runner je neuvěřitelnej vizuálně vymazlenej smradlavej prd, kterej uspí i zaříkávače hadů. Ve filmu je spousta dech beroucích scén jako třeba silueta Goslinga, vystupujícího z auta někam do prdele, dále silueta Goslinga kráčejícího někam do prdele nebo, má nejoblíbenější scéna, silueta Goslinga hledícího kamsi do prdele. Rejža rozhodnul, že pohlavní je jak to vizuálně vypadá a koho prý zajímá, že se tam vůbec nic neděje. I když neděje...Děje se toho spousta, fakt. Třeba Rájn má doma hologramku se kterou by rád šukal a tak mu hologramka objedná kurvu, s tou se zesynchronizuje a může se směle mrdat. Dále je tam moc hezká nahatá hologramka s modrým hárem a krásnou prdelí. Příběh je tedy natolik fascinující, jako kdybych tři hodiny koukala jak mi rostou chlupy na nohou nebo dokonce byla svědkem něčeho tak úchvatnýho jako pozorování zapálené vonné tyčinky jak pomalu ale jistě míří ke své zkáze, kdy naposledy zasmrdí a zhasne. A to je přesně případ tohoto filmu. Utrápenej Rájn po třech hodinách naposledy zasmrdí a zhasne načež naskočí vysvobozující titulky. Dávám obdivuhodnou jednu hvězdu a jdu brečet smíchy jak tu většina nadšeně sází plnou palbu za krásný vizuál, dech beroucí scenérie či dokonce plnohodnotný příběh. Nebo dokonce dizájnérské sqosty a monuMENTÁLNÍ zvuk viď POMO :-D (02.02.2018)

Vizuálně opojné pokračování, za které si minimálně Deakins zaslouží Oskara. Villeneuve si první půlku připravuje půdu a vrací nás do povědomého světa z mysli Phillipa K. Dicka, kde se šikanovaný Gosling snaží dělat svou práci. Úlitba rasistickým kořenům funguje lépe než 12 let v řetězech. Pátrání po minulosti je zase poctou detektivkám ze staré školy a pasáž ve Vegas si pro sebe krade i Elvis. Hutné myšlenkové úvahy o povaze umělého člověka, o tom co je skutečnost a co je a co není dobro. Fantasticky záporný Leto, v další pamětihodné kreaci to v zásadě myslí dobře. Fordův návrat do Deckardových bot účelný ne jen laciná vábnička. Pořád si to dává. Zimmer znovu burácivý. Interlinked. (08.10.2017)

Jedničku nemám prakticky vůbec zažitou, netuším, zda je to v případě pokračování zásadní problém, nicméně oslovit mě nedokázalo. Každopádně nejprve je třeba říct, že už předchůdce rozhodně nebyl filmem pro každého. Ano, přeformuloval estetické normy science-fiction, potvrdil, že Ridley Scott umí velké věci a že předlohy Philipa K. Dicka mají velký potenciál. Oceňuji jít nezvyklou cestou, než na co jsme zvyklí v případě běžného hollywoodského blockbusteru. Oceňuji preciznost, se kterou tvůrci k látce přistoupili, oceňuji výtvarné řešení, jenže z toho všeho pramení i hrozba odcizení. A zrovna to se stalo. Ona opulentní oslava designu, ona přesná, ale odcizená Deakinsova kamera, ony emoce, které se k nám prostě nedostanou. Herci se tváří, jak by zrovna přišli o vzácnou sbírku motýlů, jsou na můj vkus utlumení až příliš. S obří stopáží se navíc nelze ubránit pocitu monotónnosti, chybí dravost, zapamatovatelné scény. Je toho víc. A ohromná úcta k předloze je znát, což je možná i na škodu. (15.11.2017)