Ghost in the Shell

Ghost in the Shell realizoval režisér Mamoru Ošii dle komiksu Masamuneho Širóa a komiksové předlohy se pokusil držet velmi věrně. Vznikl dost možná jeden z nejznámějších cyberpunkových filmů a legendární animovaný film, kdy byla při tvorbě využita kombinace celuloidové a CGI animace. Ghost in the Shell ovšem není jen velmi hezky vypadající animovaný film, má totiž spousty silných vrstev.   Klíčové je v zápletce Ghost in the Shell hledání vlastní identity. V rámci cyberpunkového žánru by šlo vlastně Ghost in the Shell přirovnat k takovému Blade Runnerovi, i zde se totiž nachází spousty filozofických myšlenek a jedná se v podstatě o depresivní podívanou, kde se řeší, zda může mít stroj duši, což ovšem rozhodně neznamená, že by film neměl (skvělé) akční scény. Ghost in the Shell je už samotným vizuálem vtahující záležitostí, víceméně jedinečná animace je poté klíčem ke spoustě skvělých nápadů.   Prostředí Japonska budoucnosti je skutečně půvabné, celé to působí neskutečně živelně. Za 80 minut se toho v Ghost in the Shell stane opravdu hodně a člověk nikdy nemá pocit, že by bylo potřeba nutně zvolnit. Postavy navíc mají duši, krom ústřední Motoko se dají pořádně popsat i ostatní stěžejní postavy.   Ghost in the Shell diváka vyloženě nezdržuje nějakou expozicí, i proto diváka na ten budoucí svět vlastně nic pořádně nepřipraví a o to více může slintat očima. Úplně jednoduché to není s příběhem, kde je potřeba nad vším pořádně přemýšlet a snaha o jistou formu vysvětlení na konci tak úplně nefunguje. Po skvělém startu může vlastně v závěru Ghost in the Shell tak trochu zklamat, protože vším naznačuje, že směřuje velmi vysoko. Závěr je ovšem jen velmi uspokojující.   Za zmínku též rozhodně stojí fenomenální hudba Kendžiho Kawaie, která využívá vokály a k tomu filmu jednoduše skvěle sedí. Tohle komplexní anime možná vizuálem zaujme každého, pro každého ovšem vyloženě nebude. Právě i proto, že bez neustálého přemýšlení do sebe nejspíš narativ filmu skutečně zapadnout nemůže. Druhá půlka skutečně odhalí o čem vlastně celé to Ghost in the Shell je (nejspíš) a ve všech těch dialozích se musí divák jednoduše orientovat. To ovšem pochopitelně vysoké kvality Ghost in the Shell neshazuje.   Ghost in the Shell inspiroval (tehdy) bratry Wachowské u Matrixu nebo Jamese Camerona u Avatara. Jde o důležitý film, který přepsal (nejen) žánr anime filmů a cyberpunku v podstatě vlil novou krev do žil. Tahle komplexní záležitost má spousty pozitivních aspektů, ta ryzí pecka ovšem dorazila až v roce 2004..... Ghost in the Shell 2: Innocence! (01.09.2021)

To, čo sme my začali objavovať až po Matrixe, mali v Japonsku už dávno naštudované vďaka snímkam ako Akira alebo Ghost in the shell. Tento filozofický kyberpunk sa zaoberá otázkou uvedomenia si vlastnej existencie a ponúka tým pádom množstvo otázok, ktoré neboli riešené napríklad v príbuznom Terminátorovi, ktorý riešil iba následky nadvlády strojov. Toto filozofické jadro je obalené v prekombinovanom, ale inteligentnom politicko-špionážnom obale. Rovnako ako pri Metrpolise a Akire musím skonštatovať, že by som to radšej videl v hranej verzii. Japonská animácia nie je pre mňa to pravé orechové. (09.07.2012)

Rozhodně mi to přišlo lepší než hraná verze. Je to úplně o něčem jiném. Děj je dost zamotaný. Vizuálně je to pěknou a na svou dobu dost pokrokové. Na anime moc nejsem, ale tu jsem udělal výjimku. Rozebírat děj asi moc nemá smysl, jde spíše o filozofickou stránku filmu. Tento svět je dost rozmanitý, patří sem i nějaké seriály. Víc asi pátrat nebudu. "Už jsi skončil?" (27.02.2019)

Měl jsem si pustit jen to anime a vysrat se na film že? Taková samozřejmost! Rozhodně to neurazí, má to ultimátně dobrou atmosféru, ale to je asi tak vše, co mě zaujalo. Každopádně to ještě s Ghost in the shell nevzdávám a někdy určitě další díly budu chtít vidět. Sice si mě to zatím nějak nezískalo, ale zajímá mě to. (09.03.2019)

Je až nespravedlivé, že v době, kdy euroamerická kultura ještě stále nevědomky čekala na Matrix a dokonce i takový Johnny Mnemonic teprve putoval do kin, japonská mládež už mohla zoufale utápět své ubohé lidské mysli v úžasném cyperpunkovém světe Ghost in the shell. Nechápu lidi, kteří tenhle film mohli nepochopit, protože když pozorně sledujete, co se před vámi děje, všechno vám do sebe nakrásně zapadá. Jako student filosofie můžu navíc říct, že film má opravdu hluboký filosofický přesah a nejde tak jen o prázné pseudofilosofické tlachání, za které se většina podobných žánrovek snaží schovávat. Celkový dojem navíc perfektně dokresluje na svou dobu špičková animace a taky úžasná hudba, díky kterým se občas přistihnete při tom, že vlastně ani k ukojení vašeho audiovizuálního libida nic víc než záběry na noční město a hypnotickou Kawaieho hudbu nepotřebujete... (02.05.2007)