Django

No... od jedné z legend spaghetti westernu jsem tedy čekal víc. Celý film je naprosto příšerně průměrný a nemůže to zachránit ani rakev s gatlingem. Franco Nero sice háže svýma hluboce modrýma očima správně drsné pohledy, ale do Clinta má přece jen dost daleko. Hlavní padouch taky nic moc. U westernů se obvykle nenudím, ale u Djanga už jsem toužebně vyhlížel konec filmu. (28.02.2009)

Chápu Tarantina. Nelze nemilovat film, ve kterém mlčenlivý týpek v dlouhém černém kabátu vyhmátne z rakve gatlingův kulomet a během minuty rozstřílí odhadem třicet zlosynů. (Navíc jde o film, ve kterém se dlouho před Gaunery objevila „ear-cutting“ scéna.) Cinefilní hodnota tady sice vítězí nad řemeslnou, ale nijak drtivě. Corbucci věděl, jak by měl vypadat spaghetti western, byť se možná příliš svědomitě drží rad, které mu během natáčení poskytnul Leone a také příběh je po Hrsti dolarů jenom další variací Yojimba. Tajuplný cizinec svými pragmatickými cíli v zapadlém městečku, kde má stálý džob jistý jenom hrobník, rozpoutá miniaturní válku mezi dvěma klany. Mezitím stačí trochu zašpásovat s jedinou „dostupnou“ ženou v širokém okolí, pochopitelně prostitutkou, být brutálně mučen a utrousit pár hlášek sušších než hrdlo kovboje ztraceného uprostřed prérie. Extrémní hloubka některých záběrů, časté nájezdy a vytváření napětí pro napětí samo nesvědčí zrovna o jedinečném rukopisu. Podobně soundtrack připomíná Morriconeho a Nero Eastwooda, ale pořád jde o neskutečně stylovou, na svou dobu neuvěřitelně brutální potěchu pro oko i ucho všech diváků, jež jsou životním vyznáním cyniky. 75% Zajímavé komentáře: Mariin, RakeW (03.12.2012)

Pára od úst a kouř z hlavní kdesi na mexickej hranici, kde se odjakživa vynáší rakev přes půdu, na prahu doby moderní. "Jmenuji se Django a dokud budeš se mnou, nikdo ti neublíží ... Tak pojď, Marie !" "Moje kamarádky mají trochu strach, ale já se nebojím, vždyť je to jenom rakev !" Teenagerovský western. ♫ Hudba mj. ve stylu imitace Morriconeho stylu. 2-3* (16.05.2012)

Velice slušný a velmi realistický spaghetti western, od jednoho z jeho zakladatelů Sergia Corbucciho, Leoneho souputníka ale i trochu rivala. Nicméně u tohoto filmu, bych určitě vyzdvihl, jednak docela dobrý scénář, až nečekaně vyhrocené situace, tvrdost a syrovost, již zmíněnou realističnost, ale také skvělou hudbu, kameru, střih, tedy téměř vše, co by měl více než jen dobrý film obsahovat. Nemá cenu se tu více rozepisovat, kdo jste viděli určitě mi dáte za pravdu. Prostě Franco Nero mě ve svém teprve druhém filmu, který jsem od něj z jeho začátků viděl, nezklamal. První jeho velká role (přímo ústřední), byla vynikající, řekl bych že herci přímo šitá na míru. Inu, abych to nějak ukončil. Franco jako vždy výborný a ještě něco k tomu. Poznámka pro život : nikdy nepodceňovat člověka-tuláka ze záhadným nákladem (materiálem)! (09.07.2006)

Django se vraci z války, nic mu nezbylo, nic ho nečeká a nemá budoucnost. Táhne si svou rakev stále za sebou. Připomíná mu jeho osud a je i osudem mnoha dalších, kteří ho potkají. Italský western plný prudkého jednání, špatných hereckých výkonů i umělých exteriérů. Přesto je to zábavné a film má mnoho překvapivých momentů. Westernový terminátor Franco Nero kosí své protivníky po desítkách. Není to klenot, ale umanutost Djanga se nedá přehlédnout. (15.12.2012)