I corpi presentano tracce di violenza carnale
Carnal Violence
Torso
Torso
Réžia:
Sergio MartinoKamera:
Giancarlo FerrandoHrajú:
Suzy Kendall, Tina Aumont, Angela Covello, Patrizia Adiutori, Conchita Airoldi, Carla Brait, Barbara Marzano, Rosaria della Femmina, Luc Merenda (viac)Obsahy(1)
Na vysoké škole se znenadání začínají objevovat tajemné vraždy. Pár studentek se tedy ze strachu rozhodne odjet do starého domu daleko za městem. To ale nepočítaly s tím, že vrah udělá to samé. (Chupacabre)
Videá (1)
Recenzie (78)
To bych nikdy nevěřil, kolik se v sedmdesátých letech vyskytovalo na italském venkově různých deviantů a zvrhlých jedinců, kteří rádi pozorují za bukem mladá děvčata s vyplazeným jazykem. A to nemluvím o vrahovi, jehož motivem nebylo sexuální uspokojení, ale asi radost ze zabíjení a množství krve, ale o místních buranech, kteří se sešli v druhé polovině filmu na náměstí a zírali na přijíždějící krasotinky se slintající hubou, že jsem se v tu chvíli snad i styděl, že jsem chlap. Náš vrahoun má zálibu v zabíjení a jeho motiv a totožnost se samozřejmě dozvíme až na konci tohoto povedeného snímku. Hlavně jde o to s jakou precizností a možná i radostí své oběti kuchal a že jich nebylo málo. Ve filmu vidíme mnoho nahoty a také mnoho krásných italských žen a to asi hlavně proto, že tento film produkoval slavný italský producent Carlo Ponti, který měl rád krásné ženy a jednu z nich si dokonce vzal. Nemluvím o nikom jiným než o první dámě italského filmu, kterou zná celý svět pod svým uměleckým pseudonymem Sophia Loren. První půlku, která se odehrává ve městě Perugia jsem se tak trošku rozkoukával, ale v druhé půlce, která se odehrává v malém italském městečku Tagliacozzo, které se může pyšnit nádhernou scenérií jsem byl napnutý jako struna na nefunční kytaře, protože napětí gradovalo a postupně jsme se úspěšně dostali do konce, kde bylo vše uspokojivě vysvětleno. Pro všechny milovníky italského filmového žánru Giallo je tento film povinností a dokonce jsem se na internetu dozvěděl, že tento film je nejoblíbenější italský thriller filmového režiséra Quentina Tarantina. Režisér Sergio Martino je mistrem tohoto filmového žánru a podle místního hodnocení si myslím, že tento žánr je v našich končinách vcelku oblíben a proto se přidávám se svým hodnocením a dávám zasloužených 80%. ()
Hodně dobrý film. Martino si dokáže vyhrát s atmosférou která se tu dá krájet. 70 léta+hipíci a vrah. Vrahův motiv byl sice klišé ale nebral si s nikým servítky(oblíbená vražda je hipísačky v bahně). Napětí se tu dá krájet a celý film solidně odsípá. Je tu sice pár hluchých míst ale zas tak moc ne. Herci hrají tak nějak co mají a hudba podbarvuje atmosféru. Rozhodně doporučuji. ()
Slušný slasher/giallo který schazují jen typické italské wtf scény (pantofle). Na giallo chabý příběh, na slasher zase malá glorifikace zabijáka... namísto kvalitního příběhu je tu však spousta nahých lidí, což, světe div se, docela funguje. Martino je většinu stopáže režijně zručný, demenci v rámci žánru odpouštím a chválit hudbu je nošením dříví do lesa. ()
Torzo si budu dlouho pamatovat, protože i když překypují závidění hodnou genialitou a filmovým přehledem a právem bývám považován za nejlepšího uživatele této databáze, tak si nevzpomínám, že by se mi někdy dříve podařilo, být si na 100 % jistý vrahem v první vteřině, kdy jej spatřím. Tato genialita zapříčinila, že jsem si celý film užil podstatně méně, než bych třeba mohl. Takhle jsem se tedy mohl kochat pouze příjemně zvoleným ženským obsazením, které se před kamerou rozhodně nestydělo a ostatně ani nebylo za co. Provedení vražd bylo samozřejmě úměrné době vzniku a stejně tak i atmosféra, která místy působila vyloženě komicky. Pár scének se ovšem podařilo dohnat k příjemnému napětí. Příběh jako takový byl krajně o hovně, ale přiznejme si, že o ten tu moc nešlo. Jeho debilitu do značné míry divákům vykompenzoval velmi příjemný spád. V celkovém součtu tedy docela dobré. [65 %] ()
Galéria (19)
Fotka © Joseph Brenner Associates (JBA)
Na jednu stranu je faktem, že otázka, na kolik procent splňuje film Torso podmínky gialla, je dosti diskutabilní. Samotný motiv vraha a jeho "objevení" a vysvětlení je podle mého názoru snad jen to jediné, co je na tomto filmu slabé a nedotažené. Pokud má giallo stavět zejména na zamotané hádance původu, osoby a motivu vraha, pak je Torso spíše takovým mixem erotického thrilleru, horroru a gialla. Ovšem každopádně se jedná o špičkový počin a pro mne osobně to byl menší šok a neuvěřitelný zážitek. Nebojím se říct, že se jedná pro mne o jeden z nejkvalitnějších italských filmů v dějinách vůbec! Film se skládá ze tří částí, z nichž dvě jsou delší a ta třetí kratší, ale o to zásadnější (objevení vraha). Řada krásných dívek je vražděna neznámým zabijákem v černých rukavicích, je škrcena šátkem a pak zohavena nožem, jsou jim také vypíchnuty oči atd. Smrtí končí také všichni další, kdo se vrahovi připletou v jeho činech nedopatřením do cesty, takže to odnese i pár chlapů. Tohle je klasika ... jedna vražda za druhou, plus spousta odhalených ňader krásných dívek. V druhé části se film přehoupne do výletu zbylých kamarádek do velkého starého domu, kde se pořád opalují nahé, nechybí lesbická scéna a divák začíná pomalu tušit, která z těch čtyřech dívek přežije (klasicky jak bylo řečeno později ve Vřískotu (1996) je to většinou ta, která se nesvlékne ...). Jenže tady už nejde o postupné vraždění dívek někde na vesnici, kam se vydaly odrelaxovat, ale o normální masakr. Prostě jedné noci vrah příjde a v sálu za dveřmi všechny povraždí. Zapomene však na poslední čtvrtou z nich (která se jako jedinná za celý film nesvlékla ...) a ona o ničem neví, protože má vymknutý kotník a na noc si vzala léky proti bolesti s vínem ... Když ráno příjde do sálu, všude vidí mrtvoly svých kamarádek a posléze uslyší přicházejícího vraha ... A pak to začne!!! Jedinné, co jí zbývá, je opět se odbelhat do vrchních pokojů a odsud sledovat vrahovo počínání a snažit se nevzbudit pozornost nebo nějak utéct. Vrah si donese pilu na dřevo, pytle a začne postupně rozřezávat mrtvoly děvčat na kousky a ty odnášet pryč. Toto mu trvá celý den až do noci a hrdinka šílí zděšením v horních patrech, stejně jako divák a stejně jako museli šílet diváci v roce 1973(!!!) v italských kinech, protože tohle je skutečně na svoji dobu vzniku scéna par exelance!! V třetí části klasicky dojde k vyjevení vraha, bitce atd. Za prvé musím říct, že mne film dokonale dostal svým technickým zpracováním. Tomu se prostě nedá nic vytknout a filmy od Argenta či další spíše "pocitová" gialla se proti němu mohou zahrabat. Všude přítomné erotično, krásné holky, tajemno, počínající vlna goreefektů (ano už v těchto letech jsou zde, ale jen vteřinové, krátké, často se odehrávají mimo kameru, tím víc funguje divákova představivost, občas je něco vidět naplno - autem rozmáčklá mužská hlava apod.), neuvěřitelné napětí, uprostřed filmu až mučivé protahování a pomalé vyprávění filmu. Scéna schovávání se dívky v domě, kde je vrah, který o ní neví vyloženě jako by určovala horrorový směr aby se objevila o několik desítek let později v "kultovně-revolučním" Haute Tension (1993)!! Kamera, která zabírá špičkově a atmosféricky jednotlivé záběry filmu, z té jsem úplně nechápal a k tomu všemu dokonalý a neuvěřitelně návykový hudební motiv!!! Prostě tohle je skvost, perla gialla a italského horroru vůbec!! () (menej) (viac)