E.A.Poe: Archa bláznov

Ten film má všetko, čo má dobrý film mať. Príbeh, herci, atmosféra...len sa mi to nejako nezadralo pod kožu. Určite poznáte ten pocit, keď vám hlava hovorí, že všetko je nastavené tak, že by to malo fungovať, ale jednoducho film je chladný a ja necítim nič. Dá sa to pozrieť, ale nepohltí vás to, aj keď vy sami obetavo naťahujete ruku. Ben Kingsley? M. Caine? S nimi to predsa musí byť super, nie? Nie... Odsledoval som to chladný ako skala, emócie tu nefungujú a aj preto dávam priemer. Mnohí dávajú rovnako priemer alebo ešte menej z dôvodu, že sa to celé výrazne podobá na Scorseseho Prekliaty ostrov, ale o to tu nejde. Podivný experiment mohol kľudne dopadnúť rovnako dobre, filmu len chýbala tá zázračná prísada, bez ktorej je film iba priemerným. 60%. (26.07.2015)

Príjemné prekvapenie. V prvom rade chválim perfektnú dobovú atmosféru neskorého viktoriánskeho obdobia, tá nemala chybu, celý snímok ňou bol tak nasiaknutý, že niečo z nej sa votrelo aj ku mne do obývačky. Príjemne prekvapil aj dej, tak správne zamotaný s koncovou prekvapivou pointou. Nič ľahké, ale ani príliš zložité, tak akurát na to, aby si človek sadol ku telke a mentálne zrelaxoval. Herci boli vybratí veľmi dobre, o Beckinsale nemá význam hovoriť, každý ju pozná, vždy zahrá dobre a ani tento snímok nie je výnimkou. Mňa osobne však najviac prekvapil David Thewlis, nikdy predtým som ho nevidel zahrať tak perfektného záporáka, v scénach kde sa objavil, bolo hneď o zábavu postarané. Veľká spokojnosť. 75/100 (07.11.2014)

Dobře jsem se pobavila. Škoda, že v hlavičce filmu není uveden ještě jiný žánr než thriller, protože takové zařazení možná člověka přiměje příběh posuzovat seriózně a vážně a potom musí zákonitě trochu nevěřícně kroutit hlavou. Poeova povídka, podle níž se natáčelo, se řadí do žánru temná komedie a téhle škatulce, podle mě, příběh odpovídá. (08.03.2015)

Předlohou pro film se stala Poeova povídka: Metoda doktora Téra a profesora Péra. Kdo ji nezná, může nabýt dojmu, že film podle Poa je málo temný. Opak jest pravdou. Povídka není vůbec temná (jediná úvodní scenérie - blázinec v rozpadajícím se zámku - má snad v sobě trošku temnoty) a hlavní hrdina není v ohrožení života. Poeův blázinec je jedna velká taškařice připomínající Haškův ústav pro choromyslné ve Švejkovi. Blázni v roli personálu názorně popisují domnělé chovance vtělující se do čajníku, dětského vlčka, kohoutka či šňupacího tabáku. Všechna rozvernost vzala ve filmovém zpracování za své - což je dobře. Místy příjemně napínavý snímek s velmi dobrými hereckými výkony se odehrává téměř celý ve stěnách podivného ústavu, kde se největší tajemství ukrývá v podzemních vězeních.... Film mě bavil mnohonásobně více, než podprůměrný Scorseseho Prokletý ostrov zde některými komentáři zmiňovaný. A závěr? Potěšil ze všeho nejvíce! (08.12.2014)

Parádní gotický napínák s viktoriánsky pochmurnou stylizací a romantickou pointou, která dává obratu „bláznivě zamilován“ zcela nový význam. Brad Anderson není takový svéráz jako jeho jmenovci, skoro oscarový Paul Thomas a notorický béčkař Paul W. S., ostudu si ale neuřízl. Vyprávění pojal nanejvýš starosvětsky, s důrazem na dialog. Rezignoval na líbivé triky i protežovanou klipovitost. Dosyta si vyhrál se světlem, bezezbytku upotřebil smyčce Johna Debneyho, navíc se mohl spolehnout na prvotřídní herecký ansámbl. Málokdo umí být slizký jako David Thewlis a Michael Caine válí i v jedenaosmdesáti. A Fantomas Ben Kingsley? V souladu s tradicí pádný a uhrančivý, i když jen variuje svůj part z Prokletého ostrova. Sečteno, podrtženo, Edgar by měl radost. (16.02.2021)