Prípady 1. oddelenia

Velmi kvalitní seriál – jedna z nejlepších tuzemských kriminálek. Nejen co se samotných případů a vysoké úrovně zpracování týče, ale i skvělé herecké výkony a charakteristiky jednotlivých postav. Nejvíc jsem si oblíbil Bolka Polívku a jeho Plíška – nejméně potom Korejse – který byl pěkná svině – velmi dobře napsaná postava. Ostatní si ale taky nevedli vůbec špatně. Je velká škoda, že se tvůrci rozhodli nepokračovat, bude mi to skutečně chybět. No nic, budu se muset porozhlédnout zase po něčem jiném. Nadprůměrná záležitost!!! (25.11.2019)

Věrohodné, opravdové, přesvědčivé, k tomu skvěle zahrané a opatřené výbornými dialogy. Vlastně jsem na takový krimiseriál čekal celý život, jsa tímto prostředím mírně poznamenán. Jedinou nevýhodou tohoto díla je, že vedle něj valná většina jiných seriálů či filmů z prostředí zločinu a kriminalistiky působí až skoro směšně naivně. (11.03.2014)

Po dvou seriích si troufnu říci, že je to jeden z nejlepších kriminálních seriálů co jsem na obrazovce ČT kdy viděl. Realistická práce policajtů odproštěná od akčních i jinak filmařsky efektivních scén (honičky, sex, bitky ) dělá ze seriálu originální, svěží a především velmi atraktivní podívanou. Vše podpořeno výborným castingem a předměty ac sparty praha ze soukromé sbírky Ondry Vetchýho. Doufám, že třetí serie na sebe nenechá dlouho čekat a když už budete v tom natáčení, tak vemte rovnou i čtvrtou sérku. (07.01.2014)

Moc příjemné překvapení. Čekal jsem další podprůměrný seriál a teď vidím, že jsem zbytečný škarohlíd. Překvapila mě věcnost, skoro dokumentárnost dílů, oproti románovým "nevěrohodným nepříběhům" (kulantně řečeno). Ano, je to detektivní příběh na český způsob, bohužel se u nás takové příběhy stávají. O to je seriál životnější, navíc je seriál obsazen dobrými herci, což mě mile překvapilo. Příjemné překvapení. (14.01.2014)

„No hele, jedno je jasný, sama si to neudělala.“ – „Nekecej, tos mě teda překvapil.“ Případy 1. oddělení to mají těžké. V dnešní době, kdy vzniká právě v žánru krimi seriálu prakticky neustále jedna zahraniční pecka za druhou, je těžké tuzemskému divákovi představit něco, co by v tomto silně konkurenčním prostředí se ctí obstálo. Ale tvůrci Případů naštěstí pochopili, že nemohou publikum oslnit stejnými trendovými způsoby a vydali se jinou cestou. Tým 1. oddělení není plný bezchybných, geniálních hochů, co používají ty nejmodernější technologie. Jsou to obyčejní chlapi ze staré školy, kteří chybují, sem tam něco přehlédnou, občas si dají dohromady některé souvislosti špatně nebo až později, své hraje i faktor náhody, nicméně tenhle civilní přístup je mi hodně po chuti (výborná ilustrační scéna je třeba v díle, kde mladý stážista po chuti zkouší poznat, co je rozsypaného na podlaze a dostane sprďáka: „Tak co blbneš?! Moc koukáš na detektivky.“). Co se týče hereckého obsazení, je maximálně sympatické (největším oblíbencem je pro mě prozatím Polívkův moudrý, staromilský a nesmírně vtipný Plíšek), dochází i na hodně cameoroliček (nejvýraznější z nich je opět z rodiny; Anna Polívková si svůj part očividně velmi užila). A jestliže jsem použil u postavy majora přívlastek „vtipný“, tak ten se dá vztáhnout na celý seriál (až mě to občas překvapuje, kolik humoru sem tvůrci vměstnali). S tím souvisí i narážky na českou mentalitu typu: „Copak pane Štromf? Už maj zajištěný stopy?“ – „Není co zajišťovat.“ – „Jak to?“ – „No než sme přijeli, tak bába uklidila. Se styděla, že má doma bordel.“ /či „Vedoucí výjezdu onemocněl, tak sem to vzal za něj.“ – „Jo tak.“ – „Dávaj hokej, nikomu se nechce.“. Potěší i odkaz na československou žánrovou legendu Hříšné lidé města pražského, jak přímo jedním dílem, tak hlavně titulní znělkou, kterou má Pražák jako vyzvánění na mobilu a slyšíme ji poměrně často. Samozřejmě seriál dokonalý není, za slabší se dá považovat herectví protagonistů ve vedlejších rolích (čím menší part, tím horší; a obecně záporáci), za poněkud úsměvné beru doznání některých zločinců po pouhém vyřvání ze strany vyšetřovatelů. Po první sérii každopádně nadšeně hodnotím silnými 4*. „Počkejte, pane kapitáne, co provedl? Že mu sem dneska ráno manželka donesla kufry, tak sem si myslela…“ – „Myslela ste si dobře.“ „Že…?“ – „Nechtěl doma mejt nádobí. Nashledanou!“ (01.07.2014)