Železné srdce

Jo, takový válečný biják jsem už dlouho potřeboval. Jasný, je to celé až příliš přímočaré a pár logických lapsů dojem malinko kazí. Jenže jinak nám Ayer servíruje špinavou, drsnou a v akčních scénách neskutečně intenzivní podívanou, která se navíc nebojí udělat svině i z amerických hošanů. A herecká sestava je samozřejmě parádní. Víc takových filmů připomínající starou dobrou válečnou školu. (16.11.2014)

Měl jsem připravenou übervtipnou hlášku, obsahující čtyři v tanku a někoho. A nenapíšu ji, protože se s tím tady ohání kdejaký verbestor! Neplačte, sami si za to můžete. Tak. - Sice si myslím, že když do pixly vhodí agilní Sturmbanführer pár handgranátů, bude i fešná Bredí Pitchka vypadat jako katův šleh, notabene již jednou pojedený před alkoholovým dýchánkem, ale co už. Filmů, znázorňujících absurditu i hrůzy válek, není nikdy dost. Několik scén či detailnějších záběrů by snad mohlo promile populace přimět popřemýšlet, až se opět po nárožích začne vykřikovat o maršálských holích v tornách, či o vše překonávající lásce k maminčinu eplpáji, který bude zrovna ohrožen libovolnými ,,Těmi druhými". Abychom nešli jako ovce. Abychom chcípali jen za to, co má skutečně nedozírnou cenu. Chlapci s kraxnoidním šermenem stáli na té lepší straně, budiž jim proto přána chvilka hrdinského patosu a minimum mých výčitek. Sice je zjevná celá řada děl, z nichž autor předlohy i rejžák vytahali inspirace, povětšinou tak, že kvalitu originálu ponechali daleko před sebou, ovšem, jak jsem se již vyjádřil, ser to pes. Á propos- hezky vyvedené střelecké i dělostřelecké souboje. Bráno z nezvyklé perspektivy, poklona. (23.01.2015)

Film „Čtyři z tanku a Pitt“ jednoznačně boří zažitá klišé o tankistech. Tank tu již není útulným a vyvoněným místem ovládaným partičkou čistých, sympatických a za všech okolností kamarádských pšontků. Ne, je to hnusná, smradlavá a klaustrofobická kobka, kde se chčije a sere do plechových beden, s posádkou, na níž by si nejeden psychiatr s úspěchem udělal atestaci, ve složení jeblý Mexičan, vypatlaný a agresivní bruklynský vrah, transka jménem Šejla a hnusná, iritující neherecká mrdka Percy „JaxekurvamohdostatdofilmusPittem“ Džeksn. A tak jedinou sympatickou postavou je opět jen ten dvounohý miláček žen, dětí a mnohých mužů, za všech okolností rozkošný, přesličný a zářící Bret v roli Šaryka. Je to v podstatě úplně o ničem a s koncem, u kterého má jeden neodolatelnou chuť kopat se do koulí za zvuků Emejzink grejs, avšak tankisté naprosto splňují požadavky na ně kladené, tedy ovládat tank a kosit Wehrmacht, a natočeno je to až úděsně sugestivně a realisticky. No, realisticky… Na vojně ani ve válce jsem nikdy nebyl, rovnou od lučištníků jsem byl převelen do zázemí a jsem ten hodný strýček, co se v případě mobilizace důkladně postará o zabezpečení týlu a bude vám s nasazením šukat manželky a přítelkyně, aby nebyly mrzké, kdybyste se náhodou ze zákopů nevrátili v pytlích. Takže co já můžu vědět, že? Nicméně bylo to působivé jaxviňa a vůbec celkově úžasné. (29.11.2014)

Na Fury jsem se dlouho těšil. Těšil jsem se na to stejně tak, jako na nový film Davida Ayera, který mě film od filmu potvrzuje, že je skvělý režisér a jednou na něj budeme ještě vzpomínat. K druhé světové se dlouho nikdo nevyjádřil a tak jsem neváhal a na film vyrazil do kina. Celou hodinu a půl jsem si pak užíval jeden z nejsyrovějších filmů z druhé světové války za posledních dvacet let. Líbily se mi především nápady s jednotlivými záběry, které mě překvapily například u Bratrstva neohrožených a nebo u pradávného ruského filmu Jdi a dívej se. Stačil prostě jeden záběr, aby se Vám udělalo blbě. A to se nejednalo o nic krvavého. No a z tohoto pohledu to tenhle film zvládal na jedničku s hvězdičkou. Jenže ke konci nastane problém, kterej Brad Pitt vyřeší po svým - blbě, nelogicky a tak, že to skončí přesně tak, jak jsem si myslel. Heroicky po Americku, čímž mě nasral celej film a z pěti hvězdičkovýho rajónu jsem spadnul na čtyři. A nebejt tak dobré první půlky, šel bych i níž. Zkrátit film o 35 minut, udělal by režisér líp. (17.11.2014)

„Tohle je válka! Už ji cítíš?“ Přiznám se, že jsem měl mnohem nižší očekávání, výsledek mě velmi mile překvapil. Atmosféra strachu, napětí, bojové scény, to vše s přívlastkem výborné. A dokonce jsem po většinu projekce neměl většího problému s uvěřitelností. Ta si šla pomalu zdřímnout od střetu na křižovatce (cca 25 minut před koncem) a vyloženě „vytuhla“ až s připlazením snipera (míjející ostrostřelec, nezničitelný Don, líné granáty, hodný protivník). A když si k tomu připočtu výtečnou pasáž s 2 Němkami, která ukazuje, že i v nebojových scénách film nepokulhává, rád mu slušné 4* přiklepnu. (19.01.2015)