The Frame

Mindfuck roku. Poslední půl hodina je něco tak neuchopitelnýho, že mám zase jednou neodolatelnou touhu si jít sednout do hospody s někým, kdo to taky právě viděl a do podrobna to rozebrat. Bohužel, ta hodina a půl předtím není bez kazů a neumí moc pracovat s tempem... *?)* Ale rozhodně obří doporučení, z tý poslední půl hodiny se vám vyloženě zatočí hlava v dobrým slova smyslu :) (28.03.2015)

Něco jako když zkombinujete Matrix, Inception, Den nezávislosti a Truman Show do jednoho. Vyleze vám z toho šílenej blázinec, kdy nevíte co a jak... A možná je to tak lepší. Závěrečná půlhodina je naprostá vizuální šílenost, ze kterého vám polezou bulvy. Jinak já jsem typ diváka, který z toho všeho bude zmaten a nebude tušit, která bije. Jo a parádní hudba. 70% a slovo mindfuck nabírá nový význam. Že by se Nolan učil u Winanse nebo je to naopak? :-) (09.11.2020)

Neuveriteľná scenáristická hračka zaujímavo sa pohrávajúca so seriálovými konvenciami a schopnosťou diváka porozumieť filmovému rozprávaniu. Do The Frame som išiel bez akejkoľvek predchádzajúcej znalosti, či už traileru, obsahu alebo aspoň predošlej režisérovej tvory a nakoniec sa z toho vykľul jeden z najoriginálnejších filmov za veľmi dlhú dobu. Zo začiatku to síce vyzerá ako B-éčková krimi/dráma/romanca/thriller, ktorá ničím neoslní, ale postupne sa mení na jeden z najzaujímavejšie napísaných mystery/fantasy filmov, ktorý začne chrliť jeden skutočne netradičný nápad za druhým. Jamin Winans plne dokazuje svoj talent a to, že k natočeniu pútavého filmu nie je potrebný vysoký rozpočet, ani prvotriedne CGI, ale stačí šikovný scenár a hlavne nápad. Alebo kde inde ste už videli herca „bojovať“ s obrazom filmu, resp. zábermi kamery? Pár múch sa síce nájde a smerujú hlavne k mierne prestrelenej dĺžkei, aj keď tempo filmu je príjemne konzistentné a v podstate baví po celý čas, no predsa len by stačilo maximálne tých 100 minút, a taktiež aj samotný záver už trocha smeruje k predvídateľnému vyústeniu vďaka jeho zbytočnému naťahovaniu, ale nič z toho výrazne nekazí výsledný dojem. Vo výsledku netradičný snímok a filmový oriešok, ktorý je radosť lúskať, pretože filozoficky sa v ňom skrýva rovnaký mindfuck ako kedysi v Matrixe. CELKOVO: 3,5* (7/10) (10.04.2015)

Celkom slušná, "doprepletaná" psychologická fantasy dráma o dvoch ľuďoch, ktorí žijú vo svojom svete reality i ilúzie zároveň. Osobne mám tento druh filmov, v gastronómii pripomínajúcich vašu vianočku s kakaom veľmi rád. Musím uznať, že som sa za dve hodiny nijak mimoriadne nenudil, no k vyššiemu hodnoteniu by ma musel dokopať šokujúci, dych vyrážajú záver, ktorý sa vyslovene v takomto druhu snímku pýta. Bohužiaľ, nestalo sa, aj keď musím uznať, že rozuzlenie bolo prinajmenšom zaujímavé a nápadité. Pokiaľ by divák rád vzhliadol niečo podobné, odporúčam "Enemy", alebo "Borgman", ktoré doslovne spadajú do kategórie "WTF". (05.02.2015)

Život píše seriály aneb dokud nás epizody ne(rozdělí)... Tak nějak bych viděla nekonformní pokus o znepokojující rozebrání reality, který mě svým stylem vedl k podezření na dílo s podpisem Gaspara Noého ještě před duševní poruchou... nakonec má Jamin Winans jen podobný rukopis s citem pro fantastický obraz a úžasný hudební podkres. Kdo stejně, jako já, občas vidívá fakt divný věci (a lidi), nebude mít až takový problém pochopit Winansovu symboliku sdělení, umocněnou dvojicí, na kterou se opravdu dobře dívá a třeba leckoho napadne prolítnout své vlastní, zpackané epizody - pak už jen propustit scénáristu a dopsat si šťastnější konec poslední řady... neplatí pro diváky "Růžovky", ti už svou pravidelnou dávku emocí dostávají, ty skutečné by je mohly i zabít. (30.03.2016)