První republika - Série 3

Nevím, jestli tvůrci četli mé komentáře k prvním dvěma sériím, ale napravili přesně ty výtky, které jsem měl. Zredukování počtu dílů na 13 je akorát. A utahaná druhá série je také zapomenuta. Období začátku 30. let mi sedlo stejně, jako prostředí boxu, kvalitní herci a dobré přípravy na další sérii - neboť je jasné, že s rodinou von Lippi se ještě uvidíme a náznaky, že se do příběhu vkrádá zlo v podobě NSDAP prorokují, že v další sérii atmosféra zhoustne. Takže se těším a doufám, že nebudou dobré jen liché řady. (18.02.2019)

Počátek celého seriálu byl klenotem historického žánru v rámci celé české kinematografie, nejen té televizní, ale z obecného hlediska. Druhá řada se ujala mnohem nudnějším směrem a z jejího stínu se nepodařilo dostat ani té třetí, ačkoli celistvá pointa byla o něco napínavější. O to horší bylo zjištění, že se napříč celou sezónou vlastně nepohyboval určitý záporák, ten byl nastíněn jen jednou z postav, u které si divák ani není jistý, jestli ji má odsuzovat nebo ji má litovat. (28.02.2019)

Výprava se na jednu stranu honosí pečlivě vybranou garderóbou, na druhé straně všude visí laciné a profláknuté rerodukce obrazů. Von Lippi nosí několik dílů stejnou košili (nebo že by měl několik stejných?). Naprostým mínusem je hlasový projev některých herců a především ukníkaných hereček; v jedné z "dramatických" scén jsem nebyla schopna rozumět Brigitě Cmuntové, ačkoliv jsem si dala repete a nastražila uši. Marně. O melodice řeči se radši nebudu zmiňovat, většina herců a asi pravděpodobně postrádá hudební sluch. Není divu, když čeština není režisérův rodný jazyk. (18.02.2019)

Poslední série je zasazena na přelom let 1930/1931. Podobně jako druhá série, je i třetí zkrácená, příjemně kompaktní. Hlavní linky se točí kolem Marie a Jaroslava a boxerských střetů mezi týmy Sokolů a Turnerů. Přeobsazena byla představitelka Ireny von Lippi (což ve výsledku vlastně pomohlo, protože Anna Fialová byla více pubertální a Kataríně Šafaříkové se podařilo zobrazit Irenu jako zralou osobnost). Nicméně koncentrace na další krimi zápletku seriál vzdálila reáliím doby, jen letmo byla zmíněna výstavba ateliérů na Barrandově, více se mluvilo o Maxi Schmelingovi, ale žádný herec si ho nezahrál. Kam se poděla původní myšlenka o rodinné sáze, která si prožije celou první republiku, to nikdo neví. Za největší mínusy považuju neherectví Petra Vondráčka a strach ze zobrazování klíčových událostí, o kterých se mluví před i po, ale zobrazeny nejsou ani v krátkém záběru (nejen pohostinský zápas Schmelinga, ale také svatba Marie a Jaroslava). Někde na pomezní je snaha zobrazovat postavu Veroniky Arichtevy jako ženu vamp i v nejbanálnějších scénách, naopak mezi to lepší patří linky Petry Jungmanové, Jitky Schneiderové a Maroše Kramára, protože všichni mají co hrát a vypadají i v tomto lehkém retru dobře. Linky Trnavského a Studenkové byly nadějné, ale moc prostoru na ně bohužel nezbylo. Tvůrci z Dramedy seriál opustili tak, že kdyby mermomocí chtěli, mohou navázat, ale když už chtít nebudou, nebude to ničemu zásadně vadit. Mohlo to samozřejmě dopadnout lépe, ale na současné poměry v ČT se i tak podařilo natočit zájímavý seriál, jehož poselství je zřejmé a ztráta času to není. Kdo má hlubší zájem o sledované období si další informace snadno dohledá, komu první republika doposud nic neříkala, může se inspirovat a představit si tu dobu zase v trochu jiném světle. (07.02.2021)

Mám k této třetí sérií První republiky především jednu zásadní faktografickou výhradu, která je vlastně spojena s celou základní zápletkou. Vím, že to je dnes zcela mimo rozlišovací schopnost většiny diváků, ale význam Senátu za První republiky, potažmo pak jednoho osamoceného senátora (ani není vlastně z seriálu jasné za jako stranu), nikdy nemohl být takový, jaký se rozhodli autoři tohoto projektu přisoudit postavě Škvova. Aby někdo vyvíjel takové úsilí o jeho zabití, mi tak z historického hlediska přijde naprosto uhozené na hlavu. No ale budiž... Jinak tato série se na jednu stranu nedokázala oprostit od jalových dialogů spojených se vztahovými záležitostmi jednotlivých protagonistů (včetně obligátního milostného trojúhelníku - tentokrát v případě Jaroslava), ale přeci jen se výrazně lépe než minule povedla ta detektivní linka. Seriál v tomto směru rozhodně nepostrádal napětí. Stejně tak je samozřejmě znát, že se seriál posunul do 30 let dvacátého století, kdy v Německu již převzal moc Hitler a národnostní konflikt mezi Čechy a Němci v Československu tak začíná nabírat na obrátkách. Ne že by se autoři úplně snažili o výraznější vystihnutí tehdejší dobové atmosféry, což je má konstantní výhrada již od první série. Ale určitá potemnělost byla v případě této série přeci jen znát. A to též oceňuji. Rozhodně se pak povedlo vyústění, při němž jsem měl konečně pocit, že se nekoukám na "lacinou limonádu". Hlavně kvůli tomuto dílu dávám nakonec (s přimhouřenými očima) 4 hvězdičky a jsem napjatý, jak se autoři poperou ve 4 sérii s obdobím konce první republiky (nástupu 2. republiky, případně i začátku okupace), případně kam až budou schopni (ochotni) zajít v zájmu alespoň trošku pravdivého vylíčení těchto smutných dní. Skoro mi nedává smysl to celé opět zarámovat detektivkou, spíše bych uvítal kdyby se to celé alespoň trošku posunulo směrem k hlubšímu psychologickému vyznění. Od začátku si především říkám, jak autoři využijí onen židovský motiv. Škvorovi jsou přeci Židé, tedy syn Vladimíra Valenty a Magdalény Škvorové je poloviční Žid a o jeho (případně i Magdaleninu) záchranu by se tak příště mohlo hrát především. Ale uvidíme jaký koktejl namíchají autoři tohoto seriálu tentokrát... (02.12.2018)