Len 17

Případ filmu, který se snaží být tak uhlazený, elegantní, nevulgární a rádoby provokativně nejednoznačný/liberální ve svém vyznění, až je bezzubý a plochý jako prkno. Mám ostatně pocit, že naroubovaná epizodka s Charlotte Rampling představuje Ozonovo alter ego, které jejími ústy říká, že nemělo dost odvahy a přesto ten film chtělo natočit, jelikož i poměrně cudně pojatý snímek o sexu neplnoleté dívky s těžce plnoletými muži pořád dokáže poškádlit buržoazní morálku. A být v každé recenzi porovnáván s Buňuelem pověsti režiséra také neuškodí, že ano. (a Marine Vacth je francouzský klon Rooney Mara - tzv. "robotická herečka") (09.09.2014)

Každá na to myslí, ale jen málokterá to zkusí. No, nevím, zda tato myšlenka pronesena zkrze postarší deux ex machina v závěru filmu, uspokojí potřebu diváka po vysvětlení. Ženská sexualita je opravdu něco neuchopitelneho (tedy určitě pro muže), a Ozon si s ní jako scénárista vůbec neví rady. A tak raději první půlku filmu sleduje hlavně nahé anorekticke tělo hrdinky, což dost nudí. Během těch souloží jsem spíše uvažoval, jak se ta holka rychle naučila všechny ty sexuální praktiky. Asi podobný talent jako hrdinka Padesáti odstínů šedi, a docela se mi zdá, že tento film je jen jeho artovou variací. (03.11.2016)

Nadpriemerný snímok evokujúci slovenské poctivo sa učiace študentky vysokých škôl. Zdá sa, že aj na západe si dievčatá takto spestrujú ťažké hodiny strávené nad skriptami. Muž, otec, aby sa dnes obával, čo jeho slušne vychovaná dcéra môže tak robiť na internáte a mimo vyučovania. No čo asi, brigáduje v polohe ľah. (26.01.2016)

Neškodné pošteklenie diváka preňho večne vďačnou témou. Ozon ženám rozumie. A má ich radšej než Trier. Tu sfilmoval pocitovku o sedemnástke, opojenej prvými dotykmi s dospeláckymi záležitosťami. O sedemnástke, ktorá bola zvedavá, akí budú muži, ktorí si ju objednajú kvôli jej telu, aké to s nimi bude v prítmí hotelových izieb či za vône kožených autosedačiek. Slovami Charlotte Rampling, skúsila by to každá, keby mala odvahu. Nie nedostatok sebaúcty, ale odvahu... Jedinou emocionálnou scénou filmu je hádka s plačúcou matkou: "Zlomila si mi srdce!" (09.12.2013)

Nuž, taktiež forma zárobku. Neviem čím to je, ale zatial čo som videl film o nynfomanka, tak bol z francúzskej dielne. Čajka si niečo vyskúšala, chcela viac, zapáčilo sa jej to a už to išlo. Nie nadarmo sa hovorí, že kto ochutná niečo lepšie, do horšieho už nechce ísť. Pekne vystavaný dej, s pútavým úvodom do deja, zlomom, úpadkom a sľubný, záverom. Nie nejak zbytočne naťahované, ale bez väčšej emočne vypätej scény, ktorá mi tam jednoducho chýbala. Nezvrhlo sa to, postavy ostali v medziach scenára, možno ten záver bol prekvapivejší ale rozhodne nie neočakávaný. Ako bolo povedané, experimentovala. A mala chuť v tom aj pokračovať. Je to len o psychológií a ponímaní toho, čo je správne a čo nie v danú chvíľu. 3 z 5 (09.06.2014)