Popoluška

Parádní zpracování mého oblíbeného popelkovského příběhu. Nemám, co vytknout, až na dvě malé drobnůstky, které mi jsou vcelku ukradené a to: Zvláštně se měnící barva vlasů Popelky při každé příležitost a to, že první i druhý střevíc je zkoušený na stejné noze.... prkotina. Pojetí je prostě krásné a vážně mě to nadchlo. (11.02.2013)

Naprosto úžasná podívaná.Krásná animace, skvělé dialogy, roztomilé postavičky (hlavně myšky krásně hláškujou).Prostě překrásná pohádka ze starý Disneyho školy, která má neuvěřitelné kouzlo a doslova šarm, o čemž si drtivá většina dnešních animáků může nechat jen zdát.Dneska sem na to náhodou po letech narazil a uvědomil jsem si, že je na čase oprášit Disneyho pecky z 50.let, páč se na ně prostě krásně kouká.95%. (17.03.2013)

Původní disneyovskou Popelku jsem si nechával "ve skříni" celkem dlouho a po zhlédnutí musím bohužel konstatovat, že jsem se až zase tak moc neochuzoval. Kreslená Popelka mě rozhodně oslovila méně než hraný Branaghův remake nebo naše legendární česká verze od Vorlíčka. Překvapilo mě naprosté upozadění prince, který má v této klasické adaptaci jen pár vět a pouze jednu významnější scénu. Zvířátka byla roztomilá, byť mi v závěru přišla trochu otravná (myšky), tvořila však světlý protipól k démonické Lady Tremaine, jejím hloupým dcerám a podlému Luciferovi. Nejvíce mě asi pobavila scéna s Dobrou vílou a jejím chaotickým kouzlením. P.S. Bude to asi znít zvláštně, ale teprve u této verze jsem si uvědomil, že onen ikonický skleněný střevíček měl společně s ostatními přičarovanými věcmi též zmizet po odbytí půlnoci (right?!). (06.09.2020)

Príbeh poznám ako svoje ponožky, ale aj v tomto prípade platí, že pôvodnú animovanú verziu od Disney som nikdy nevidel. Až doteraz. A takto to je s drvivou väčšinou Disney rozprávok. Minulý rok som mal príležitosť vidieť hranú Popolušku a tak ju viem porovnať s touto Popoluškou. Zároveň som samozrejme videl aj známe české Tři oříšky pro Popelku s Libušou Šafránkovou a rôzne iné moderné prerábky a romantické komédie. Ale tie už s rozprávkou nemajú nič spoločné. Príbeh rovnako nebudem konkretizovať, pretože je to zbytočné a tieto klasiky poznáme všetci už od detstva. Rozdiel medzi touto kreslenou formou a hranou, je opäť v tom, že hraná prináša viac informácii o postavách a všetky veci sú názorne ukázané. V tomto prípade však mnoho informácii vybaví rozprávač, ale nie sme ich očitými svedkami. Nehovoriac o tom, že pri dĺžke 75 minút na to ani nie je dostatok času. Potom sú rozdiely už len v tom, že niektoré situácie sa odohrali inak, inakším spôsobom s inými postavami, ale zásadné momenty sú totožné. Postavy sú spracované mimoriadne dobre a sympaticky. Každý si získa vaše srdce a celý príbeh je aj príznačne poučný. Najviac ma pobavili myši a ich doťahovanie sa s kocúrom Luciferom. Herecky to neposúdim, pretože tak ako vždy, v animáku volím slovenský dabing. Ten je tu už taký starší a dosť to počuť, ale aspoň som si nostalgicky zaspomínal na detské časy. Tieto osobnosti už dnes v dabingu často nepočuť (nie že by boli tí herci nebohí, len už nie sú tak často obsadzovaní).  Po technickej stránke nemám čo dodať, pretože toto je taká tá poctivá ručná animácia aká bola kedysi, keď sme sa nemohli spoliehať na počítače. A táto práca je aj v tomto prípade odvedená na jednotku. K maskám sa vyjadriť neviem, pretože logicky, je to kreslené. Kostýmy sú tu také, aké sa v rozprávke kreslenej v 50. rokoch očakávajú a sú za mňa poňaté sympaticky a správne rozprávkovo. Hudba a piesne tiež dodávajú celkovému zážitku čarovnú atmosféru a nemôžem sa sťažovať. Zasadenie deja prekvapí spracovaním jednotlivých miest, pretože kráľovsky palác žiari ako keby to je kasíno v Las Vegas a to mi trochu nesedelo. Rovnako som v Popoluškinom rodnom dome nečakal vežu s 500 schodami 😅 Takže ak ste nevideli ani vy takúto starú klasiku, vrelo vám ju odporúčam. A ja som zvedavý na tie dve pokračovania, ktoré vznikli. Len očividne to už na pôvodný film nemá ani zďaleka (02.05.2024)

Jeden starý rest odškrtnut, konečně jsem viděla i animovanou Popelku. Jak jsem konstatovala u hrané a jejích skleněných střevíčků, musely jí holce strašně smrdět nohy. Tady jí smrděly už před tím a to z těch balerínek. Vím, není to zrovna pohádková úvaha, ale má poetická duše je poeticky pragmatická, což se u většiny lidí, možná u všech, krom mě, z podstaty pojmu vylučuje. Blbou hnusnou zlou kočku bych střelila mezi oči. Ztělesňuje ten nejodpornější kočičismus, který žádná skutečná kočka obsahovat nemůže, ať taková skutečná kočka obsahuje krom předražených kočičích kapsiček cokoliv. Pro myši mám slabost, takže přenesení velké části děje právě na ně vyhovuje mému pojetí humanoidního zvířete v animované pohádce. Kouzlení kouzelné kmotřičky bylo kouzelné, jaké by taky mělo být. Princi uniforma sekne. Řekla bych, že to byl chlapec jako malovaný. Popelku bych zařadila až za Sněhurku i za Malou mořskou vílu, ale pořád by, kvůli těm myším především, byla v pořadníku princezen v první pětce, navzdory tomu, že Popelka není princezna. Ráda bych však viděla toho smělce, který by princeznám dělal pořadník. (29.07.2017)