Popoluška

12 film z Disneyho série animovaných klasik. Příběh vychází z francouzské verze Popelky. Soustřeďuje se na vykreslení Popelčiny situace doma. Popelka vlastně tráví život uklízením a ve svých snech. Charaktery postav matky a děvčat jsou typizované i přes jejich zvířecí mazlíčky. Těm se věnuje hodně času. Dost času zabírají také písně, které jsou dost nevýrazné. Tato ´Popelka´ byla znovu zfilmovaná v roce 2015 jako hraný film. Jako disneyovská klasika je to milý film s příjemnou animací. (23.10.2015)

Pro dospělého asi nuda, pro dítě ovšem křišťálově čistá a neškodná romantická pohádková zábava, což je v době Pokémonů, Power Rangers a nevím ještě jakých zhovadilostí velmi osvěžující. Pozorovat šestileté dítě, jak mu při myších eskapádách hrajou ruce i nohy a tak tak že se samo nerozběhne, to je nevšední zážitek. Škoda jen, že v českém dabingu je myším dost špatně rozumět. P.S.: Konečně vím, z čeho si tak často brali mustr při výrobě Shreka:-). (09.08.2006)

Popelka je napříč filmem asi nejskloňovanější princeznou, vtaženou již i do moderních podob či skrytých významů v romantických komediích. Ta, která ale samosebou navždy zůstane tou nejvěrnější své legendární předloze, je ta nejjednodušší a díky tomu nejkrásnější. Pár let nazpátek by mě hrozivě odrazovala znalost faktu, že jsou všechny ty původní animáky staré jako žánr sám, dneska ale můžu tvůrce jedině obdivovat za to, jak si s kreslenými filmy dokázali vyhrát již v době, kdy to bylo téměř nemožné. (24.03.2018)

Najslávnejšiu verziu Popolušku nakrútil Walt Disney keď som mal štyri roky, ale vtedy som si ju akosi nestihol pozrieť. Až počas týchto Vianoc. Nemám najmenšiu chuť vyhľadávať jej nedostatky, ani sa sporiť o koncepciu spracovania známej rozprávky. Mne stačí po tých rokoch vychutnávať atmosféru, výtvarné riešenie a krásnu hudbu. Môj dojem zo Snehulienky síce Popoluška nedosiahla, ale aj tak ju považujem za rozprávku, z ktorej sa bude môcť tešiť ešte nejedna generácia detí. (26.12.2012)

Príbeh poznám ako svoje ponožky, ale aj v tomto prípade platí, že pôvodnú animovanú verziu od Disney som nikdy nevidel. Až doteraz. A takto to je s drvivou väčšinou Disney rozprávok. Minulý rok som mal príležitosť vidieť hranú Popolušku a tak ju viem porovnať s touto Popoluškou. Zároveň som samozrejme videl aj známe české Tři oříšky pro Popelku s Libušou Šafránkovou a rôzne iné moderné prerábky a romantické komédie. Ale tie už s rozprávkou nemajú nič spoločné. Príbeh rovnako nebudem konkretizovať, pretože je to zbytočné a tieto klasiky poznáme všetci už od detstva. Rozdiel medzi touto kreslenou formou a hranou, je opäť v tom, že hraná prináša viac informácii o postavách a všetky veci sú názorne ukázané. V tomto prípade však mnoho informácii vybaví rozprávač, ale nie sme ich očitými svedkami. Nehovoriac o tom, že pri dĺžke 75 minút na to ani nie je dostatok času. Potom sú rozdiely už len v tom, že niektoré situácie sa odohrali inak, inakším spôsobom s inými postavami, ale zásadné momenty sú totožné. Postavy sú spracované mimoriadne dobre a sympaticky. Každý si získa vaše srdce a celý príbeh je aj príznačne poučný. Najviac ma pobavili myši a ich doťahovanie sa s kocúrom Luciferom. Herecky to neposúdim, pretože tak ako vždy, v animáku volím slovenský dabing. Ten je tu už taký starší a dosť to počuť, ale aspoň som si nostalgicky zaspomínal na detské časy. Tieto osobnosti už dnes v dabingu často nepočuť (nie že by boli tí herci nebohí, len už nie sú tak často obsadzovaní).  Po technickej stránke nemám čo dodať, pretože toto je taká tá poctivá ručná animácia aká bola kedysi, keď sme sa nemohli spoliehať na počítače. A táto práca je aj v tomto prípade odvedená na jednotku. K maskám sa vyjadriť neviem, pretože logicky, je to kreslené. Kostýmy sú tu také, aké sa v rozprávke kreslenej v 50. rokoch očakávajú a sú za mňa poňaté sympaticky a správne rozprávkovo. Hudba a piesne tiež dodávajú celkovému zážitku čarovnú atmosféru a nemôžem sa sťažovať. Zasadenie deja prekvapí spracovaním jednotlivých miest, pretože kráľovsky palác žiari ako keby to je kasíno v Las Vegas a to mi trochu nesedelo. Rovnako som v Popoluškinom rodnom dome nečakal vežu s 500 schodami 😅 Takže ak ste nevideli ani vy takúto starú klasiku, vrelo vám ju odporúčam. A ja som zvedavý na tie dve pokračovania, ktoré vznikli. Len očividne to už na pôvodný film nemá ani zďaleka (02.05.2024)