Popoluška

Možná je to tím, že jsem tuhle disneyovskou klasiku viděl až po tom, co jsem si už zamiloval hranou verzi z r. 2015, ale bohužel mě neoslovila tak, jak jsem si původně myslel. Překvapilo mě např., že postava prince je v ději téměř podružná a jeho význam je zcela marginální, děj místy uhání doslova mílovými kroky (např. skleněný střevíček si Popelka nazuje až 73. minutě, aby film vzápětí skončil - o osudu sester a macechy již pak není řečeno nic), aby se jindy pro změnu takřka zastavil kvůli - po mém soudu - poněkud otravným hudebním číslům (z nichž je podle mě nejvíc znát, v jaké době ten film vzniknul), infantilní dabing zvířátek mi přišel doslova hrozný, a celkově mi ten film přišel až protivně rodinný (či spíše příliš úzce zaměřený jen na dětské publikum) a americky optimistický. Přesto se filmu nedá upřít, že mě v některých ohledech dokázal okouzlit - animace je velmi hezká a některé záběry jsou vizuálně přímo úchvatné (příchod Popelky do zámku, detail na zlé oči macechy / kocoura...), a nejpozději od proměny Popelky před královským bálem už mě to hodně chytlo - možná i proto, že - ač to může u animovaného filmu znít zvláštně - mi ta kreslená Popelka přišla hodně sexy (nejvíc asi ve scéně, v níž z ní její nevlastní sestry strhají šaty), a zvláště její hlas nemá chybu - občas jsem měl až pocit, jako by ji nenamluvila Ilene Woods, ale Marilyn Monroe. Mám i takový matný pocit, že se mi Disneyho Popelka líbila již v dětství, kdy se objevovala na nejrůznějších školních batozích, penálech, apod. Marná sláva, kreslená postavička ale na skutečnou Lily James prostě nemá. (21.01.2020)

Parádní zpracování mého oblíbeného popelkovského příběhu. Nemám, co vytknout, až na dvě malé drobnůstky, které mi jsou vcelku ukradené a to: Zvláštně se měnící barva vlasů Popelky při každé příležitost a to, že první i druhý střevíc je zkoušený na stejné noze.... prkotina. Pojetí je prostě krásné a vážně mě to nadchlo. (11.02.2013)

Popelka je napříč filmem asi nejskloňovanější princeznou, vtaženou již i do moderních podob či skrytých významů v romantických komediích. Ta, která ale samosebou navždy zůstane tou nejvěrnější své legendární předloze, je ta nejjednodušší a díky tomu nejkrásnější. Pár let nazpátek by mě hrozivě odrazovala znalost faktu, že jsou všechny ty původní animáky staré jako žánr sám, dneska ale můžu tvůrce jedině obdivovat za to, jak si s kreslenými filmy dokázali vyhrát již v době, kdy to bylo téměř nemožné. (24.03.2018)

Má to pravdaže niekoľko skvelých scén a občas aj skvelý vizuál (i keď na Snehulienku či Sleeping Beauty sa to nechytá), Popoluška je až príliš infantilní (priveľký priestor pre zvieratá a najmä myší) a mal som dojem, že na rozdiel od Snehulienky sa Disneymu nedarí zakryť prílišnú jednoduchosť a priamočiarosť príbehu. (25.12.2020)

12 film z Disneyho série animovaných klasik. Příběh vychází z francouzské verze Popelky. Soustřeďuje se na vykreslení Popelčiny situace doma. Popelka vlastně tráví život uklízením a ve svých snech. Charaktery postav matky a děvčat jsou typizované i přes jejich zvířecí mazlíčky. Těm se věnuje hodně času. Dost času zabírají také písně, které jsou dost nevýrazné. Tato ´Popelka´ byla znovu zfilmovaná v roce 2015 jako hraný film. Jako disneyovská klasika je to milý film s příjemnou animací. (23.10.2015)