Ohňostroj

Scenárista, režisér a herec v jednej osobe Takeši Kitano mi vždy pripadal ako tichý, uzatvorený magor. Sadista, ktorý má niekde v hĺbke duše cit, je inteligentný, vtipný, ale navonok ho príliš neprejavuje (hodnotím iba kinematografiu). Preto mi práve film HANA-BI prišiel ako jeho najosobnejšie vyjadrenie. Samozrejme som všetky jeho filmy nevidel, ale to s čím som mal tú česť, mi to nejako, bez slov, potvrdzuje. Snímka sa točí okolo detektíva, ktorému žena, umiera na rakovinu. Jeho parťák vďaka zraneniu v službe ochrnul a aby toho nebolo málo, otravuje ho ešte k tomu Yakuza. Takto sa bez emócií pretĺka životom a rozdáva krvavé rany každému, kto mu skríži cestu. Žene už nedokáže vyjadriť lásku, no snaží sa s ňou tráviť čo najviac času. Na to, že ide o rodinnú drámu sa Kitano nebojí znázorňovať násilie smrť, krv a bolesť, niekedy až zbytočne pre tento žáner. Ale aj tak je snímka na mňa pomalá, nenudil som sa, no ani ma to nepriklincovalo k stoličke, hoci myšlienky tu prezentované stoja za diskusiu. 3,5* (08.10.2018)

Málomluvný tvrďák s kamennou tváří a černými brýlemi je role, která jakoby vypadla z Kitanových akčních kriminálek. Jenže tady jsou žánrová očekávání odsunuta na vedlejší kolej a mistr nám ze svých obvyklých ingrediencí namíchal melodrama. Ostatně od autora filmu Scény u moře se těžko dalo očekávat, že by chtěl točit pořád stejné filmy. Dalším těžko oddiskutovatelným plusem je (opět) výborná Hisaišiho hudba. Z mého pohledu už Ohňostroj ničím nepřekonal. (27.08.2013)

Tak tu máme ďalšieho mafiánskeho hrdinu, ktorý má svojim spôsobom dobré srdce a násilie ním páchané je v tomto prípade tak exoticky cool, že sa naňho nemôže hnevať ani týmto násilnostiam apaticky prizerajúca jeho chorá žena. Gangster s dobrým srdcom sa o svoju ženu príkladne stará, dotuje maliara na vozíku, takže mu treba v zabíjaní naničhodníkov z Yakuzy držať palce. Ohňostroj je tým pádom samozrejme viac o štýle, o nadsadenej forme a o obrazoch. V duchu japonskej mentality sa tu príliš nerozpráva, zobrazené je dostatočne všehovoriace samo o sebe. Najmä pohľad na drsnú nemú Kitanovu tvár, zakrývajúceho si oči slnečnými okuliarmi. Asi som po predchádzajúcich skúsenostiach s Kitanom čakal niečo iné, takže poriadne neviem, nakoľko sa mi film páčil a verejne prehlasujem, že hodnotenie filmov precentami a hviezdičkami je blbosť :). (11.03.2014)

Ze všech Kitanových filmů, které jsem měl možnost zhlédnout, považuji Ohňostroj za jeho nejlepší. Přes všechny ty nečekané výbuchy násilí a proudy krve se jedná v podstatě o decentní melodrama s Kitanovým tradičním hrdinou, který téměř vůbec nemluví, na první pohled je emocionálně vyprahlý a nebojí se užít extrémního násilí. Ačkoliv se tento film v jeho filmografii řadí mezi ty vážné, objevuje se zde i situační humor, toliko typický pro režisérovy ztřeštěné komedie, ačkoliv má jemnější a decentnější formu (např. scéna s nasazováním řetězů na kola od auta nebo fotografování na samospoušť). (20.06.2011)

Mluv s ní meets Hranice ovládání meets Americký přítel meets… a to by stačilo, srovnávání s Tarantinem prý Kitano celkem pochopitelně nemá rád. A předchozí přirovnání taky kulhají, resp. postihují vždycky jenom jednu stránku čehosi, co bych pracovně definoval jako existenciální meditace nad zuřivým zápasem o možnost tichého bytí ve světě. Jeden se u toho zamyslí a zůstane pár dní zamyšlený. (13.09.2015)