Hana-bi
Fireworks
Réžia:
Takeši KitanoScenár:
Takeši KitanoKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Džó HisaišiHrajú:
Takeši Kitano, Kajoko Kišimoto, Ren Ósugi, Susumu Teradžima, Júko Daike, Makoto Ašikawa, Tecu Watanabe, Anatolij Ruděnko, Kandži Cuda, Ken'iči Jadžima (viac)Obsahy(2)
Láska beze slov a smrt bez varování v dojemném příběhu plném krve. V pořadí již sedmý film jedné z nejpopulárnějších a nejvšestrannějších osobností japonské mediální scény, Takešiho Kitana (Takeshi Kitano). Herec, režisér, scenárista, střihač, bavič, výtvarník a básník, v Japonsku populární již od 70. let, kdy vystupoval jako polovina komické dvojice The Beats a dodnes používá každému srozumitelný pseudonym Beat Takeši, se na mezinárodní filmové scéně poprvé významně představil právě filmem Ohňostroj. Příběh bývalého policisty, který trpí výčitkami svědomí za zmrzačení svého kolegy, smrt jiného a také lítostí nad smrtelnou nemocí své vlastní ženy a který se rozhodne, že dá do pořádku všechno, co bude možné, získal na MFF v Benátkách Velkou cenu Zlatého lva, Cenu kritiky na MFF v Sao Paulu, Cenu pěti kontinentů časopisu Screen International, Ceny ruských, francouzských a australských filmových kritiků a na MFF Camerimage v polské Lodži Stříbrnou žábu pro kameramana Hidea Jamamotoa.
Zcela kitanovský mix hluboko skrytých a cudně prožívaných citů s bezohlednou brutalitou bývalého policisty, který si svou spravedlnost musí krutě vybojovat s jakuzou, je pro evropského diváka, neznalého krutých stránek života v japonské společnosti, jistě trochu šok. Pro diváky, jimž jméno Takeši Kitano nebo Beat Takeši již něco říká, je naopak tento film překvapivě cudný a láskyplný. Hlavními rysy Kitanovy osobnosti jsou totiž osobitý smysl pro humor, kamenná tvář (v Evropě by se řeklo poker face, v Japonsku však tvář, neprozrazující naprosto žádné emoce, patří k dobrému vychování), jíž však dokáže – a jako v tomto případě – i beze slov vyjádřit mnoho, a osobitý přístup k zobrazování násilí, které však nastupuje vždy jako odezva nikoliv provokace. Ve srovnání s jeho ranými filmy jako Brutální policista (Violent Cop), či Sonatine, je Ohňostroj rodinným filmem o poslední společné cestě manželů, o splácení dluhů blízkým a přátelům a zároveň elegií o lásce a smrti, jež obě jsou přirozenou součástí života...
Malou perličkou svědčící o všestrannosti tohoto tvůrce je i fakt, že autorem všech kreseb, ve filmu použitých, je sám Kitano.
(Česká televize)
Videá (1)
Recenzie (103)
Jedno z nejpoetičtějších a nejpůsobivějších Kitanových děl. Gangster, který se rozhodne doprovázet svoji nemocnou ženu na poslední cestu po Japonsku, stále pronásledovaný a nemající od svých pracovních závazků klid. I když poeticky zobrazuje čas strávený s manželkou, je to právě jeho charakteristickou brutálností, kterou dokáže v nečekaný okamžik diváka šokovat. V jednom rozhovoru Kitano uvedl, že násilí ve svých filmech prezentuje proto, aby poukázal na to, jak je špatné. ()
Takeshi Kitano má zvláštní smysl pro absurdno, projevuje se v humoru, v poetice, v expresivní brutalitě, zkrátka v celé, zvláštní, atmosféře, přičemž jej Kitano nechává spíše subtilně proplouvat filmovými detaily, než aby jím mlátil diváka přímo do oči (jak někdy dělají bratři Coenové). Z Ohňostroje se tak stává pro nás kulturně mírně vzdálený mix vzteku, utrpení i krásna se špetkou něhy a to ne v klasickém uspořádání, kdy za drsnou maskou filmu se skrývá něco milého, ale spíše naopak cítím, že za krásnými obrazy a hudbou se dusí ublížený a bezmocný Kitanův/Nishův hněv... Zajímavé, ovšem po odstupu ne až tak strhující... 7/10 ()
Pri flimoch Takeshi Kitana si ma vždy napadne, že musím mať v sebe niečo z japonskej mentality. Jeho (ich) štýl mi totiž totálne sedí, vždy ma dokáže dostať do veľmi zvláštneho smutnošťastného rozpoloženia. Hana-bi zahreje subtilnou, tichou majestátnosťou a zároveň ohúri krvavo-komickou "coolovosťou". Hladať nejaké drobné chyby by bolo neslušné. Origato, Kitano. Opäť. ()
Takeši Kitano si pre nás pripravil zaujímavý film, ale bohužiaľ mne sa toto nedokázalo dostať pod kožu tak, aby som si to dostatočne užil. Film je do istej miery aj vtipný (skôr úsmevný) a tak niektoré situácie napriek svojej vážnosti vyznievajú trochu smiešne. Nebolo mi teda jasné ako má film pôsobiť a niekedy som sa teda v ňom strácal. Všetka česť Takešimu o jeho "pokus", ale niečo tomu chýba aj keď film má určité vyznenie a je dojemný (smutný) ja som vo filme nenašiel ten správny zmysel, ktorý vo filmoch hľadám. Buď ma chce film zabaviť, alebo niečo naučiť atď... a tu film chcel všetko a nedosiahol skoro nič. Inak som filmu pridal pol bod za snahu povedať niečo určitým scénami, ale to boli väčšinou bočné scény, ktoré sa netýkali hlavného príbehu. Jedným dychom na koniec dodávam vo filme je naozaj výborná hudba. Napriek mojej menšej kritike film sa oplatí pozrieť. (Hodnotenie 3,5) ()
Scenárista, režisér a herec v jednej osobe Takeši Kitano mi vždy pripadal ako tichý, uzatvorený magor. Sadista, ktorý má niekde v hĺbke duše cit, je inteligentný, vtipný, ale navonok ho príliš neprejavuje (hodnotím iba kinematografiu). Preto mi práve film HANA-BI prišiel ako jeho najosobnejšie vyjadrenie. Samozrejme som všetky jeho filmy nevidel, ale to s čím som mal tú česť, mi to nejako, bez slov, potvrdzuje. Snímka sa točí okolo detektíva, ktorému žena, umiera na rakovinu. Jeho parťák vďaka zraneniu v službe ochrnul a aby toho nebolo málo, otravuje ho ešte k tomu Yakuza. Takto sa bez emócií pretĺka životom a rozdáva krvavé rany každému, kto mu skríži cestu. Žene už nedokáže vyjadriť lásku, no snaží sa s ňou tráviť čo najviac času. Na to, že ide o rodinnú drámu sa Kitano nebojí znázorňovať násilie smrť, krv a bolesť, niekedy až zbytočne pre tento žáner. Ale aj tak je snímka na mňa pomalá, nenudil som sa, no ani ma to nepriklincovalo k stoličke, hoci myšlienky tu prezentované stoja za diskusiu. 3,5* ()
Galéria (10)
Fotka © Bandai Visual Company
Zaujímavosti (7)
- Jak známo v roce 1994 měl Takeši Kitano velmi vážnou nehodu na motorce, kdy se ocitl na hranici života a smrti. Vyjádřil se o tom jako o „neúmyslném pokusu o sebevraždu“. (AlDelon)
- Dívka, pouštějící draka v poslední scéně filmu, je ve skutečnosti Kitanova dcera Shoko. (Raztubyl)
- Všechny obrazy vyskytující se ve filmu namaloval sám Kitano po těžké havárii na motorce, při které téměř zemřel. (kitano)
Reklama