Réžia:
Vittorio De SicaKamera:
Carlo MontuoriHudba:
Alessandro CicogniniHrajú:
Lamberto Maggiorani, Enzo Staiola, Lianella Carell, Gino Saltamerenda, Vittorio Antonucci, Giulio Chiari, Carlo Jachino, Emma Druetti, Nando Bruno (viac)Obsahy(1)
Uprostred biedy a beznádeje povojnového Talianska si nezamestnaný robotník nájde prácu lepiča plagátov. Hneď po nástupe do nového zamestnania mu však hrozí, že o neho znovu príde, lebo mu ukradnú bicykel, ktorý je jeho pracovným nástrojom. Spolu so svojim synom robí všetko pre to, aby bicykel získal späť. (STV)
Videá (1)
Recenzie (225)
"Nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad." - Toto konstatování středověkého básníka Villona zjevně platí i v nejnovějších dějinách, důkazem čehož může být i vývoj v poválečné Itálii, který se snažili zdokumentovat neorealisté. Jednou z jejich největších klasik je právě snímek Zloději kol, který jednoznačně doporučuji ke shlédnutí všem, kterým není lhostejná ta většina lidstva, která stále tone v bídě. Je to totiž snímek smuteně aktuální. ()
Je neuvěřitelné jak Zloději kol fungují i více než 70let po premiéře. Několikrát jsem tomu (s arogancí ostříleného filmožrouta, kterého takovej filmovej pravěk přece nemůže překvapit) zcela naivně sednul na lep.. a jediné na čem zub času lehce zahlodal (pokud nepočítáme zápletku, která se z dnešního pohledu může jevit zcela absurdní) je už poněkud rozvrzaný soundtrack. ()
Více sociální, než kriminální drama Vittoria De Sicy zobrazuje problémy kolem nezaměstnanosti v kapitalistické zemi brzy po válce. Hodně smutný obraz života a společnosti mne vtáhl do dění od samého začátku, ale nejvíc zasáhl až k závěru, kdy se z Ricciho coby oběti všudepřítomných zlodějů po nějaké té době stává nový příležitostný zloděj, a vyhlíží si s obezřetným pohledem nejdřív velký zástup a vybere si svůj "lup"... Hlavně když je (stejně jako po většinu času) přítomen malý chlapec, který pátrání po zlodějském chlápkovi s oteckem napříč Římem mohl alespoň dosud považovat za napínavé dobrodružství, ale teď se dostává do mnohem silnější konfrontace s realitou. Film nabízí navíc spoustu dalších situací k zamyšlení, kdo si povšimne visíciho kříže (jako symbol víry) nad manželskou postelí Ricciho doma, o to víc ho překvapí v krajné situaci schopnost nedecentně vyrušovat na kostelní mši. Takže ano, nejraději od režiséra De Sicy mám sice Hon na lišku, ale především ZLODĚJI zůstavají jeho mistrovským dílem s obrovským nadčasovým přesahem a dokonalou atmosférou. Špička evropského poválečného filmu. 90% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()
Základní dějová linka s ukradnutím kola a jeho hledáním se možná zdá velmi jednoduchá a někdo by si mohl říct, že se na tom nedá utáhnout dobrý film. Opak je však pravdou. Divák je vpraven do situace muže, pro kterého kolo znamená jediný způsob obživy, a proto není těžké pochopit jeho zoufalství, depresi, beznaděj, agresivitu, později stud a ponížení, a to do té míry, že s hlavním hrdinou plně soucítíte a fandíte mu. Ať je to hněv když jde tvrdě po zloději nebo třeba nerozhodnost při váhání nad vlastní krádeží. Navíc nešťastná atmosféra poválečné Itálie, kde je spousta nezaměstnaných a někteří z nich, třeba i slušní lidé, se ze zoufalství sníží právě k nějaké té zlodějně, se podařila velmi dobře vykreslit. Solidní 4*, hvězdičku strhávám za toho malého spratka, který mě neskutečným způsobem iritoval. ()
Tento film se letos dostal v prestižním žebříčku magazínu Sight and Sound do desítky the best filmů všech dob. Je zde na 10.místě. Tož tak, nějak. ;-) Co na to asi říká zdejší uživatel, Zloděj kol (kterýžto společně s Ej Hlemýžď) má pro mě, tu nejftypnější přezdívku vůbec. Jen doufám, že ta přezdívka, nevyjadřuje jeho pracovní náplň dne.:)))))))))))))))))))))) Nic proti němu. ()
Galéria (84)
Fotka © The Criterion Collection
Zaujímavosti (22)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)
- Francúzsky kritik Andre Bazin vo filme rozpoznal najskvelejší komunisticky snímok. Skutočnosť, že v roku 1949 obdržal Oscara za najlepší neanglicky hovorený film, napovedá, že v USA vtedy takto vnímaný nebol. Iróniou osudu zostava, že jediné, čo amerických cenzorov zaujalo, bola scéna, v ktorej malý chlapec močí na ulici. (Scevola)
- Prozíravý producent David O. Selznick původně navrhoval do vedoucí úlohy Caryho Granta. Vittorio De Sica, než se rozhodl obsadit amatéry, na to odpověděl tím, že požadoval Henryho Fondu. (džanik)
Reklama