Birdman

Mnohovrstevnatý snímek, myšleno v tom smyslu, že si každý může vybrat, co mu vyhovuje, je univerzální a i proto sbírá ceny. Drama, komedie i okamžiky komiksových fines. Občas společenské narážky vypadají trošku jako moralizování, každopádně, Edward Norton už dlouho neměl tak vymazlenou roli a v životě mě nenapadlo, že se budu někdy u Iňárritua tak bavit. (29.01.2015)

Úchvatný filmový zážitek. Birdman je smutným příběhem zkrachovalé existence, jež touží po uznání, kterého se jí nedostává. Takže v podstatě klasická Iñárrituovská depka, akorát protentokrát zabalená ve velmi svěžím a dravém formálním kabátě. O závěru se dá diskutovat, já tu teď napíšu svůj pohled na něj (spoiler), takže pokud jste film neviděli, dál rozhodně nečtěte! Celý film je o tom, jak si Riggan snaží vydupat uznání a dávno zašlou slávu. Je přesvědčen, že umí věci, za které ho jeho okolí dostatečně neoceňuje. Nejde mu ani tak niterně o umělecké vyjádření - prostě chce, aby hra měla úspěch. Když pochopí, že nesympatická vlivná kritička mu jeho hru v každém případě zadupe do země, pokusí si "koupit" úspěch posledním zoufalým nápadem - sebevraždou na jevišti. Není to upřímná sebevražda, to by se prostě normálně zabil. On si manifestačně a trapně bulvárním gestem pokouší dát auru umělce, který pro své dílo položil život. Lacinná atrakce, akce, lidé chtějí vidět krev, jsou na to zvyklí z mainstreamových filmů. Publikum tleská, kritička znechuceně odchází, protože Riggan předvedl přesně to, co čekala, možná ještě hůř. A Riggan umírá, protože když si člověk strčí pistoli k hlavě a vystřelí, tak většinou umře. Pak následuje střihová sekvence (!) a po ní epilog. Celý předchozí film se tváří, jako kdyby byl točen na jeden záběr - a to ať se skáče v čase, prostoru, ať sledujeme reálného Riggana nebo jeho halucinace. Pokud je epilog střihově oddělen, mělo by to mít nějaký smysl - totiž že sledujeme něco jiného, než jsme sledovali doposavad. Nemůže to být živý Riggan, nemůže to být ani to, co si živý Riggan paralelně představuje, zatímco dělá něco jiného. Podle mně je to prostě představa toho, jak by Riggan ideálně chtěl, aby jeho manifestační sebevražda dopadla. Tedy aby a) neumřel, b) zapšklá kritička mu napsala pozitivní recenzi, ačkoli něco takového jasně odmítla c) lidé se o něj opět začali zajímat d) jeho dcera poznala, co v něm je, uviděla v něm jeho zázračné schopnosti (závěrečný pohled vzhůru). (konec spoileru)Tedy jak říkám, za mě docela depka, ačkoli mnoho diváků ten závěr určitě může vidět jinak. A to je na tom právě super. (24.01.2015)

Mučen vírou, touhou, vinou, rozerván až po pytel, vytřeštěně světem bloumá, pan herec, pan pábitel. No co už. I nájemné držky jsou lidé, nemyslete si. Jako národ jsme je schopni prosazovat do zákonodárného sboru, neboť předstírat um čehokoliv, to oni zase umí, zatímco já bych je osobně poslal na nějaký čas do michellinky tahat pneumatiky, hajzly intelektuálský, to však neznamená, že nemám pochopení. Kindráti v Africe zkouší moc neplakat, když splachují požité zrnko rýže pískem, nebo se nad nimi rytmicky pohupuje nějaký bokoharamčuk, umělec zase trne při představě zneuznání. Kdo asi trpí více, že? Těžko soudit. Vynikající herecký výron pana Keatona, vlastně celé toto samožerské selfíčko, stojí za vidění. (06.02.2015)

„RIGGAN THOMPSON, ZNÁMĚJŠÍ JAKO BIRDMAN, SE POKOUŠÍ SNÁŠET VEJCE NA BROADWAY…“ /// Birdman není film. BIRDMAN JE DIVADLO! S tunama dialogů a monologů a důrazem na herectví. Kamera se dívá do ksichtu nebo na zátylek, herci do toho dávaj všechno a náročnej divák to (koukám) voceňuje. Ale co mám dělat já? Co si mám myslet, co mám cejtit? Přestože mám divadlo rád, jsem ztracenej jak Goro v Tokiu. Tohle je na mě kurva dost náročný, protože, když už si myslím, že všemu rozumím, přichází šílenství a já… já jsem na tom podobně. Alejandro González Iñárritu nastavuje zrcadlo. Novou formou umění, která mě neoslovila, ale chápu, že na tom někdo (ty vole, jak někdo? Všichni! Počkej, vlastně všichni né, je tady jeden…) něco viděj. To já to vidět ještě jednou, tak mi regulérně hrábne. Ale za Keatona, Emmu a Edwarda dávám 3*. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Protože tohle viděli všichni. A všem se to líbilo! (kromě Ludi, Mirka…) 2.) Taky mě to napadlo – MÍT TAK KŘÍDLA! 3.) Thx za titule ,,gimli61“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (23.01.2015)

Iñárritu je jeden z těch režisérů, jejichž filmy si nechávám s klidem ujít, protože mě už z dálky neoslovují, ale trajler na BIRDMANA mě zaujal (mám rád filmy o umělcích a tvůrčích lidech, ať už skutečných či ne) a film samotný mě celkem dostal. Skvělí herci hrající herce a kamera, která se bez viditelného střihu potlouká divadelním mraveništěm horečně a nervózně se připravujícím na premiéru hry. (19.03.2015)