Päťdesiat odtieňov sivej

Mám to za sebou a kupodivu nemám potřebu kydat na tuhle moderní romanci hnůj. Blboučký (ne tak roztomile jako třeba v Transformerech) a nesmyslný příběh v závěru i dojde k jakési pointě. Docela překvapivé, pokud jste děj neměli vyspoilerovaný předem. Dokonce ani nesklouzne k vyloženému Troškovskému hnoji. Herecky jde o příšernou změť nesympatických lidí, z nichž jediná poměrně sympatická postava je (onen chorobně postižený) pan Gray. Přítelkyně u toho usnula po první puse a já to zalomil když už jsem si myslel, že je konec (10 minut před koncem opravdovým). Dokoukáno na první Máj. Mám splněno. P.S: Elfmanova hudba velice příjemná. (01.05.2015)

Pěkná blbost, psychologicky dosti nevěrohodné,,.... ale své fanoušky a obdivovatelky si to jistě najde, takže prosím - vlastně proč ne. Třeba je pravda, že vlastně každá (cudné panny nevyjímaje) má při tom ráda plácání po prdelce, žárlivost u chlapa je pro ni důkazem zájmu (a je to prostě hrozně hezkýýýý), bičík při sexu je fajn, prachy vzbuzují libido a když ten chlap vypadá alespoň trochu dobře, dá se uvrtat do čehokoliv a sama si to ve výsledku užije ještě více nežli on. (30.12.2015)

Hodnotit budu až po zhlédnutí celé trilogie (že by nikdy?) Zatím jen postřehy na okraj. Téma mě nešokovalo, výběr herců sedí, ale neznám knižní předlohu, nemohu posoudit jak moc se paní režisérka trefila. Viděno 27.9.2020.  Od začátku jsem tento film vnímala jako počátek trilogie. Pokud by neměl pokračování, byla bych hodně zklamaná, protože konec vedl do prázdna, nekonala se žádná proměna, šokující téma nepřineslo žádné šokující zjištění. (23.9.2022) (28.09.2020)

Koukám, že zdejší panicové mají zase potřebu ukázat svýho virtuálního pindourka a rádoby sexistickejma kecama ze sebe udělat světem protřelé machos. Musím se přiznat, že na šeď se mně moc nechtělo, ale dvě věci tam na mě magnetili. Jamie Dorman, ten chlap mě naprosto rozsekal v seriálu The Fall a pak jsem byl zvědav na erotický scény. Pokud jde o první, tak Jamie mě svým výkonem opět neskutečně přijmně potěšil. Dostává psychologicky poměrně složité postavy, ale vypořádává se s nimi na jedničku. Pokud jde o Dakotu, tak u ní jsem si jist, že na castingu krom talentu byla ještě hodně podstatná postava (Jamie má teda taky luxusní postavu, to si pánové můžeme dát vzpomínek až budeme váhat mezi posilkou a hospodou ) a neokoukaná tvář. Vydařilo se. Dakota má topkovou postavu a myslím si, že pro ty dokonalý kostýmy (výborná práce vyběrů oblečení ) co měla na sobě to byla vysloveně odměna bejt na jejím těle. Pokud jde o tu erotiku, jsem taky spokojen. Rozhodně to nepůsobí rádoby provokativně, není to o sexu a kompozice erotičtějších scén vizuálně skvěle západá do obrazovýho celku. Danny Elfman dal do svý hudby nálady, co podpořily vyznění příběhu, který na mě působí jako čistokrevná ukázka lásky a jedné z nejnešťastnější zamilovanosti co jsem na plátně viděl. Ano, jasně, z logického hlediska to může působit jak románek z drůbežárny, ale copak má zamilovanost logiku, copak je racionální, pragmatická nebo se při ní od začátku ví přesně co bude potřeba podstoupit a obětovat ? Tahle vizuální lahůdka a příběhova dobrůtka ještě před mejma očima určitě zaparkuje. (12.02.2015)

Předsudky jsem neměl a říkal jsem si, že tak hrozné, jak se povídá, to snad být nemůže. Ale ono bylo. Dvouhodinová plytká nuda točící se kolem tématu, které mi absolutně nic neříká a po zhlédnutí ani nic říkat nezačalo a nezačne, k tomu dosti nesympatický panák v hlavní roli a jeho na pohled sice hezká, ovšem projevem nesmírně bezkrevná partnerka. Nicméně na druhou stranu chápu, že své publikum si Padesát odstínů našlo a ještě najde, protože řada lidí zřejmě právě po takovýchto dobrodružstvích touží. Tak prosím, jen do toho, v téhle herně vás rušit nebudu. (26.07.2015)