Duch kláštera

I když to na několika místech odsýpá pomaleji a herecké výkony jsou trochu zvláštní (skoro jako v duchu expresionismu, který vládl ve 20. letech evropského filmu a dal nám první horory), mistrné budování atmosféry a kvalitní gradace snímku mě překvapila, to ani nemluvím o mém oblíbeném prostředí jakožto horlivého fanouška Jména růže. Snímek jsem si užil navzdory jeho stáří: Dnešní filmoví "originální" tvůrci se mermomocí snaží vymýšlet jakékoliv novoty už jen z principu, zatímco opomíjejí úplné základy (v hororu třeba ono budování atmosféry a gradaci), a ony "novoty" beztak jsou spíše nervózní pokusy, často formální prvky, zakrývající prostý fakt, že filmař už dnes doopravdy Ameriku znovu neobjeví. Určité postupy se prostě nezměnily ani po 90 letech, protože jednoduše nebylo potřeba, naopak jejich absence mnohdy bolí. Jéžiš, to jsem si zase vylil srdíčko. (27.08.2021)

Nějaké základy španělštiny ještě ze školy mám, dovedu jít se Španělem (zvlášť když jako já fandí FC Barceloně) na pivo a pokecat o fotbale a o ženských (když k tomu použiju i ruce a nohy), ale že bych rozuměl každé slovo nebo úplně každou větu, to fakt ne, proto tento koment berte s rezervou, protože titulky k filmu patrně neexistují. Fakt je, že El Fantasma del Convento je působivý film: někomu může vadit pomalejší tempo, ale ta temná a depresivní atmosféra starýho kláštera plnýho podivných mnichů a nevysvětlitelných jevů si důsledné budování atmosféry zasloužilo. Je fakt, že i když jde o rok 1934, pořád to vypadá jako němý film, postavy jsou stejně nalíčené a jednotlivé scény tomu přesně odpovídají, ale tak není to Hollywood, že jo. Navíc tu máme prvek viny a (sebe)trestu v milostném trojúhelníku hlavních hrdinů, kdy si Alfonso vyčítá úlet se ženou svého nejlepšího přítele; v následné fantaskní očistě v tajných chodbách si to vyžere se vším všudy. A pointa velmi slušná. nenechte se odradit hodnocením zde, zatím tu hodnotíme dva: na imdb je rating 7,8/10, což o něčem svědčí. A kdo se nebojí počátků mexického hororu, může se bez obav na film vrhnout. Stojí za to. (15.01.2014)

Mexický temný horor s prvkami gotiky sa odohráva v tajomnom kláštore, kde sa dostanú dvaja muži a jedna žena. Vizuál je výborný, kamera skvelá, je vidieť, že tvorca bol ovplyvnený britskou a americkou tvorbou. Myšlienka filmu nie je na zahodenie, záverečná pointa v tej dobe "šokujúca". Príjemné prekvapenie. (26.09.2023)

Jeden z prvých zvukových hororov made in Mexico ( po LA LLORONE 33 ) a hneď takmer dokonalých ( oproti spomínanej kvíliacej žene, je tu kvalitatívny vzostup až do stratosféry ). Snímok nemá veľa strašidelných scén, ale ak sa niečo ´´paranormálne´´ udeje, stojí to v rámci doby vzniku naozaj za to. Remeselne výborne zvládnutý, atmosférický film, pre mňa spokojnosť a k dokonalosti mu uberá jedine fakt, že to nemalo lepší ( rozumej drsnejší ) koniec. (05.12.2022)

Film hodně doplácí na rok svého vzniku. Scénář s morálním ponaučením na konec je slušný, vše se odehrává v jenom místě a čase, což je docela umění natočit, pokud jde o výpravu, klášter vypadá hodně tajuplně, jen prostě střih, švenky a herecké projevy jsou poplatny době a právě u toho herectví nutno říct, že je často zbytečně přehnané a divadelní. A ta hudba taky často až zbytečně burácí. Ale jinak první polovina filmu šlape na mysteriozní vlně, až do zdlouhavého vysvětlování u večeře, tam se kouzlo filmu zlomí. Líbí se mi pak ještě závěrečná hláška - "Tak jsme strávili noc s mrtvými. Nebo snad jsme tu noc byli mrtví my?" Také jsem čekal, že se bude víc pracovat se Stínem, že se objeví opět v závěru, ale nic. Celkově bych však neměl problém se časem podívat na film znovu. (29.09.2023)